Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lyrizovaná tragikomédia je situovaná do prostredia slovenskej dediny po skončení 1. svetovej vojny. Nadľahčená filmová mozaika rozpráva o vojnových vyslúžilcoch, ktorí sa po návrate z vojny snažia dať svojmu životu zmysel, nájsť opäť šťastie a lásku. Vykorenení vojnou, zbavení domovov, poznajú títo tuláci a žobráci, žijúci zo dňa na deň, cenu slobody a kamarátstva, ale zároveň túžia aj po istote sporiadanej existencie. Jeden z najvýznamnejších filmov slovenskej kinematografie spracováva novelu Vincenta Šikulu "Nebýva na každom vŕšku hostinec". (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (46)

Morien 

všechny recenze uživatele

Během sledování jsem si pořád nebyla jistá, jestli se mi film líbí nebo nelíbí. Ale jak došlo na první barvu při projíždění povozu lesem, věděla jsem, že mě Havetta má opět naprosto v hrsti. Opravdová škoda, že už neměl možnost natočit něco dalšího, hodně ráda bych viděla, kam by se vyvinul. Pro mě je to takový James Dean mezi režiséry. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Keď sa človek túla, je tulákom. Keď človek žobre, je žobrákom. Tuláci a hrdinovia, ktorých poznačila prvá svetová vojna a zobrala im domov, zázemie a čo je dôležitejšie zmysel. Lebo vlastne, keď si to tak vezmeme, čo je zmyslom života? Havetta je považovaný za tvorcu, ktorý aj napriek skúposti svojich filmov, vytvoril nový hlas slovenského filmu, ktorý rozprával hlasno a bláznivo, kde smutné veci, kde vážne veci, boli schované za smiechom a veselosťou. Ľalie poľné majú veľmi veľa spoločného so Slávnosťou v botanickej záhrade. Či už povedomými postavami, ktoré sa vo filme mihnú ako vojaci, alebo veselosťou, ľudovosťou a prostosťou hrdinov, ktorý tancujú, milujú, smútia a bláznia sa v bláznivom, absurdnom svete, ktorý formuje realita – ktorá sa zdá ďaleko, ale každý je ňou poznačený. Niektorý viditeľné – muži bez nôh – iný si nesú bolesť a jazvy v duši. Ťažko povedať, čo tento film ponúka dnes. Príde mi skôr ako špecifikum Havettovej tvorby, ktorá bola rozpoznateľná a v istom zmysle aj iná. Film je ako ranná Jakubisková tvorba. Aj napriek tomu, že sú to tvorcovia, ktorý vedia točiť filmy, ich filmy mi nikdy nič moc nepovedali. Aj keď sa musím priznať, že Slávnosť v botanickej záhrade sa mi páčila podstatne viacej. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Versailleská mírová smlouva z roku 1919 nebyla ani tak ukončení, války První a zaděláním na válku Druhou. Tím byl spíš všeobecný rozklad života a jeho hodnot, zvláště na vesnici. Mrzáci, tuláci, zloději, proroci; ti se na vesnici vyskytovali vždycky. Ta je však dokázala zpacifikovat a interovat. Poválečný mumraj však musel skončit všeobecnou kakofónií (závěr filmu), která již vytrubovala nové časy, "časy bez svědomí a studu", časy, kdy boží mlýny sice stále melou, ale chleba se už dělá jinými technologiemi. " Mlel síce málo, pretože v tej dedine boli dva mlyny,...." ... "Hejgeš, verte či neverte, vedel hrať na klarinete. Keďže je spev dvojnásobnou modlitbou, hra na klarinete musí byť aspoň trojnásobnou." ... (Vincent Šikula) ()

fragre 

všechny recenze uživatele

"Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou, a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich." (Mt 6:28, 29). Jenže Kristovo království není z tohoto světa, v tomto světě založeném na bití o bytí, lilie polní dopadají, jak v tomto filmu naznačeno. Zde vlastně není aní podstatný děj, ale pocit, zvuk, obraz, a kdyby film disponoval vůněmi, i ty by zde byly důležité. Dokonalé spojení obrazu a hudby. Náladou mi tento film připomíná Hesseho Knulpa: „Podívej se,“ řekl Bůh, „nemohl jsem tě potřebovat jinakého, než jaký jsi. Ve jménu mém jsi putoval a usedlíkům jsi musel stále znova přinášet trochu stesku po svobodě.Ve jménu mém tropils hlouposti a vysmívali se ti; já sám jsem byl v tobě vysmíván a byl jsem v tobě milován." ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Obrazy starého světa. Lyrický pohled do minulosti. Vybavili se mi Jakubisko, Hanák, Pasolini... Nádherná černobílá kamera snímá krajinu protkanou pavučinami slunečních paprsků, osamělých stromů, polí a stohů. Lidé jakoby vystoupili ze starých fotografií ( nevědět, že je film z roku 1972, dával bych ho do 1.pol.60.let), zvláštní typy, možná na první pohled odpudivé, na druhý zajímavé, na třetí zvláštně krásné. Občasné barevné záblesky ( červená - vášeň, žlutá - kázání....) se v závěru mění na celobarevné střípky. Překvapilo mne, na jak vynikající barevný materiál jsou natočeny. Úžasná hudba neuvěřitelně souznící s obrazem, kdopak by mohl být autorem? Ale jistě! Geniální skladatel Zdeněk Liška! Tím se vše vysvětluje...Chvíli hravý, chvíli vážný, usměvavý, zadumaný, ztřeštěný, smuténkový příběh. Prostě Elo Havetta. Ukázněnější, než ve vynikající Slavnosti v botanické zahradě (1969), a přesto svůj, originální. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (5)

  • Film použila vládnuca moc ako dôkaz nepoučiteľnosti nadaného tvorcu. (Raccoon.city)
  • Aj druhý celovečerný film režiséra putoval takmer okamžite do trezoru. (Raccoon.city)
  • Filmovalo se také v obcích Dolany a Senec. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama