Režie:
Miroslav HubáčekKamera:
Rudolf MiličHudba:
Jan RychlíkHrají:
Karel Höger, Jana Dítětová, Václav Voska, Saša Rašilov st., Jiřina Šejbalová, Felix le Breux, František Vnouček, František Kreuzmann st., Eduard Muroň (více)Obsahy(1)
České kriminální drama, natočené na motivy sociálního románu Gézy Včeličky, vydaného po prvé v roce 1932 pod názvem "Kavárna na hlavní třídě". Ve filmové podobě se hrdinou "Kavárny na hlavní třídě" stává číšník Kučera, který je obviněn z vraždy číšníka Vacka jen proto, aby tato tragedie odvedla pozornost sensacechtivých novin od aféry, do níž byl zapleten jeden ministr. Spiknutí policie proti nevinnému Kučerovi a jeho milé, služebné Jindřišce, je sice dokonalé, ale přece jím otřese svědectví pikolíka Sváti, které učiní z obžalovaných žalobce nejen prodejné policie, ale celého vykořisťovatelského systému... (Filmový přehled)
(více)Recenze (28)
Výborná adaptace Včeličkova kriminálního románu se silným sociálním akcentem. Odlidštěnost až nelidskost představitelů buržoazie, kterým se licoměrně klaní jejich podřízení, aby neztratili místo, a kteří jsou schopni nechat nevinného kolegu uvěznit, to je typický obrázek společenských pořádků, o nichž jsme v době natáčení tohoto filmu doufali, že již nikdy nenastanou. Tehdy mohl být nevinný Kučera s Jindřiškou obžalováni, aby nevyplula na povrch jména z vysokých politických špiček, zapletených sice ne do vraždy, ale do loupeží, jež jí předcházely. Dnes jde spíše o to, jaksi kdo dovede zaplatit advokáta... Filmu dávám pět hvězdiček, třebaže jsem trochu váhal nad celkovým režijním provedením, protože všechny nedostatky převážily výborné výkony herců - Högera, Dítětové, Vnoučka a zejména Saši Rašilova v jeho poslední filmové roli. A ovšem v mém případě i pro ideové hledisko, z něhož již Včeličkovo dílo vycházelo. ()
Tento film až neskutečně vystihuje a popisuje dnešní dobu, přestože byl vyroben v roce 1953 ! Takže díky sametovému podvodu, jsme udělali krok o 56 let nazpět !!!!!!! ()
Karty jsou rozdány hned na začátku, skrytá propaganda začíná pracovat. Zlí kapitalisté uzurpují komunisty. Hanba jim. Pana Högera nemusím. Přesto dám dvacet za tu zápletku. ()
Film celkem reálně zobrazuje atmosféru krize 30. let. Karel Hoger byl pan herec. Označil bych film jako noir 50. let. Mimochodem kdo pracuje nebo pracoval v pohostinství, nejspíše může zaznamenat čistě náhodné podobenství k dnešní realitě. Vždy mě fascinuje, že když přijdu do hospody, restaurace, kavárny či baru pokaždé tam pracuje někdo jiný a není to prosím tím, že protočí směnu, ale tím, že musí změnit flek jinak by se za a) zbláznil, za b) nezaplatil nájem, za c) dřel bídu s nouzí. Zajímavý je rovněž posun od řemesla tedy od profese, ve které kdysi člověk musel znát nekolik světových jazyků, musel umět mluvit, znát bonton, jak servírovat apod. k dnešnímu chceš minimálku tak pojď na plac. Naprostá degradace! Mimochodem čím to asi je, že v pohostinství je převládající ženský element? A nebude to jen vzhled... Ano žena snáze přistoupí na hůře placené místo. Nechceš půjde jiná. Stejně jako v marketu za kasou. Jestli někdo tvrdí, že je film propagandou - ok cituje se Wolker, ve filmu vystupuje dost urputně redaktor Rudého práva, ale jinak je to dost povedený odraz doby a zejména kapitalistického marasmu. ()
Kavárna by mohla působit ještě zajímavěji. Pravda je, že film vyznívá jednoznačně jako propaganda a kritika starých časů. Policie je zkorumpovaná a místo, aby vyšetřovala hledá jen obětního beránka, majitel restaurace je autoritář, který se chová k zaměstnancům nefér. Celá ta situace ale vyznívá nepříznivě pro Vacka i proto, že je komunista. Těžko popiratelným faktem ovšem zůstává, že kdo viděl více než jeden prvorepublikový snímek, nebýt toho, že je hlavní hrdina komunista, klidně by se mohl v takové podobě natočit o 20 let dřív a nikdo by to nepoznal. Samotný případ působí také podivně. Jindřiška by klidně mohla svědčit, ale byla zkrátka označena jako spolupachatelka. Ovšem svědectví Sváti uznané bylo. Přitom mohla žaloba tvrdit, dle dosavadního stylu líčení, že jde o dalšího spolupachatele. Nebo o někoho, kdo lže. A to přesto, že měl tu bankovku. Tu mohl klidně sebrat až po činu. Karel Höger ovšem opět skvělý, zajímavé mini role tu mají Miloš Kopecký a Vlastimil Brodský. Na snímek se dá celkem dívat, ačkoli je v mnohém přehnaný. Kdyby nebylo v některých parametrech tak tlačeno na pilu, zdál by se ještě uvěřitelnější... Jak pro Miroslava Hubáčka tak pro Jiřího Mareše šlo o první scénář. ()
Dobrá zápletka se zmizelou pětistovkou, která se stala nezvratitelným důkazem. Ovšem protivykořisťovatelský podtext mne už tak nebavil (hlavně redaktor Rudého Práva s komunistickým zápalem boje za třídní rovnoprávnost....) ()
Jistěže film není nic moc, ale zaujalo mne politické hodnocení " Ninadel " , jak vášnivě antilevicově rozebírá tendenční snímek z roku 53, kdy jistě nikoho ani nenapadlo, že tahle doba do Česka za 40 let znovu přijde. Jistě potrefený majitel(ka) nějakého nového báru. Ale možná někdo z rodiny kavárníka, který filmaře dodatečně v 90letech bezúspěšně zažaloval , protože restituci rozfofroval v AMWAY. ()
Odporný propagandistický hnus. Jestli se tohle může někomu líbit, tak pak už nevím. Já zvracím. ()