poster

Můj vysvlečenej deník

Komedie

Česko, 2012, 102 min

Předloha:

Johana Rubínová (kniha)

Kamera:

Michael Gahut

Hudba:

Petr Wajsar

Hrají:

Veronika Khek Kubařová, Petra Špalková, Berenika Kohoutová, Sandra Černodrinská, Marika Šoposká, Šárka Vaculíková, Igor Bareš, Ondřej Mataj, Martin Šesták, Ladislav Karda, Milan Hajn, David Skopal, Adéla Lounková, Jaroslav Plesl, Simona Stašová, Ján Kuric, Veronika Žilková, Nisan Aljazairi, Verica Nedesca, Jan Antonín Duchoslav, Karel Janák, Martin Eugen Kulhánek, Petra Doležalová, Lukáš Venclík, Jana Dopitová, Jan Hlaváč, Simona Vaverková, Hana Malaníková, Ivona Marcinová, Kateřina Jandáčková, Lenka Šmídová, Michal Skořepa, Rafael Petráš, Simona Elsnerová, Anna Dosoudilová, Filipína Cimrová, Ilona Paukerová, Lucie Slováková, Martina Macková, Veronika Nouzová, Zuzana Hunalová, Alžběta Němcová, Emanuela Máslová, Filip Müller, Jakub Kvapil, Jan Štěpán, Jan Švejkar, Jiří Roskot, Kateřina Budíková, Kateřina Srpová, Ludvík Němec, Lukáš Routa, Petr Tyřl, Marcela Šťastná, Markéta Toulcová, Martin Hejný, Michaela Kolenatá, Michaela Zemanová, Miluše Jarešová, Natálie Urválková, Petr Kamenický, Petra Pavlačíková, Renáta Weidlichová, Roman Roušal, Tomáš Kyselka
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • blackrain
    ***

    Název musí divákovu mysl nutně odvádět někam jinam. Představivost je potvora a dokáže pořádně zapracovat. Hned je krásně vidět na co lidi myslí. Já jsem na to myslela taky. To, že je ten deník vysvlečenej, tak to se týká jiných věcí. Hned na to člověk příjde, když hlavní postava otevře pusu a začne otevřeně hovořit o všem, co se jí děje nebo jejím kamarádům. Abych řekla pravdu, tak jsem očekávala strašnou trapnost, ale Veronika Kubařová byla přirozená a jako Johana i přesvědčivá. Hodně toho zachraňovala. Ona je ten hnací motor, který to dokáže levou zadní utáhnout. Bez některých scén bych se klidně obešla, protože jsou zbytečné.(16.11.2012)

  • honza7
    *

    mno... na začátek bych napsal, že jsem od filmu ani nic moc neočekával. Česká kinematografie jde pomalu do kytek a tak jsem byl připraven na vše. Děj, který se předpovídal, sem tam vtipná scéna nebo hláška a pokus o psycho zápletky. Taktéž nezklamal režisér "nenápadnou" propagací výrobků. Všechny lahve nemají etiketu, ale lahev JARu na mne vykukuje po celý telefonát apod. To mě vám tak votráví ten film, že už to musím nahlas komentovat. To zase obtěžuje okolí a jsem za blbce a mnohdy i horší věci. Mno každopádně... koukatelné to je, o tom není pochyb. Unešen z toho také nejsem, ale v porovnání s jinýma českýma filmama je to průměr. Proto také odpovídá mé hodnocení. Budu milosrdný a uděluji 3 hvězdy(30.12.2013)

  • dr.fish
    ****

    Pořád jsem měl pocit, že vidím Román pro ženy 2. Jenže tady chyběl ten švih, humor, nadhled, herci "tahouni" a celková propracovanost. Jako zmapování maglajzu v hlavě teenagera je to ale docela povedené. Petra Špalková film podrží ve správné chvíli a druhá půlka se tím výrazně zlepšuje. Nevidím to zdaleka na takovou tragédii, jak se tu podává. Je to zkrátka jen o tom, že puberta je příběhově naprosto o ničem, stejně jako tento film. 65%(2.3.2014)

