Na druhé straně

Určite by sa tu nejaké chyby našli, vedel by som si predstaviť aj lepšiu réžiu, ale nemôžem inak ako dať plný zásah. Je to pre mňa až príliš osobné (hoci som sa s hlavnou hrdinkou na konci úplne nestotožnil), film naplno pochopia iba ľudia, čo niečo podobné prežili na vlastnej koži. Zaujímavé do akej jednoduchosti sa zredukujú všetky detské sny: "...želám si, aby moji rodičia prestali piť alkohol..." - najkrajší univerzálny darček, aký si môže dieťa z takejto rodiny priať. Žiaľ nikdy sa ale nesplní... Hlavná hrdinka mala vlastne ešte šťastie, pretože keď pominieme tú bitku remeňom za vyliaty alkohol, tak ju otec aspoň fyzicky nenapádal. Alkohol je metlou ľudstva a väčšinou na to doplatia len tí najbezbrannejší - deti. (06.07.2015)

Leena svojich rodičov za tie všetky pekné chvíle milovala, ale zároveň nenávidela, za všetko to zlo čo si musela vytrpieť. Ten tiesnivý pocit v hrudi, keď prídete domov a neviete v akom stave nájdete rodičov a taký istý pocit, keď otec bije matku. A za tým všetkým je alkohol. Príbeh je to možno všedný, ktorý sme už tisíckrát videli, ale pre mňa film nemal jedinú chybu. Výborne natočené a ešte lepšie zahraté. Hudba tiež skvelá. (04.10.2015)

Noomi a Ola Rapace, v tom čase ešte skutoční manželia, vo filme ako Leena a Johan. Postupne začíname chápať, aké drsné detstvo sa Leene udialo a prežívame spolu s ňou všetko, čo dieťa prežíva v rozvrátenom vzťahu rodičov. Alkohol v hlavnej úlohe. Najhoršie je, že sa to navždy zapíše do detskej duše a fascinuje ma, že po takej traumatickej skúsenosti, dokázala relatívne normálne Leena žiť svoj vlastný život. Ešte, že ju otec nemlátil (až na tú facku kvôli vyliatej fľaške). Krásne myšlienky pochádzali z Leeninho denníka - aké  jednoduché sny o šťastí majú deti. (01.08.2022)

Přestože kvalitu severských dramat nemám v úmyslu v žádném případě jakkoliv zpochybňovat, tak zrovna tento snímek tuto skutečnost minimálně za mě příliš nenaplňuje. A důvodem je především velice slabě zpracovaný příběh, který měl stát hlavně na opravdu silných a přesvědčivých emocích, nicméně jsou to právě emoce, které tu absolutně nefungují, a ať se mě laskavě nikdo nesnaží přesvědčovat, že správné severské emoce mají být chladné, jelikož to je prostě blbost. Chladné emoce jsou jednou provždy nefunkční emoce. Samotná zápletka, respektive příběh, odehrávající se ve dvou časových rovinách, pak trpí i přes kratší stopáž rozvláčností a značným nedostatkem dramatických scén, jednotlivé postavy, a to v obou časech, působí nezajímavě a nevýrazně, a závěrečné vyústění se mnou též ani trochu nehnulo, což už byl ale vlastně jen důsledek celkové odtažitosti snímku. Pozitivem tak v podstatě zůstává jen syrovější atmosféra, vyvolávající přesvědčivé pocity neklidu a zmaru, a samozřejmě herecké výkony většiny herců, v čele s mou oblíbenkyní Noomi Rapace. Jako celek mě toto drama ale zkrátka neoslovilo, nepřineslo mi ani trochu očekávaného silného emočního filmového zážitku, takže bohužel, za mě slabší žánrový kousek. (04.04.2021)

Noomi, tak trošku jinak, než ji znáte. Už ne rozhodně osamělá dívka, ale šťastně vdaná matka dvou dcer. I když tenhle její poklidný život se nerodil rozhodně lehce. Na minulost nelze zapomenout, což v tomhle případě platí dvojnásob. Její nynější štěstí bylo vykoupeno obrovským smutkem a zklamáním v dětství a teď stojí tváří v tvář vlastní matce, kterou už hodně dlouho neviděla. Matce, kterou milovala i nenáviděla zároveň a která ji připravila o ty nejhezčí dětské chvíle radosti. Noomi, která zde hraje se svým opravdovým manželem, byla hlavně ve druhé polovině dost přesvědčivá, což lze také říct o hlavní dětské hrdince Tehille Blad, která se jí minimálně vyrovná, v tomhle velmi smutném dramatu o jedné rodině, kde byl bohužel alkohol na prvním místě. Fakt, který snad ani nemůže dopadnout dobře..... (13.01.2015)