• zdepapepa
    ****

    Staré komedie jsou kolikrát vtipnější než ty novější. Toto je zářný příklad. Dovolte mi, abych to poupravil - ony jsou stejně vtipné jako ty dnešní, ale to je spíš dáno tím, že jsou plné zábavných dialogů, semtam písničky, vypointovaných situací a občas i nějakého toho roztomile nostalgického zpracování. Ale to vem čert, až se někdo bude dívat na současné komedie za pár desítek let, bude se buď smát přežitým trendům anebo bude nechápavě koukat, z čeho si to vlastně tehdy dělali srandu aneb přemíra popkulturních referencí je fajn, ovšem pokud referencovaný materiál zanikne z povědomí, ztrácí se i pointa vtipu. A to je pravý opak nebožtíka - příběh, který by se s hodně přivřenými oky mohl stát i dnes a proto má tento film 82% i když je skoro tak starý jako moje babička.(26.11.2011)

  • tomtomtoma
    ***

    Zábavná romantická komedie. Co vše se mže stát, když vám doktor nedopatřením oznámí, že zítra zemřete a tak se oženíte s někým, ale vůbec nevíte s kým. Vyniká zde Hugo Haas v roli líného zhýralce a celkem dobře mu sekunduje i Václav Trégl v roli jeho sluhy Baltazara. Jednoduché, ale zábavné. Když jde o to získat srdce Adiny, se kterou je ženat, aniž to tuší.(22.9.2009)

  • Ištván87
    *****

    "Taková ženská bezhlavost. Si zapomněla ve vlaku, no..., to... jak se drží v ruce. Cihličku, ne. Ho.. housle. Taky ne. No, brz-du... Poklona." Komedie plná omylů. Komedie plná náhod. Komedie s romantickou zápletkou. Komedie až po strop narvaná hláškami, které vám roztrhnou bránici vejpůl. Humor Huga Haase, resp. jeho herecký projev je nesmrtelný a nadčasový ("Drž to pořádně, ty blboune!"). Kdykoliv jen tak mimoděk utrousí nějakou ironickou poznámku, divák padá ze židle, takže by mě fakt zajímalo, jak to vypadalo v kinech v době premiéry. Zdatně mu tu sekunduje Václav Trégl ("To je zajímavý, von píše koňakem.") a jako předmět milostného zájmu slouží krásná Adina Mandlová, která je tu sice trošku prkenná, ale při své kráse a vtipnosti celého filmu si to může dovolit. Ale zrovna ona se tu postarala o jedinou menší vadu na kráse, která ve střižně asi všem ušla. Když jí Hugo Haas říká: "Poslyšte, vy mě máte ráda", nepochopitelně mu odpoví: "Já vás taky", což mi dodnes hlava nebere.Tuhle komedii můžete vidět vážně stokrát (jako já) a nikdy vám nezevšední. Hugo Haas byl fakticky ďábel a tady si svou one-man-show užívá jako nikdy. "Například já každý den tedy ráno cvičím, jo, jezdím na koni, plavu, vesluju, a hlavně tedy nejím polévky a nejím moučníky..." "A jak to dlouho děláte, prosím vás?" "Zítra začnu." P.S. Jedna věc mě ale maličko mrzí. Že ten nebohý starý pán, s nímž si Haas vymění čísla rentgenů, se vlastně nedožil konce filmu. A že nevím, kdy si došli pro chudáka Lumpíka. Takže dvě věci. Ale sranda je to beztak ohromná.(29.12.2017)

  • chlievik
    ****

    Hugo Haas, pre mňa novinka svetovej kinematografie, počul som o ňom veľakrát, ale až teraz som mal šancu pozrieť si nejaký jeho film, a narazil som akurát na tento. Veľmi pohotový herec s vynikajúcou mimikou v tvári, komediálny a vtipný, inteligentný a prispôsobivý situáciám. Hoci je to veľmi predvídateľné, a zápletka na dnešnú dobu totálne jasná, musím uznať, že na tú dobu to bolo zaujímavé, v tej dobe to bolo proste "in" tak ako je to zobrazené vo filme, iná psychológia ľudí, podvedomie, všetko bolo iné, a preto to treba rešpektovať také, aké to bolo vtedy, ľudia boli iní, pohotovejší, neposraní internetom, mohli si žiť vo väčšej slobode, inkognito, a to bolo krásne, a vidieť to aj na chovaní tých ľudí, boli akoby čestnejší, to, čo dnes považujem za normálne, a pritom je to choré, to vtedy morálka nechápala a nepovažovala ani zďaleka za akceptovateľné, a istým spôsobom to na mňa pôsobí sympaticky, lebo návraty do minulosti v istom ohľade sú vždy prospešné, preto je dobré udržiavať si kontakt aj s umením, ktoré tu bolo pred 100 rokmi povedzme, malo to svoj charakter, svoje črty, a povahou to môže obohatiť dnešný svet a dnešné umenie, a hoci ľudia 21.storočia vôbec nerozumejú vtedajším manierom, spôsobom či až suchému až (nikto by možno povedal) "trapošáckemu" "no-dovolte"-humoru, predsa si myslím, že tento typ vtipu je krásne jednoduchý, nenásilný, nevtieravý a úplne zmysluplný tak, ako je. Nenápadná paródia na Hitlera s čaluníkom za závesom, výborne zahratá scéna s novou a tlustou učiteľkou spevu (vyjde zo skrine? geniálne... :D), potrhlé až šibnuté správanie hercov, seba-výsmech, maličký obrázok na stene, ktorý tam ešte príde(? lol), nastúpenie do auta a okamžité vystúpenie z neho, rýchle a neurotické, ale zároveň uvoľnené pohyby Haasa, jeho gestikulácia, seba-irónia, a pripečená nežná alibistická kvázi-namyslenosť, a ego prifarbené zámerne sarkasticky do krásne spupného rozmaznaného extrému, vtipne ukrytý alibizmus "keby dačo tak ja nič", proste to všetko pospolu s jemnými pokornými úsmevmi krásnych žien toho obdobia (Adina Mandlová - tieto "tety" by sa mi pred 15 rokmi vôbec nepáčili, ale silikónové storočie dneška mi dokázalo zhnusiť niektoré dnešné ženy až natoľko, že som presedlal na minulé storočie.. lol) to všetko dodáva filmu ten tichý šarm, gýčovú nežnosť, ktorú začínam milovať, a pre toto všetko je to jeden skvelý, intelekt ohohacujúci film, a tak si tento maličký klenot umenia treba zachovať v zamknutej zásuvke!! peace!(15.2.2012)

  • Pajky3
    ***

    Podobný námět jako u Antona Špelce, aneb co si počít, když přežijete vlastní smrt. Haas v mých očích není tak dobrý jako Burian, alespoň co se týče komedie tak ne a i proto je tenhle film slabší. Geniální moment je opilecký telefon psovi, jinak jsem vtip dost často postrádal. I přesto že Hugo Haas se hodně snažil.(27.11.2012)

  • - Hugo Hass sa s režisérom Gustavom Machatým súdil o pôvod námetu filmu a aj ho vyhral. (Raccoon.city)

  • - Film sa mal pôvodne volať Pacient č. 13. (Raccoon.city)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace