Na divoké vlně

Honění Maverika je rozkokošný filmeček! Zvláště, pokud rádi dvě hodiny sleduje neoprenového cherubínka, cachtajícího se v příboji pod dozorem Žérarda Řiťlera. No žužu. Já už teda v životě sjel pár prken, ale asi jsem působil amatérsky, protože jsem až dodnes netušil, že aby v tom byl člověk dobrý, je třeba brutální nalejvárna Zen-buddhismu. Vždycky, když jsem dříve pozoroval všechny ty kůl surfery na nemilosrdně rozbouřené hladině Lipna, co přes mohutné panděro nemohli vytáhnout plachtu z vody, myslel jsem si, že jim prostě docházejí síly. Hovno. Bylo to tím, že spirituálně nesplynuli s deskou! Takže od nynějška, dokud nebudu za zvuků Dung čenu levitovat třicet čísel nad zemí, na žádné prkno nevlezu, jedině bude li vystuženo silikonem. Film je to nudný, kýčovitý, patetický a xblití, nicméně musím připustit, že posledních dvacet minut je excelentně natočených a vcelku strhujících. Jinak si ale raději příště skáknu na víkend do Chorvatska, kde budu do zblbnutí čumět do přílivu, žvýkat řízek a za neustálého omílání Om mantry sem tam sjedu nějakou plochou Němku, co nebude dělat moc vlny. Vrátím se jako lepší člověk, zdatnější surfař a určitě nebudu tolik otrávený. (22.02.2013)

Tady nebylo opět co řešit. Film založený na reálných událostech, navíc ze sportovního prostředí, je vždy něco, co si velice rád užiju. Opět jsem byl nadšený, protože sledovat něčí cestu za úspěchem, mně baví a ještě jsem snad neviděl film z tohoto žánru, který by dostal jako moje hodnocení odpad. Škoda toho, že život umí nastavovat i svoji odvrácenou tvář a konec nebyl moc veselý. Ale i to je život a proto je třeba ho i tak brát. (19.04.2015)

Nepamatuji si, kdy naposled jsem viděl tak sterilně (nuda k posr...) natočený sportovní film, který je navíc po dramaturgické a emocionální rovině zcela nezvládnutý. Jonny Weston je dřevo a Elisabeth Shue si střihla už asi po stopadesáté podobnou roli, nechce se mi věřit, že jí tyhle alkoholem a vztahy nalomené husičky ještě baví. K průměrnému hodnocení se nakonec přikláním díky charismatu Butlera a Spencerové a celkem slušně natočenému závěru (souboj s Maverickem), ty předtitulkové žvásty nepočítám. Trojka s výstrahou! (16.06.2013)

Chystala som sa na film do kina, ale zmeškala som. Mrzelo ma to veľmi. Vynahradzujem si to oveľa neskôr a nechápem prečo až teraz. Chcem surfovať, okamžite, hneď, teraz! A čo môže viac značiť o kvalite, ak Vás film donúti chcieť to, čo tvorí jeho pointu? Zjazdiť svoju vlnu? Pre mňa najlepší Butlerov výkon, rola mu perfektne sadla a nechápem ako si po tomto mohol odskočiť k nadržaným mamičkám v Playing for keeps. Rozhodne by sa mal držať takýchto filmov :) Rambin výrazu na konci som trochu neverila, no Jonny Weston bol príjemný, verila som mu každé slovo. Najväčšie plus Mavericku je jednoduchosť. Žiadna prekombinovanosť, životné poučky ma neotravovali a strach aj so vzťahom medzi Butlerom a Westonom to film radí do pre mňa vysokého nadpriemeru. (09.09.2013)

Souhlasím s tím, že kdo má rád surfařinu, tak si přijde určitě na své, obzvlášť v té závěrečné části to vážně nemá chybu. Co se ale týká příběhu jako takového, který je sice podle skutečné události, tak moje emoce byly víc v pohotovosti pokud se jednalo o surfování, než o příběh samotný, takže někde bude chyba. I když připustím, že to je zřejmě ve mně, tak mohu jen konstatovat, že je mi to líto už kvůli samotnému Jayovi. Docela mě to zaskočilo vzhledem k poměrně dost zkušeným režisérům, od kterých bych očekávala daleko lepší zpracování. On je to velký kumšt natočit něco, co se skutečně stalo takovým způsobem, aby to diváka chytlo hned na první nadechnutí. Nicméně mezi surfaři je Jay Moriarty určitě velkou legendou, na kterou se nedá zapomenout a to je asi podstatné. Já jsem si jen při tomhle filmu nemohla nevzpomenout na Jacka Johnsona", zpěváka, který byl také profesionálním surfařem, ale jemu stačila k ukončení jeho kariéry jen taková nehoda, která mu vyrazila přední zuby. Já se mu vůbec nedivím, já bych se zachovala úplně stejně. (16.05.2013)