Zachraňte pana Bankse

Úvodem musím říct, že já rozhodně nejsem divák, který by si stoupl do fronty na vykouření Walta Disneyho. Ačkoli má moje uznání za odkaz, který zanechal a masy lidí, které ovlivnil, tak já, největší odborník této databáze, shledávám zejména jeho kreslené pohádky za nestravitelné, nudné a debilní píčoviny a v paměti nevylovím jedinou, která by se mi alespoň trošku líbila. Jsou to všechno povrchní manipulativní sračky s neblahým vlivem na duševní vývoj zejména dětských diváků. Kdyby mi čirou náhodou někdy selhala antikoncepce, tak těmahle nesmysly bych svoji geniální kopii nikdy krmit nezačal. Dokonce bych je označil za nebezpečné, protože se nejedná jen o nepodařené sračky s nulovým dosahem, nýbrž o promyšlenou psychologickou manipulaci a programování mysli mladého dětského diváka. Film jako takový ovšem marný rozhodně nebyl. Pokud ve zdraví přečkáte představení zapšklé, nepříjemné a škaredé, leč skvěle hrající Emmy Thompson. Úvodních 45 minut jsem sýpal nudou a zhnusením, když jsem se dověděl, že se snímek bude asi točit kolem prodání práv ke knize (kterou bych si dobrovolně nikdy nepřečetl) člověku, který podle ní natočí film (na který bych se dobrovolně nikdy nepodíval). Ovšem pak se tvůrcům podařilo zajistit, abych si k postavám našel cestu, pochopil je, litoval je a především, aby mi přestaly být lhostejné. Nejvíce jsem si užíval působivé herecké výkony a božskou hudbu Thomase Newmana - dle mého žebříčku 5. až 6. nejlepšího filmového hudebního skladatele současnosti. Závěr poté zbytečně sklouzl příliš hluboko do patosu, ale celkově nakonec určitě stravitelná záležitost. [75 %] (08.07.2020)

Pro mě příjemné překvapení. Mary Poppins znám jen z knih, ale asi si ji po tomhle pustím i na telce. Dostaly mě jemné nuance, jako rozhovory protivné, sebestředné, v dětství zabržděné, společensky nevyzrálé spisovatelky s laskavým, vnímavým a životem zkoušeným řidičem, pochopení Disneyho, který ve své době měl taky jen toho mišáka na papíře a bál se ho komukoli střeli, bolestná situace malého dítěte, kterému se otec prochlastal až k jaterní cirhóze, jícnovým varixům a rychlému prknu a smutný úděl matky, která společně s násoskou jela z kopce dolů nejen společensky, ale především duševně. Emma Thompson si megapizdu vystřihla s absolutní noblesou, byla skutečně úžasná, Hanks si bratránka zahrál taky s chutí a neřešme, že nebylo na světě více chápajícího lidumila, než tento. Úsměvné, dojemné a nečekaně zábavné. Colin Farrell mě o herectví nepřesvědčil dosud nikdy, ale tady mu role otce slušela. Fanfarónský pijan, povaleč, buran, mistrovský manipulátor a vypravěč, hodný člověk, kterého sžírala nemoc, před níž nedokázal uniknout. To by mu šlo. (25.06.2022)

Nechal jsem se unést a opít rohlíkem, přiznávám a je mi to jedno. Protože tady bylo naprosto jasné, jak to bude probíhat, všechno bylo předem propočítané a v podstatě nepřekvapivé, ale hezky. Není tu špatného nebo nezajímavého herce, necháte-li se unést příběhem, nezklame vás, teskné sekvence jsou také očekávané, ale Newmanovo "bublání" tomu pomáhá do plusu a vůbec, bylo to příjemné pokoukání. ~ Snad jen film mi mohl končit autorčiným vstupem na premiéru zavěšena v rámě Mickeymousovo. ~ Chlapci v Soči vytrpívali výhru nad slovenskými bratry 5:3, sál odcházel s panem Banksem do mlhavého oparu. ~~~ Prostě to byl chladný kalkul a jen odvedené řemeslo, ale fakt pěkně odvedené řemeslo. ~~~ 3,5* ~~~ You promised that you'd fix everything! (18.02.2014)

Emma Thompson září v roli rázné a svérázné paní Traversové a mě v první půlce hodně bavila a i když se později děj přehopul do vážnější roviny, nemám mu co vytknout. Příjemný životopisný příběh. Škoda „paralelního příběhu“ s Ferrellem, který byl ve své první půlce dost otravný. Trochu mi uniká ta posedlost zazdít nadějný film muzikálovým ztvárněním, ale to naštěstí s filmem nesouvisí. # [monitor, 5.1] # příběh **** | hudba **** | humor ** | akce – | napětí – | pustil bych si znovu *** (01.03.2014)

Pojďme se nechat utahat dalším rutinním životopisným snímkem. Aneb když mají dva autoři jiný názor na jednu látku. Na jedné straně stojí zahořklá spisovatelka z Londýna, na té druhé studio samotného Walta Disneyho. Široké úsměvy scenáristů, animátorů i velkého šéfa zřejmě nebudou stačit. A autorku navíc sžírají vzpomínky na vlídného otce s bujnou fantazií a pořádnou zálibou v chlastu. Hašteření neústupných umělců rozhodně nestrhne, je milé, ale to je asi tak všechno. Klavírový doprovod hezky dokresluje situace na scéně a kamera krouží okolo, pořád je to ale povrchní/sluníčkové oblbování diváka. Možná je to tím, že John Lee Hancock to má u mě dost rozházené připitomělou, nepochopitelně přeceňovanou a hodně nevkusnou hrou na city v podobě Zrození šampiona. Možná je to jednoduše spíš tím, že tu máme dvě nezajímavé postavy, které hrají dva výborní herci. Na pohádku pro odrostlé to stačí, na nějaký pořádný melodramatický kus nikoli. (01.07.2014)