Phenomena

Kým pri Suspirii dokázal Argento dokonalo zakryť mizerný scenár dychberúcim vizuálom, Phenomena odkrýva jeho scenáristickú neschopnosť. Príbeh síce je jednoduchý, ale zaujímavý, no zároveň rozháraný a s katastrofálnymi dialógmi. Ťažko ukočírovať hercov, keď majú z úst vypúšťať také vety. No hneď, čo atmosféra začne tuhnúť, Goblin začne na plné pecky hrať (až na tú jednu strašnú heavymetalová skladbu) a začnú masakre, Argento ukazuje, v čom má talent - v réžii a obrazotvorbe. Bohužiaľ tempo filmu je pomalé a väčšinu času sa nič prelomové nedeje. No výdatný koniec to vynahradí. Slabých 80%. PS: Chcem také tričko s Bee Gees ako mala tá dievčina! (14.11.2010)

Phenomena je menej krvavá ako ostatné argentovky a viacej než na vizuálnu stránku, sa zameriava na príbeh a atmosféru. Čo je jej veľké plus. Jennifer Connelly a Donald Pleasence sú výborne obsadení a hypnotizujúce hmyzie mystérium v kombinácii s psychedelickou hudbou a úžasne izolačným alpským prostredím robia zázraky. Nebyť pár menších výtiek, šlo by o žánrový klenot! (16.02.2003)

Nezaměnitelný Argentův styl,to se nedá s ničím jiným srovnat. Několik prvků,které spolu zdá se příliš nesouvisí,ale vlastně všechno má svou důležitost. Méně krvavých scén,ale o to nápaditější příběh plný tajemství a děsivých sekvencí doprovázené tvrdší muzikou,která je tady spíš velkým plus a všechno to posouvá k pořádně gradujícímu závěru. (14.11.2008)

Argento nechal oddychovať mačky doma vo vile v Ríme a zameral sa tentokrát na hmyz, špeciálne na muchy a larvy. Ide samozrejme znova iba o pavedu, ale tu to vadí snáď najmenej z jeho filmografie. Popravde sú dve tretiny filmu skôr priemer s fajn atmosférou, ale v záverečnej polhodine sa Argento maximálne odviazal a predviedol enormne intenzívne a dlhé finále. Logika tu nemá čo hľadať, ale aj tie wtf momenty (opica, horiace jazero...) najmä v závere robia z Phenomeny slušný kult. (01.10.2021)

Hodně zvláštní a zajímavý film, který mě ale (kromě mladičké Jennifer Connellyové) příliš nenadchl. Ani poprvé, ani podruhé. A potřetí už asi nikdy nebude. Nesedl mi, nebavil mě, nelíbil se mi. Nudný a roztříštěný děj, trapné postavy, otřesně prkenné herecké výkony i dialogy, ruční kamera, hudba... hudba sama o sobě byla sice dobrá, místy vynikající (Goblin), ale v kombinaci s obrazem se s ním nesnesitelně tluče, a to nejen heavymetalové songy. Objektivně dokážu pochopit, že právě kvůli tomuhle stylu filmování někdo obdivuje režisérovu originalitu, nebo že si nostalgicky vychutnává specifickou filmovou poetiku osmdesátých let, ale mě to zkrátka neoslovilo. Ale zakomponování hmyzu (a hmyzofilní dívky) do zápletky byl zajímavý nápad, držtička malého hnusáka byla roztomilá, no a opice s břitvou na konci byla samozřejmě pocta mistrovi E.A.Poeovi (Vraždy v ulici Morgue). (07.02.2014)