Rozchod Nadera a Simin

Verbalův komentář je tentokrát zklamání: Der ewige Jude po arabsku? Takže je to o Íránu? Ale no tak! A zrovna jako film, který by nadchnul Ahmadínedžáda, se mi to nezdálo. Pohled do dosti primitivní íránské justice, do chudoby části obyvatelstva země, která má přitom obrovské zisky z ropy, ukázka tmářství, kde se žena bojí křivě přísahat na Korán, protože se bojí, že by se jí něco fyzicky stalo... . Pro islámského fanatika Ahmadínedžádova ražení by vůbec byl nemravný film o tom, že žena umývá pomočeného muže s Alzheimmerovou chorobou. Vlastní dojmy vypisovat nebudu, film byl výborný. (08.09.2013)

Opravdu neevropské, přesto neuvěřitelně silné drama plné (ne)pochopení. Sama jsem byla překvapená, co všechno mi jakožto evropance přišlo naprosto nepředstavitelné - a to zde byl Írán představen jako relativně moderní stát... Co se týče děje samotného, čekala jsem, že to celé bude více (explicitně) o vztahu Nadera a Simin, který byl v rámci filmu spíše odsunut do pozadí. Celým dílkem rezonují opravdu silná témata jako vztah muže a ženy, přístup k víře, péče o nemohoucí, svoboda žen a další, které jsou ale ztvárněny obdivuhodně nenásilně a divákovy tak obrovský přesah filmu dojde spíš než během až po jeho zhlédnutí. Celkově mohu tento netradiční zážitek jedině doporučit. (15.11.2015)

[4,5*]     "Does he even realize you are his son?" "I know he is my father!"     Majstrovsky nakrútená dráma zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, s tak parádne hustou atmosférou, že by sa dala krájať. Atmosféra plná napätia je budovaná postupne, spočiatku jednoduchá zápletka sa skvelým spôsobom rozvine do rodinnej (vzťahovej) drámy, neskôr aj do súdnej drámy a dokonca detektívneho príbehu (pátranie po "vrahovi"). Príbeh je tak uveriteľný a tak univerzálny, že by sa s menšími obmenami mohol odohrať kdekoľvek. To isté sa dá povedať aj o postavách, ktoré sú tiež uveriteľné, veľmi živé, s kladmi aj zápormi (žiadne čiernobiele karikatúry). Prekvapivé pritom je, že napriek rozdielom v kultúre a mentalite, postavy riešia podobné problémy ako trebárs ľudia u nás, takže je jednoduché sa s nimi stotožniť a veľmi emotívne s nimi všetko prežívať. Prekvapivé preto, lebo moje očakávanie bolo také, že ten svet mi bude úplne cudzí a veľmi vzdialený. Akousi nosnou témou filmu je neustála potreba rozhodovať sa medzi dvoma voľbami, z ktorých ani jedna nie je správna a každá z nich niekomu ublíži. Či už sa jedná o rozhodovanie medzi emigráciou a opatrovaním otca, rozhodnutie o rozvode, medzi pravdou a lžou, či o voľbu medzi otcom a matkou. V tomto rozhodovaní hraje svoju rolu ako morálna tak aj náboženská dilema.     "I prefer my child doesn't grow up in this situation. I have the right as a mother." "Which situation?" (16.08.2021)

Těžší snímek ze zákulisí nelehkého života a velmi nepříjemné situace jedné rodiny. Očekával jsem více, ale i tak má snímek své nesporné kvality. (22.01.2012)

Tak za prvé, proč ?! Proč Simin rozjela něco, co bylo nereálné ? Chtěla odcestovat a nechat tu tchána svému osudu ? Či snad chtěla vyzkoušet manžela a jeho lásku k ní ? Přece jedinou spouštěcí silou tu nemohl být život její dcery v cizině ? Nebo snad ano ? Nevím. Moje pocity byly po celý film velmi rozpolcené. Jsem naštvaná a zároveň velmi příjemně překvapená, že nějaký film u mě dokázal tuto vlnu reakcí vzbudit. Jedinou kladnou postavou se kterou jsem sympatizovala a dokázala se s ní ztotožnit byla Termeh. Jako kdyby si od obou rodičů vzala to nejlepší co mohla. To, jak na mě film působil, mohlo být způsobeno i tak odlišnou kulturou, která mě fascinuje, ale rozhodně se mi nelíbí společnost, která ji žije, ta, která tvoří takové zákony a tím dělá problémy obyčejných lidí vážnější než by byly u nás a rozhodně jim toho málo ulehčuje. Není pak divu, že budeme spíše schvalovat chování Nadera a jeho výchovu dcery, kdy ji učí umět se ohánět ostrými lokty a neslevovat ze svých hodnot. Přitom to není kruté ani násilné, pouze podmíněné prostředím a podmínkami života v jejich zemi. Byla to vlastně krása probudit se zas po dlouhé době ze snění a pořádně se rozbublat při konfrontaci názorů, ať už s jinými či se sebou samotnou. (26.03.2012)

