poster

Archimédův bod (TV film)

Životopisný

Československo, 1982, 70 min

  • Willy Kufalt
    *****

    (2x) "Svět mezi minulou a budoucí sociální bouří..." K dobrému filmovému zážitku nemusí být nutně zapotřebí speciálních vizuálních triků ani trojrozměrného rozlíšení. Osobní přínos může naopak přinést i komorní televizní inscenace, klidně i zaostalé brněnské produkce. Je hodně důvodů, proč i s opětovným zhlédnutím po víc než dvou letech nechávám tomuto snímku hodnocení nejvyšší... Svět literatury, publicistiky a kultury za první republiky, inspirovaný skutečnou postavou. Průbojnost a pevný charakter hlavního hrdiny, který se neodváží ani pod vlivem úplatků uveřejnit v novinách podřadné básně neschopného autora. Otázka hranic možného plagiátu, inspirace či pouze náhodného vzniku dvou podobných děl ve stejné době, přetavena v složitý vnitřní zápas s nutným osudovým vyřešením. Nad to všechno titulní myšlenka o hledání tzv. Archimedova bodu, pravého smyslu života, v němž možno výrazně pokročit, ale během života nikdy ne úplně skončit. Vcelku tedy hodně podnetů k zamyšlení, rámovaných zajímavě temnými pasáži s poetickými monology hlavní postavy. A samozřejmě herectví Ilji Racka, který mě svým výkonem i opakovaně dokázal odzbrojit natolik, že jsem nevnímal žádné zde zmiňované technické nedostatky.(4.8.2018)

  • hermiona
    ***

    "Není strašnějšího dobrodružství na této Zemi, než jdeme-li cestou, na které pochováváme, čím jsme chtěli rozkvést, a nerozkvetli." Tato myšlenka, ledabyle napsaná na kuse papíru na Mahenově psacím stole, přečtěná v mysli Zdenou Herfortovou, mě zvedla z postele. Až do té myšlenky mi toto brněnské dílko přišlo tuctové, nudné a málem jsem u něj usnula. I když mladej typicky namyšlenej Donutil v úvodě vyvolal nepatrný úsměv. Ten kousek papírku zvedá mé hodnocení o 2 hvězdy. Bylo to jak závěr Šestého smyslu - úplně změní pohled na celý film. Myslím, že ta slova zcela vystihují životní cestu Jiřího Mahena i její konec.(23.2.2013)

  • Snorlax
    ****

    K dokonalosti jen krůček, který je možná dán tou skutečně tristní výpravou chudého brněnského studia. Kupka opět napsal krásnou hru, Tesáček ji solidně zrežíroval a zúčastnění herci podali své standardní, tedy výtečné, výkony. Dokonce i Pecha v roli recitátora dokázal usměrnit své vášně a předvedl kultivovaný projev.(14.2.2013)

  • LadyPupu
    *

    Jakékoliv připomenutí kohokoliv, kdo přispěl ke zvyšování kultury naší země, je záslužné. Pokud se tak ale děje v třesoucích se kulisách, v hrozivě nudné atmosféře, kdy padají překvapivá zjištění hlavního hrdiny typu "jsem synem muže a ženy", tak mě to nebaví. Ani když tam hraje Ilja Racek. Jó, jako rozhlasová hra, by mi to nevadilo. Rádio totiž neposlouchám.(15.1.2017)

  • Schlierkamp
    ****

    Československý televizní film o životě českého spisovatele, redaktora a divadelního dramatika Jiřího Mahena (1882-1939), jehož velmi přesvědčivě ztvárnil I. Racek. Děj příběhu od J. S. Kupky se odehrává ve třicátých letech, kdy se tento brněnský patriot a zaneprázdněný mnohostranný umělec rozhodne napsat divadelní hru s názvem Archimédův bod, v níž hodnotí vše prožité, hledá pevný bod v životě a vyzdvihuje morálku hlavní postavy. Ve skutečnosti se Mahen dostává do morálního dilematu, zda ustoupit a otisknout v novinách špatnou báseň mladého zámožného grafomana (M. Donutil) a na oplátku získat finance pro ustanovení veřejné knihovny. Současně se seznamuje s jiným mladým talentovaným básníkem (nesmělý O. Navrátil) a seznává, že onen mladík napsal divadelní hru na podobné téma jako on sám, avšak literárně zdařilejší. Mahen podpoří mladého autora, své životní dílo ani nedopíše, opouští všechny své funkce a odchází do ústraní, kdy těsně po německé okupaci v květnu 1939 spáchá sebevraždu. Ve filmu R. Tesáčka se objevuje mnoho více i méně známých herců z brněnských divadel, nejvýraznější role připadly L. Lakomému jako Mahenovu příteli, malíři F. Halánkovi, Z. Herfortové coby jeho manželce či jeho kolegovi v redakci novin v podání J. Vlasáka. Dobře napsaný scénář doplňují v určitých momentech verše z Mahenových básní, jež jímavě recituje J. Pecha a právě tato lyrická složka mě přesvědčila k udělení hvězdy navíc.(23.4.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace