Archimédův bod

Kdo má trochu hloubavější duši a nelpí na kvalitním zázemí televizních studií, pompézních efektech, velkolepém hudebním doprovodu a výbuších třeskutého smíchu, zaraduje se. Ponuré a temné vyprávění má přesně takovou atmosféru, jakou by mělo mít. Je to o konci jedné životní etapy a o začátku další, kdy starý předává pomyslné veslo mladšímu a odchází ze scény. I takto lze přispět. Nesobectvím. Uznáním druhého a jeho podporou. Morální čistotou. To vše tu najdete, když se budete pozorně dívat. K tomu navíc výborný Ilja Racek se svým nezaměnitelným charismatem. 85% (10.10.2020)

K dokonalosti jen krůček, který je možná dán tou skutečně tristní výpravou chudého brněnského studia. Kupka opět napsal krásnou hru, Tesáček ji solidně zrežíroval a zúčastnění herci podali své standardní, tedy výtečné, výkony. Dokonce i Pecha v roli recitátora dokázal usměrnit své vášně a předvedl kultivovaný projev. (14.02.2013)

Nejsem Brňák, a tak jsem toho o postavě Jiřího Mahena zatím zas moc nevěděl. Leda, že po něm je pojmenované jedno z brněnských divadel. Tahle televizní inscenaci brněnského studia Československé televize je možná hodně komorní (zvláště pokud jde o výpravu), přesto se zde toho o Mahenovi člověk dozví víc, než jen to, že mu okolí přezdívalo "Korzár". Nakolik je pravdivá i ona základní zápletka, v níž je stárnoucí Mahen konfrontován jednak s opovážlivostí člověka vydávajícího své plagiátorské literární pokusy za umění, a především pak s limity svého vlastního umění vůči talentu jistého mladíka píšícího pod pseudonymem Jan Zvonař, neumím zcela posoudit. Ani nevím, zda měl Jiří Mahen skutečně rozepsanou hru jménem Archimedův bod. Co ale vím určitě, že se Ilju Rackovi v tomto komorním snímku podařilo nastínit danou postavu (se všemi komplikovanými projevy jeho duše) s ohromnou grácií. Co na mě pak hodně zapůsobilo, byl režijní nápad, kdy jsme z času na čas svědky jakéhosi Mahenova poetického rozjímání, které je docela zajímavě nasnímáno (viz zaostření na siluetu hlavního protagonistu v silném zatmění). Krásnou melancholickou náladu jsem z toho cítil. (01.04.2023)

"Není strašnějšího dobrodružství na této Zemi, než jdeme-li cestou, na které pochováváme, čím jsme chtěli rozkvést, a nerozkvetli." Tato myšlenka, ledabyle napsaná na kuse papíru na Mahenově psacím stole, přečtěná v mysli Zdenou Herfortovou, mě zvedla z postele. Až do té myšlenky mi toto brněnské dílko přišlo tuctové, nudné a málem jsem u něj usnula. I když mladej typicky namyšlenej Donutil v úvodě vyvolal nepatrný úsměv. Ten kousek papírku zvedá mé hodnocení o 2 hvězdy. Bylo to jak závěr Šestého smyslu - úplně změní pohled na celý film. Myslím, že ta slova zcela vystihují životní cestu Jiřího Mahena i její konec. (23.02.2013)

Československý televizní film o životě českého spisovatele, redaktora a divadelního dramatika Jiřího Mahena (1882-1939), jehož velmi přesvědčivě ztvárnil I. Racek. Děj příběhu od J. S. Kupky se odehrává ve třicátých letech, kdy se tento brněnský patriot a zaneprázdněný mnohostranný umělec rozhodne napsat divadelní hru s názvem Archimédův bod, v níž hodnotí vše prožité, hledá pevný bod v životě a vyzdvihuje morálku hlavní postavy. Ve skutečnosti se Mahen dostává do morálního dilematu, zda ustoupit a otisknout v novinách špatnou báseň mladého zámožného grafomana (M. Donutil) a na oplátku získat finance pro ustanovení veřejné knihovny. Současně se seznamuje s jiným mladým talentovaným básníkem (nesmělý O. Navrátil) a seznává, že onen mladík napsal divadelní hru na podobné téma jako on sám, avšak literárně zdařilejší. Mahen podpoří mladého autora, své životní dílo ani nedopíše, opouští všechny své funkce a odchází do ústraní, kdy těsně po německé okupaci v květnu 1939 spáchá sebevraždu. Ve filmu R. Tesáčka se objevuje mnoho více i méně známých herců z brněnských divadel, nejvýraznější role připadly L. Lakomému jako Mahenovu příteli, malíři F. Halánkovi, Z. Herfortové coby jeho manželce či jeho kolegovi v redakci novin v podání J. Vlasáka. Dobře napsaný scénář doplňují v určitých momentech verše z Mahenových básní, jež jímavě recituje J. Pecha a právě tato lyrická složka mě přesvědčila k udělení hvězdy navíc. (23.04.2018)