Moje první setkání s íránskou tvorbou dopadlo poněkud rozporuplně. Na jedné straně je Rozchod opravdu zajímavým pohledem do odlišného světa, který odkrývá důležitost víry, fungování tamního práva a spravedlnosti i chování jinak smýšlejících lidí v těžkých životních situacích. Na straně druhé je to ale zpracováno snad až příliš obyčejně a nezáživně. Ono to sice pak působí velmi autenticky, ale abych pravdu řekl, přibližně půlka filmu mě naprosto nudila. Díky několika silným scénám a velice povedenému závěru si ale 3* zaslouží. (09.01.2015)

I když se zdálo, že zlatý věk íránské kinematografie po mimořádně silných 90. letech minulého století je už na ústupu, občas se objeví výjimečný film, který takové zdání zpochybňuje. Jedním z nich je Rozchod Nadera a Simin, který je postaven na výborně napsaném scénáři. Ten se při všech nápaditých dějových zápletkách (a často spíš pouhých drobných nuancích), dovedně vymyšlených a zkombinovaných, přitom neodchyluje od základní linie, která je po celé dvě hodiny latentně přítomná, aniž by se divák sebemíň nudil. Dalším plusem jsou charaktery postav, pro které vesměs platí, že žádná z nich není černobílá - se všemi se dá sympatizovat nebo většinou aspoň částečně chápat jejich chování, zároveň ale žádná z nich by neobstála jako morální vzor. Takový výchozí materiál je pro herce ideální, a ti ho taky dokázali odpovídajícím způsobem zužitkovat. Režisér si kvalitu textu i schopnosti svých herců uvědomuje, a proto dobře ví, že nejlepší je v zájmu věci zvolit takový přístup, při kterém nebude svoji profesi příliš zviditelňovat. A líbil se mi i ten otevřený závěr - protože otázka, která v něm už nebyla zodpovězena, stála sice na počátku celého příběhu, ale, jak se později ukázalo, zdaleka nepředstavovala to hlavní, o co ve filmu šlo. (16.10.2015)

Výjimečný film, který mě i díky znalosti íránských reálií naprosto dostal. Asghar Farhadi přináší fascinující otázky viny, cti a spravedlnosti před tribunálem, před vlastní rodinou a před Bohem. Je důležitější přesvědčit o svojí nevině soudce či vlastní dceru? Je lež vůbec ospravedlnitelná, byť pravda může mít nedozírné následky? Režisér vypráví civilně, avšak strhujícím způsobem, ani chvíli nenudí a nechává jen na divákovi, jak která postava obstála a je-li vůbec nějaký vítěz. Příběh navíc podtrhující skvělé herecké výkony všech hlavních představitelů. Čtyři hvězdy jsou málo - dávám pět.. (07.07.2011)

Je trochu těžké udělat si názor na film, který divákovi dává více otázek než odpovědí. Coby zaprděný Evropan nemám například nejmenší ponětí, jak jej mohli přijmout íránští diváci. Třeba je to pro domorodé publikum jen obyčejné drama, kterému chybí poselství. To druhé si ostatně může říci i Evropan, např. já, protože ze snímku není úplně zřejmé, kritizuje-li náboženství, právní systém, obyčejné lidi či íránskou společnost obecně – kritizuje-li něco vůbec. Jedno mu však upřít nelze: řemeslnou vybroušenost snad všech složek, dělajících z filmu zážitek, od kterého se člověk nechce ani na vteřinu odtrhnout (a tvůrci s tím zašli tak daleko, že díky jedné malé fintě nebudete chtít do posledního závěrečného titulku od filmu odejít či jej zastavit [pokud vás tedy, samozřejmě, nějakým způsobem zaujme jeho předchozí průběh]). A ať nad tím přemýšlím, jak přemýšlím, plnému počtu hvězd se prostě neubráním, nýbrž mne toto seznámení se s „perskou“ kinematografií jednoduše překvapilo a rozšířilo můj obzor. (09.08.2012)

Postavy výborně napsané a přirozeně zahrané. Oscar v tomto případě zcela zasloužený. (23.12.2012)

Perfektný film založený na dialógoch. Perština tomuto filmu dodáva nádych autenticity. Druhé dve tretiny o trochu lepšie ako prvá. Ukážka toho ako sa aj z jednoduchej zápletky dá vytvoriť dvojhodinový film, ktorý za celý čas ani raz nezačne nudiť diváka. Obraz tamojšej mentality a kultúry. Verne a kvalitne podaný. (30.12.2013)

No, vzhledem k měkké přistěhovalecké politice a ústupkům Evropských států.....máme se na co těšit. Film dobrej. (01.01.2015)

Trochu jsem váhal, ale myslím, že i tento íránský film si pět hvězdiček zaslouží. Ukazuje zásadní rozpor íránské moderní společnosti (alespoň té z hlavního města) - lidé se slušnou životní úrovní a bytovou vybaveností na jedné straně a přikázání koránu včetně nerovného postavení ženy na straně druhé. Právě v této době, kdy u nás vypukla protiislámská hysterie, je nutné takové filmy pouštět, ale asi to je v současnosti možné jen na Slovensku. Ukazuje se, že jiné kultury je možno respektovat,, že je nutné snažit se je pochopit, pokud nespadnou do extremismu. Příběh zcela moderní - o starého otce postiženého Alzheimerovou chorobou nemá kdo pečovat ve chvíli, kdy Simin opouští svého manžela, neboť chce ze země odejít. Nader přijme jako opatrovatelku ženu, která chce pomoci svému manželovi z dluhů a přitom se ukáže, že opatrování bezmocného muže komplikují islámské zákony. Pak nastává otázka, jak to bylo s jejím těhotenstvím a jak byl způsoben její potrat, která se řeší velkou část filmu, než se přejde k závěrečné otázce, na níž odpověď ponechává svénárista divákovi. Ke komu půjde malá Termeh? Jen doufáme, že rodiče nakonec zůstanou spolu... Názor nicka verbala mě velmi bolí. (31.01.2015)

Ťažko pochopiť tie vzťahy a hodnoty iránskej rodiny typickému európanovi. Film ktorý o rozchode ani tak nie je ako skôr dôsledkoch toho a príčinách konania postav ktoré nie sú čiernobiele ako by sa na prvý pohlaď mohlo zdať. Ten vplyv viery je v Iránskej spoločnosti podstatne hlbšie zakorenený z čoho sa aj odvíjajú úplne iné situácie. V podstate môžem povedať len že je to výborne zahraná a vypointovaná konverzačná dráma s presvedčivými hereckými výkonmi aká sa len tak v našich zemepisných šírkach nevidí. (01.02.2015)

Najsilnejší, najdojemnejší a pritom jednoduchý koniec. Jeden z najlepších, aké som videla. 5* (13.04.2020)

Pokud nedostane snímek Rozchod Nadera a Simin velectěného Oscara za nejlepší cizojazyčný film, bude něco špatně. Íránské drama, které mě doslova přikovalo k obrazovce a donutilo bedlivě sledovat eskalující problémy jedné íránské rodiny. Čekal jsem, že bude větší prostor věnován samotnému rozchodu manželského páru a následné tahanici o dítě, ale to byl pouze začátek daleko horších a závažnějších událostí. Vše má hlavu a patu, tah na bránu a vysokou míru logičnosti vyústění situací a citů. Kdyby tento snímek natočil Hollywood, jistě by v příběhu dřív či později nastal nějaký zvrat s prvotním plánem šokovat diváka. O nic takového se tohle drama nesnaží. Civilní, kruté, uvěřitelné a o to víc cennější. Opravdu výjimečný film. (01.01.2012)

nejlepsi Iransky film co jsem videl...ale videl jsem jen jeden:)ale vazne, prvni pulhodina byla na rozjezd a pak atmosfera houstla a zejmena dialogy byli fascinujici..rovnez hlavni herec skvele vyjadril sve pocity..vlastne vubec nemam co bych vytknul, protoze takhle napnuty jsem nebyl hodne dlouho..male velke drama, ktere mi vratilo naladu se koukat na filmy:) (27.01.2012)

Skvělé, skvělé. Scénář, civilní kamera, zvuk života, herci. Překvapuje i přes emoční napětí kultivovanost vztahů. (11.02.2012)

... a takhle to chodí v Íránu. (14.02.2012)