Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
Lynn Carlin, Buck Henry, Georgia Engel, Tony Harvey, Audra Lindley, Paul Benedict, Vincent Schiavelli, Tina Turner, Philip Bruns, Allen Garfield, Kathy Bates (více)Obsahy(1)
Manželům Larrymu a Lynn, kteří jsou navenek spokojeni se svým životem, jednoho dne nečekaně zmizí dcera Jeannie. Začíná pátrání, v němž se ukazují marné snahy „rozumně“ objasnit její dobrovolný odchod, stejně jako nalézt místo, kde se ukrývá… Takový je ve zkratce příběh, který natočil režisér Miloš Forman v USA poté, co zde dlouho hledal vhodnou látku pro svůj nový film. Navázal v něm na svoji českou tvorbu (zejména na snímek Konkurs) a zároveň satirickým až zlomyslným způsobem postihl způsob života některých Američanů. Není proto divu, že byl mnohem lépe přijat evropskými diváky. Získal za něj ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a na MFF v Cannes Cenu za nejlepší film. Současně otevřel Miloši Formanovi cestu k další umělecké činnosti a možnost přesvědčivě se prosadit mezi hollywoodskými tvůrci. (Česká televize)
(více)Recenze (221)
Před shlédnutím filmu jsem moc nevěřil, že by mohlo jít o film Nové vlny, pouze natočený za velkou louží. A ono je to opravdu tak, skutečně bych si tam dokázal představit Šebánka, Vostrčila, Ježkovou nebo Křesadlovou. A pak jsem si ještě říkal: není náhodou první polovina remake Konkursu !? Ano, je to ale Konkurs dovedený do dokonalosti, obohacený o pořádně satirický nádech. Nerozpadá se náhodou film na scénky!? Ano, ale dobrá scénka je vystřídána tou lepší a ta zase tou ještě lepší (excelentní instruktáž Vincenta Schiavelliho na téma kouření marihuany). "Taking Off" je prostě Miloš Forman v celé své kráse a jeho suverénní vstupenka do Hollywoodu. 90%. ()
Přelom 60./70. let. Dcera je pro své rodiče němá. Nevědí, co má v pokoji. Nevědí, kam mohla jít. Neslyší ty neslýchané písně, které dcerušky stejně neumějí zazpívat. Když přjde na věci, s nimiž nová generace volně nakládá - sex, drogy, ulice, hudba, ukazuje se, že to rodiče jsou dětmi, které potřebují ochranu. Forman inspirovaný Formanem. Dárek Americe na přivítanou: přišel, viděl, natočil. Poslední z filmů, pro něž patří na Parnas. Mohlo by se říci, že závěrečná scéna s nápadníkem bere filmu pěkně kulaté zakončení a je přebytečná. Bohužel není, jede se dál, děti rostou. ()
Z počátku mě film moc nebavil, úvodní casting byl sice po hudební stránce fajn (i když krapet zdlouhavý), ale pak to hledání dcery bylo takové obyčejné, nijak zvlášť zajímavé a mělo pouze 2 světlé momenty, a to "vajíčka v hospodě" a "neochotnou barmanku“. Avšak poslední půlhodina zahájená poněkud absurdním vysvětlováním správného kouření marihuany chytla pořádnou šťávu a ta se nevytratila až do konce, to jsem se několikrát opravdu od srdce zasmál. Takže celkově mi to hází slabší 4*. „Žiju skromně. Šetřím na mezikontinentální balistickou střelu.“ ()
Rok 1971 je rozhodne rokom prieniku Európy do amerického filmového prostredia. Last Picture Show Petra Bogdanovicha skĺbil úhľadnú elegantnosť vizuálu starých hollywoodskych klasík so spracovaním obsahu v európskom štýle, Antonioniho slow cinema štýl do seba bez problémov absorboval americkú "hippie" ikonografiu vo filme Zabriskie Point. To isté sa podarilo Milošovi Formanovi v Taking Off. __ Alegorický hasičský ples z Hoří, má panenko nahrádza alegorický (a nemenej kúsavo zobrazený) ples rodičov slobodomyseľnej americkej mládeže. Horiacim elementom nie je starčekova chalupa, ale jointy, úzkoprsosť, konzervativizmus a pokrytectvo "dospelej" Ameriky. __ Zaujímavé je dať Taking Off do kontextu s ďalším filmom, ktorého ústredným motívom je vzťah rodičov a mladej "hipisáckej" dcéry, ktorá sa (už naozaj) stratí - nízkorozpočtový horor Wesa Cravena, Last House on the Left. Úroveň Cravenových začiatočníckych režijných schopní sa samozrejme nedá komparovať s Formanovým vycibreným štýlom, avšak jadro filmu, chladné alegorické zobrazenie úpadku hnutia hippies ( podobe dcérinej vraždy) môže tvoriť naliehavý protipól k Formanovmu sarkazmu, kde sú mladí v plnej sile. ()
Společensko-kulturní boom, který zasáhl Ameriku v 60. letech, mě nikdy zvlášť neoslovil a proto jediný film, který se dle mého do této doby strefil nejlépe byl Forrest Gump . Už když jsem dřív viděl od Miloše Formana Vlasy , tak jediné co mě na nich zaujalo byla pouze forma. Jenomže ani to se o Taking off nedá tvrdit. Pro mě se totiž stalo jenom hodinu a půl trvajícím vyprávěním na téma rodinných neshod, útěku z domova, rodičovské zabedněnosti a ukázkového kouření marihuany. Ne, po celou dobu jsem jenom s apatickým výrazem sledoval něco, co mě vůbec nezajímalo a dohromady nudilo, takže se sám sobě divím, že jsem film nevypnul. K plnému docenění snímku je asi třeba většího pochopení jistých „kulturních hodnot“ a „společenských pravidel“. Jenomže ať se snažím sebevíc, tak ono pochopení nenacházím. Měl bych dospět ()
Galerie (36)
Photo © Mokép
![Taking Off - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/829/162829158_5cd749.jpg)
Zajímavosti (28)
- Forman byli se spoluscenáristou filmu Jeanem-Claudem Carrièrem inspirováni skutečným příběhem z novin a materiál ke svému filmu sbírali takřka dokumentaristickou metodou už od jara 1968 v newyorské East Village. (Kubrickon)
- Miloš Forman vzpomínal, jak bylo o natáčení filmu vlastně rozhodnuto: "Jednou při obědě mi řekla Helen Scottová, že u Universalu hledají něco, jako byla Bezstarostná jízda, laciný film, který jim přinesl obrovský zisk. Jsou ochotni riskovat na netradičních filmech, které se dají pořídit za míň než milion dolarů. (...) Letěl jsem do Los Angeles, přečetl scénář Nedu Tannenovi a Dannymu Selznickovi a přehrál jim všechny role. Byl to největší herecký výkon v mém životě. Pak jsem se, už nevím proč, musel hned vrátit do New Yorku. Když jsem přišel domů do Leroy Street, už tam na mě čekal telegram od Universalu. Rozhodli se, že Taking Off berou." (NIRO)
Reklama