Císařův pekař - Pekařův císař

Dokonalý velkofilm ve všech významech tohoto označení. Celá herecká elita své doby, v čele pochopitelně s dominujícím Janem Werichem, který svou dvojroli zvládl bezchybně, stejně však nezastiňuje zbytek, a to hlavně dvořanskou kliku, kde se nádherně vyřádil František Filipovský. Právě kvůli těmto scénám film navždy zůstane tím, čím je, protože je pravda, že budovatelské a pracovně-nadšenecké tendence už mohou někomu lézt krkem. Mně začaly vadit až poté, co jsem se na ně vyloženě soustředil, předtím film neměl kazu. Snad jen ten závěrečný pohled na pražské panorama, barokní kostel svatého Mikuláše rudolfinskou Prahu zatím ještě nekrášlil. (26.12.2004)

Nejvíce se mi na této pohádce líbí, že to vlastně ani pohádka není. Díl císařův pekař ve mne valný dojem nezanechal, spíše ho chápu jako takové delší uvedení do děje. Je to zkrátka obrovská nuda, ale jakmile se přehoupneme do dílu číslo dva a začne kralovat pekař začíná to být výborná komedie. Jan Werich je výtečný, ale jeho kolegové si zaslouží sklidit minimálně stejné, ba dokonce ještě větší ovace. Film je velmi vtipný, a to že se na něm zásadně podepsala doba, a to rovnou ve více směrech je logické vyústění. Ten Golem byl vskutu příšerný. Raději bez něj, než tohle. A doba vzniku zanechala svoji stopu určitě i v smýšlení zúčastněných. Myslím, že píseň: ,, ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají moc", mluví naprosto za vše. Příliš mi to však nevadilo. Ta píseň je melodická a vysoce chytlavá, a tak jsem si ji pobroukával taky. Takže když to tak shrnu v jedno celistvé hodnocení. Císařův pekař byl průser. Pekařův císař byl výtečný. A protože mezi čísly 0 a 5 se blbě hledá průměr, zaokrouhlím číslo 2,5 tak, jak by ho zaokrouhlil můj i váš procesor a dám * *, i když takové lepší. (20.11.2011)

Barevný dvoudílný film režiséra Martina Friče o císařově pekaři je dalším dobrým krokem na cestě k české filmové veselohře. Film ve formě satiry vtipně odhaluje snahy hrstky lidí, kteří se zmocnili tajemství ovládání velké energie. Této energie chtějí použít k uskutečnění svých sobeckých a velikášských tužeb, k ničení a zkáze, místo aby ji využili k ulehčení práce a zlepšení životních podmínek všech lidí. Je to přímá obdoba současné situace, která zavládla ve světě po uvolnění atomové energie. Již touto aktuálností řešeného problému si vydobyl film své oprávnění a velmi dobré herecké obsazení a výkony, stejně jako jeho satirické pojetí, jej ještě více přiblíží našim divákům. Filmu jako celku by prospěl vetší dějový spád, jemuž je na závadu rozdělení filmu do dvou dílů. Film se vtipně dotýká celé řady problémů, které jsou v současné době velmi aktuální a s těmito problémy se také částečně vyrovnává. Je to zejména využití velké Golemovy energie a charakteristické vykreslení tábora stoupenců světovlády a převážné většiny prostých lidí, kteří tuto energii začlení do mírové výroby. Vtipné filmové konfrontaci minulosti s dneškem se podařilo dokázat, že podobnost mezi Golemem a atomovou energií skutečně není náhodná, nýbrž čistě úmyslná. Filmový přehled 2/1952 (25.11.2007)

V roce 1951 vznikla jedna z nejlepších a nejslavnějších českých pohádek, která i dnes více než potěší a dá se na ni dívat stále dokola. Jan Werich v roli císaře Rudolfa II. a pekaře Matěje exceluje. I když je film točený v době velkého komunismu, tak jsou zde obsazeny vesměs prvorepublikové hvězdy, protože koho jiného by v té době sehnali. Režie se chopil jeden z nejlepších českých režisérů Mac Frič. (21.12.2007)

"Já ho propíchnu. Je to rychlé a stavovské!" Velkolepý film nabitý hereckou elitou, skvostným prostředím, perfektní hudbou, naprosto dokonalým scénářem a jednou z nejhororovějších postav filmu vůbec - golemem. Navíc si všimněte kamery, jak např. při scénách s golemem zabírá scény z různých úhlů a výšek, čímž vytváří skutečně téměř hororový pocit. Bohužel Werich-císař se mi líbí víc jak Werich-pekař. Na kopu geniálních hlášek (!) se tu bohužel nabaluje balast dost naivní budovatelské éry (ta poklízí slepice, ten látá kalhoty, blá blá blá, soustružnice fachčí na třech strojích zaráz blá blá), který je sice v kontextu 50. let pochopitelný, nicméně je tak okatý, že na plné hodnocení to nebude (stupidní fráze jako my vám dáme tohle a vy nám tohle a všechno budeme mít DOHROMADY chacha, chichi, chocho). Ale což - já vím, jak to Werich myslel a nad těmi žvásty přimhouřím oko. Protože když si je odmyslím, dostanu geniální film po VŠECH stránkách! A navíc tam toho "budování" není tolik, aby se dal film označit jako agitační (což zde mnozí dělají, nechápu vás). Dnes už nezpíváme: "Ten dělá to a ten zas tohle." Ale: "Ten krade to a ten zas tohle..." :) A vůbec! My se jdeme historicky znemožnit! (19.04.2006)