Ať žije nebožtík

Pro mě jedna z nejlepších komedií prvorepublikové éry. Hugo Haas zde opět tvoří hlavní herecký koncert a pokud milujete komedie, Ať žije nebožtík si rozhodně zamilujete. Pro mě nesmrtelná klasika, které ani čas nemůže ubrat na kráse. Fórky, narážky, grimasy, to vše a mnohem víc mě prostě nutilo smát se a smát se po celou dobu tohoto filmu. Vytknout mu nemám co. Je prostě a jednoduše dokonalý!!! Bravo Friči a Haasi!!! 95% (17.12.2011)

Martin Frič mi mnohokrát předvedl, že rozhodně umí výrazně lépe. Celý děj se točí kolem předvídatelné a ani za mák vtipné romantické naháněčky. Taková červená knihovna dob minulých, takže ruce pryč od toho. Až na pár vtipných hlášek, které se točily především kolem alkoholu, se moc nebylo čemu smát. Vše je tradičně předvídatelné a opět se Frič drží starého známého tématu, kdy se hrdinové postupně zamotávají více a více do svých lží. Příliš mi nesedl ani Hugo Haas. Přitom samotný nápad s "nebožtíkem" je sám o sobě vynikající a otevřel potenciál spoustě zajímavých nápadů. Nezbavím se pocitu, že se zde určitě dalo vymyslet něco zajímavějšího a vtipnějšího. Nevyplodím ze sebe více, než velice otřepané dva kousky. které dávám s jedním okem zcela zavřeným a druhým přivřeným na maximum. (13.05.2019)

Taková jednoduchá, lehce stupidní prvorepubliková komedie s Hugo Haasem, který je mi jako herec celkem sympatický. Aspoň podle toho, co jsem si o něm zatím četl a také tím, že není žádný hezoun, zato má charisma. Zde hraje hlavního hrdinu Petra Suka, který nic nedělá, jen pije, flámuje a hraje karty. Jednoho dne odnese jeho sluha Baltazar do nemocnice rentgenové snímky jeho páteře. Dojde však k záměně, protože jejich skutečný majitel, čekající číslo 16, si odběhne pryč, a tak je Baltazar informován, že jeho pán má 24 hodin života. Petr Suk tak nad ničím neváhá, vyrazí na flám do baru, kde zazpívá pěknou písničku o tom, že už ho to stejně nebaví, a pak skončí na záchytce a v nemocnici. Těsně před smrtí je mu nabídnut sňatek s neznámou dívkou, která se shodou okolností stará o Petrova bohatého strýčka Petra Kornela. Další den se ovšem zjistí, že Petr neumírá, ale jeho strýc je na něj pěkně naštvaný. Petr navštíví s Baltazarem svého strýce, a zamiluje se do jeho pečovatelky Alice Machové. A zábava může začít, strýček je naštvaný a nahání nezbedného synovce, Petr je zamilovaný a chce se nechat rozvést s neznámou dívkou, a také nechat se prohlásit opět za "živého". Nebylo to špatné, párkrát jsem se zasmál, druhá polovina byla celkem napínavá a Haasovy písničky se mi líbily svou lehkou neuspořádaností a spontánností. (22.05.2023)

Příspěvek Hugo Haase do československého hraného filmu třicátých let minulého století je nemalý. Ostravský objev vnesl do dobové kinematografie živé a temperamentní herectví podmalované nezaměnitelným a sympatickým židovským akcentem. V tomto ohledu je i významným kulturním dědictvím společnosti, která "zásluhou" nacistů a šoy u nás neexistuje už neuvěřitelné sedmé desetiletí. Zápletka s nenapravitelným povalečem je v dobových poměrech nadprůměrná a i film sám si podle mého názoru stále uchovává svou živost a nezaměnitelnost. Lze říci, že právě po těchto stupních dospívá Haas k svému vrcholu, k dystopii, inspirované Čapkovým stejnojmenným dramatem, k filmu BÍLÁ NEMOC. (07.06.2008)

Jeden z těch mála filmů, které začnou nadprůměrně a já si v duchu říkám ať to tak prosím pokračuje a ono vážně. Zásluhy připisuji vlastně všem. Především scénář byl vynikající a výborně zahraný Hugo Haasem. Lehkost s jakou přijal svou smrt byla neuvěřitelná a upřímně mě pobavila. I ostatní herci podali skvělý výkon, Hašler a Trégl hlavně; Mandlová neměla prostor na to předvést víc než solidní průměrný výkon. Je možné, že z námětu se dalo vytřískat ještě více vtipných a absurdních situací, ale v tom má zřejmě prsty Frič, který jak známo, je mistr v komediích tak akorát vtipných a myslím, že Ať žije nebožtík je další ukázkový příklad jeho filmového a komediálního umění. I přes mé nadšení, musím přiznat, že konec už mi nepřišel tak chytlavý jako začátek, ačkoliv nabídl perfektní scény. A co je hlavní, celkový dojem mi to nezkazilo. (07.10.2012)