poster

Můj vysvlečenej deník

Komedie

Česko, 2012, 102 min

Předloha:

Johana Rubínová (kniha)

Kamera:

Michael Gahut

Hudba:

Petr Wajsar

Hrají:

Veronika Kubařová, Petra Špalková, Berenika Kohoutová, Sandra Černodrinská, Marika Šoposká, Šárka Vaculíková, Igor Bareš, Ondřej Mataj, Martin Šesták, Ladislav Karda, Milan Hajn, David Skopal, Adéla Lounková, Jaroslav Plesl, Simona Stašová, Ján Kuric, Veronika Žilková, Nisan Aljazairi, Verica Nedesca, Antonín Duchoslav, Karel Janák, Martin Eugen Kulhánek, Petra Doležalová, Lukáš Venclík, Jana Dopitová, Jan Hlaváč, Simona Vaverková, Hana Malaníková, Ivona Marcinová, Kateřina Jandáčková, Lenka Šmídová, Michal Skořepa, Rafael Petráš, Simona Elsnerová, Anna Dosoudilová, Filipína Cimrová, Ilona Paukerová, Lucie Slováková, Martina Macková, Veronika Nouzová, Zuzana Hunalová, Alžběta Němcová, Emanuela Máslová, Filip Müller, Jakub Kvapil, Jan Štěpán, Jan Švejkar, Jiří Roskot, Kateřina Budíková, Kateřina Srpová, Ludvík Němec, Lukáš Routa, Petr Tyřl, Marcela Šťastná, Markéta Toulcová, Martin Hejný, Michaela Kolenatá, Michaela Zemanová, Miluše Jarešová, Natálie Urválková, Petr Kamenický, Petra Pavlačíková, Renáta Weidlichová, Roman Roušal, Tomáš Kyselka
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • peetriss
    **

    Můj vysvlečenej deník není úplně špatným filmem, hrdinové i vizuální styl působí na české prostředí celkem sympaticky, ale bohužel základním kamenem úrazu je, že se v něm ztratil samotný režisér a scénárista v jedné osobě. Martin Dolenský otěže příběhu držel v svých rukou snad jen první čtvrthodinku (a to očividně s velkou námahou), pak se mu film vymknul z rukou a ten pobíhá bez patřičné umělecké lehkosti mezi žánrovými směry a příběhovými prostřihy, ve kterých zcela zabloudí. Je to škoda, protože rezisér měl k dospozici poměrně fungující a sympatickou dvojici Veronika Kubařová - Petra Špalková. Mohla to být celkem dobrá (nejen) teen "dramedie", bohužel především pro absenci patřičné hloubkovosti a psychologie postav je tento film pouze další kapkou v záplavě nepovedených českých filmových pokusů posledních let.(15.2.2013)