  • kingik
    ***

    Ojedinělý počin na poli českého filmu, který se pustil do převedení knižního bestselleru fiktivní spisovatelky Johany Rubínové (ve skutečnosti knihu napsal bývalý novinář Jan Hlaváč, jež je mužem několika identit, a který si ve filmu zahrál nakladatele), u něhož se nevylučují autobigrafické prvky, ale kterému se však nepodaří obnažit diváka z jeho nitěrných pocitů natolik, aby s ním emočně splynul. Film žádné velké emoce nenavodí, ale to se dá i nedá považovat za chybu. Čestnou výjimku tvoří náctileté slečny stižené grafománií anebo ty, jež se v nějakém ohledu ztotožní s hlavní hrdinkou filmu. Film lze naštěstí uchopit z několika diváckých rovin. Nejlepší je k němu přistupovat jako k relativně zábavnému a morálně vypreparovanému dílku často střídající své nálady, než k složitě vyprofilovanému psychologickému obrazci, na které nemá potřebné režijní osvědčení, ale o nějž se za dobu svého trvání několikrát otře. Sedmnáctiletá Johana své myšlenky soustředuje do svého deníčku, který si píše někdy od patnáctého roku svého života, kdy po sebevraždě z neštastné lásky na čas skončila za zdmi psychiatrického sanatoria. Prostřednictvím svého komentáře divákům nastíní, jak to chodí v její rodině. Svoji mámu v podstatě nepoznala, protože ta za nevyjasněných okolností přišla o život v Iránu, když byla ještě hodně malá a její místo v domácnosti zaujala rázovitá macecha Sabina, se kterou se moc nemusí, ale Johanin táta by se pro obě rozdal, a která má pro ni určitým způsobem pochopení, a která je shodou okolností její profesorkou angličtiny, a kterou Johana neoslovuje jinak než familierním "Sába". Johana má klub svých věrných přátel, který tvoří její školní vrstevníci, ale na rozdíl od nich s ní moc hormony nemlátí, má slabost pro kluky s dredy, protože jak si jinak vysvětlit, že se v jejím životě objevili hned dva, "nesměle" si dá líbačku se svým profesorem češtiny a ještě pomáhá své zbouchnuté kamarádce, která má neurvalého slovenského otecka, kterého hraje zpěvák legendární skupiny "Vidiek". Její určitou citovou rozháranost spojenou s občasnými depkoidními stavy a rozumové přešlapy lze přisoudit jejímu nezralému věku, a i když všechno moc řeší, zdá se, že je jí to někdy spíše na překážku. Nejlépe si rozumí sama se sebou. A se svým (vysvlečeným) deníkem. Film je to dramaturgicky nevyžehlený a nálady vyprávění střídá, jak se mu právě zachce. Ve svém vyprávěný je někdy nadsazený, nedůsledný a nabalil si až příliš mnoho někdy až příliš složitých témat a neuváženou přehršel bočních dějových linií, které ovšem sice zdárně nezakončí, ale je diváckou úlevou, že neusiluje, aby vše dopadlo tak, jak se očekává, tedy vesměs pozitivně. Občas film velmi vzdáleně připomene slavné "Sněženky a Machry" a s přispěním dějové linie o hledání biologického otce v exotické zemi je jen krok od neslavného drama "Na vlastní nebezpečí".Zazpívají Koblížci a uvidíme i Antonína "Cabadaje" Duchoslava. Asi netřeba vysvětlovat, že sedmnáctileté studenty hrají věkově podstatně starší herci, a na některých je to i fyzicky znát. Z toho vyplýval problém pro vlasové stylisty, z jejichž nevzhledných parukových kreací, divákovo oko nemělo právě lahodný zážitek. Nejvíce se to dotklo hlavní představitelky Veroniky Kubařové, pro kterou se v retrospektivních scénách z léčebny nenašlo nic lepšího, než podivně nepřirozený "ani dlouhý ani krátký účes" v tvrdém sestřihu i neslušivém barevném provedení. O mnoho lépe na tom nebyl ani Igor Bareš, když v retrospektivě představoval jejího tátu v omlazené verzi. Pokárat by zasloužili i kostyméři, kteří snad ani nesledují modu náctiletých a jejich modely opravdu byly spíše ve stylu "každý pes, jiná ves". Když si na to zvyknete, tak oceníte poměrně dobré herecké výkony většiny zúčastněných, vtipné i méně vtipné životní situace a netradiční formu, s jakou jsou podávané i řešené. Jo, sedmnáctky mají komplikovaný život. Johana si kvůli tomu psala i deník, který pak vydala u knižního vydavatelství. Která jiná slečna jejího věku by se s tím mohla pochlubit?! Pro holky v Johanině věku, je tenhle film ze života jedné náctky, celkem dobrá volba. Ovšem jen v tom případě, že nečeká příliš věrohodné zachycení života dnešní mládeže. Mé hodnocení: 60%(23.7.2014)

  • rakovnik
    **

    Opět nechápu, proč se film, jako je tento a jemu podobné, označuje za komedii. U komedie se má člověk smát a to se zde u mě ani jednou nezadařilo, ani když jsem si pro lepší náladu otevřel k filmu lahev vína. A i s tou lahví jsem se nudil a čekal na konec. Děj je příliš roztříštěný a postranní příběhy jsou k jeho posunu téměř zbytečné, především ty se spolužáky. Hlavní linie, která se sem tam vynořuje, tedy hledání biologického otce není ani zajímavá, ani vtipná a přestože holky i kluci se snaží, nerozesměje, ani nechytne za srdce. Trošku lepšího zážitku se dočkáme až ke konci, který je ale stejně nudný jako zbytek filmu.(1.2.2013)

  • - Scéna ve fontáně byla natočena v obchodním domě za běžného provozu. (morgos)

  • - Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného bestselleru Johany Rubínové. (Terva)

  • - „Hodně mě bavila scéna, ve které vycházím otevřít Johaně jen v županu, ale zato ve střevíčkách na podpatku. Cestou jsem tam zakomponovala takové škobrtnutí (ani nevím, jestli to tedy původně byl záměr), ale Verunku Kubařovou a pár ostatních to tak pobavilo, že jsem potom musela škobrtat ve všech jetích. A co si tak vzpomínám, měla jsem tam celkem samé vtipné situace,“ uvedla Berenika Kohoutová vzpomínky z natáčení. (SONY_)