  • kingik
    ***

    Ojedinělý počin na poli českého filmu, který se pustil do převedení knižního bestselleru fiktivní spisovatelky Johany Rubínové (ve skutečnosti knihu napsal bývalý novinář Jan Hlaváč, jež je mužem několika identit, a který si ve filmu zahrál nakladatele), u něhož se nevylučují autobigrafické prvky, ale kterému se však nepodaří obnažit diváka z jeho nitěrných pocitů natolik, aby s ním emočně splynul. Film žádné velké emoce nenavodí, ale to se dá i nedá považovat za chybu. Čestnou výjimku tvoří náctileté slečny stižené grafománií anebo ty, jež se v nějakém ohledu ztotožní s hlavní hrdinkou filmu. Film lze naštěstí uchopit z několika diváckých rovin. Nejlepší je k němu přistupovat jako k relativně zábavnému a morálně vypreparovanému dílku často střídající své nálady, než k složitě vyprofilovanému psychologickému obrazci, na které nemá potřebné režijní osvědčení, ale o nějž se za dobu svého trvání několikrát otře. Sedmnáctiletá Johana své myšlenky soustředuje do svého deníčku, který si píše někdy od patnáctého roku svého života, kdy po sebevraždě z neštastné lásky na čas skončila za zdmi psychiatrického sanatoria. Prostřednictvím svého komentáře divákům nastíní, jak to chodí v její rodině. Svoji mámu v podstatě nepoznala, protože ta za nevyjasněných okolností přišla o život v Iránu, když byla ještě hodně malá a její místo v domácnosti zaujala rázovitá macecha Sabina, se kterou se moc nemusí, ale Johanin táta by se pro obě rozdal, a která má pro ni určitým způsobem pochopení, a která je shodou okolností její profesorkou angličtiny, a kterou Johana neoslovuje jinak než familierním "Sába". Johana má klub svých věrných přátel, který tvoří její školní vrstevníci, ale na rozdíl od nich s ní moc hormony nemlátí, má slabost pro kluky s dredy, protože jak si jinak vysvětlit, že se v jejím životě objevili hned dva, "nesměle" si dá líbačku se svým profesorem češtiny a ještě pomáhá své zbouchnuté kamarádce, která má neurvalého slovenského otecka, kterého hraje zpěvák legendární skupiny "Vidiek". Její určitou citovou rozháranost spojenou s občasnými depkoidními stavy a rozumové přešlapy lze přisoudit jejímu nezralému věku, a i když všechno moc řeší, zdá se, že je jí to někdy spíše na překážku. Nejlépe si rozumí sama se sebou. A se svým (vysvlečeným) deníkem. Film je to dramaturgicky nevyžehlený a nálady vyprávění střídá, jak se mu právě zachce. Ve svém vyprávěný je někdy nadsazený, nedůsledný a nabalil si až příliš mnoho někdy až příliš složitých témat a neuváženou přehršel bočních dějových linií, které ovšem sice zdárně nezakončí, ale je diváckou úlevou, že neusiluje, aby vše dopadlo tak, jak se očekává, tedy vesměs pozitivně. Občas film velmi vzdáleně připomene slavné "Sněženky a Machry" a s přispěním dějové linie o hledání biologického otce v exotické zemi je jen krok od neslavného drama "Na vlastní nebezpečí".Zazpívají Koblížci a uvidíme i Antonína "Cabadaje" Duchoslava. Asi netřeba vysvětlovat, že sedmnáctileté studenty hrají věkově podstatně starší herci, a na některých je to i fyzicky znát. Z toho vyplýval problém pro vlasové stylisty, z jejichž nevzhledných parukových kreací, divákovo oko nemělo právě lahodný zážitek. Nejvíce se to dotklo hlavní představitelky Veroniky Kubařové, pro kterou se v retrospektivních scénách z léčebny nenašlo nic lepšího, než podivně nepřirozený "ani dlouhý ani krátký účes" v tvrdém sestřihu i neslušivém barevném provedení. O mnoho lépe na tom nebyl ani Igor Bareš, když v retrospektivě představoval jejího tátu v omlazené verzi. Pokárat by zasloužili i kostyméři, kteří snad ani nesledují modu náctiletých a jejich modely opravdu byly spíše ve stylu "každý pes, jiná ves". Když si na to zvyknete, tak oceníte poměrně dobré herecké výkony většiny zúčastněných, vtipné i méně vtipné životní situace a netradiční formu, s jakou jsou podávané i řešené. Jo, sedmnáctky mají komplikovaný život. Johana si kvůli tomu psala i deník, který pak vydala u knižního vydavatelství. Která jiná slečna jejího věku by se s tím mohla pochlubit?! Pro holky v Johanině věku, je tenhle film ze života jedné náctky, celkem dobrá volba. Ovšem jen v tom případě, že nečeká příliš věrohodné zachycení života dnešní mládeže. Mé hodnocení: 60%(23.7.2014)

  • Harapes
    ***

    Jedna holka střídá partnery,její vztahy nevydrží a ani se o to moc nesnaží.Do toho řeší další problémy v rodině a sama se sebou....Tak by se dal v rychlosti shrnout děj tohoto filmu.Pro slečnu Kubařovou to byla velká příležitost vyniknout a ještě v hlavní roli dokázat a hlavně i ukázat,že prostě ona na to má.Musím napsat že mě Verča Kubařová vůbec nezklamala,ale samotný film.Tak blbej scénář,tak komplikovaná dějová linka,kterou ani sebelepší herečka nemůže utáhnout.Scénář a tak celý film je naprd a přes to vlak nejede.Dávám hvězdičku sl.Kubařové,je to dobrá herečka,ale tento film byl jeden velký omyl.(26.4.2012)

  • triatlet
    **

    Příběh je asi stejně "složitý" jako věta z oficiálního textu distributora: "Johana se totiž nečekaně zamiluje, začne pátrat po muži ze starých dopisů, který znal její mámu, když byla naživu a který by mohl být jejím biologickým otcem, a její deník, kde je úplně všechno, chtějí vydat jako knížku." Přemrštěná stopáž se dá díky Veronice Kubařové vydržet.(14.4.2014)

  • honajz
    *

    Český filmový syndrom Prci, prcičky tentokrát ve formě zfilmovaného Bravíčka, bo co teď čtou mladý holky bez mozku, kde si potvrzují, že svět je jen o sexu, chlastu, možná trochu drogách a oblečení, a nic jiného už neexistuje. Prostě omezený pohled omezených lidí pro omezené lidi, povrchní věc o ničem, jak tak povrchní věci, jež ani z principu nemohou jít do hloubky, protože by na to do kina nikdo nešel, balast, neumění, nepřesvědčivost a nereálnost. Prostě svět podle Bravíčka. Měl mě varovat už začátek, kde holka tvrdí, že jsou obyčejná rodina jako každá jiná v republice, přitom si to žije na vysoké noze, finanční problémy neřeší, má to vilu a zbytečně moc volného času.(13.4.2014)

  • - Martin Šesták si pre svoju úlohu Hagrida nechával rok rásť vlasy. (Sufferer)

  • - Ve filmu padlo 118 polibků, 101 objetí a 98 kapek slz. (venus)

  • - David Skopal dostal rolu Havrlanta na základe kopy sprostých slov, ktoré vychrlil na konkurze. (Sufferer)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace