Císařův pekař - Pekařův císař

Je až s podivem, že tento snímek proplouvá každoročními vánočními schématy bez jakýchkoliv kontroverzních diskuzí. Přitom poslání filmu je evidetní. "Všichni, všechno, všechněm dáme…" Za takové verše by se nemusel stydět ani major Zeman. Na druhou stranu to zde působí tak upřímně a dojemně, že člověk skoro zapomene, že film byl natáčen v roce popravy Milady Horákové. Ale stejně ten film mám rád. Je totiž vtipný, Werich coby senilní císař je geniální a ocením i opuletní kostýmní podívanou. Myslím, že tento film si už jen díky osobnosti Jan Wericha své rozhřešení zaslouží. (15.12.2008)

Není příliš těžké milovat tuto pohádku pro její komediální aspekt, ale čím jsem starší, tím jsem si vlastně nejistější, co s tou ideovou částí. Werich to zřejmě myslí dobře, a tím je to také v souvislostech smutnější. Jisté je také to, že Kateřina i hraběnka Strádová jsou samice, jaké české pohádky moc nepamatují. Film je také hodně vymazlený po formální stránce, navozování rozličných atmosfér od drastického hororu přes mystické seance a komediální eskapády působí přirozeně a působivě v každé poloze. Kostýmy jsou bez debat dokonalé. Ale největší poklad dozajista představuje přehršel perfektních hlášek. (29.12.2015)

Padesátá léta u nás filmu nic dobrého nepřinesla a ani tento film není výjimkou. Že je tu všudypřítomná agitka, to se dá pochopit, v roce 51 to jinak ani nešlo, ačkoli mi leze na nervy hrozným způsobem. Co je však naprosto neodpustitelné, jsou dehonestující proletářské vtipy vůči šlechtě a císaři samotnému. Lid nikdy v dějinách nic neznamenal: když ano, bylo z toho akorát krvavý vraždění, veškerý dějinný a národnostní posun vždy představovala aristokracie. Werich si s Rudolfem taky není fyzicky až tak podobný, jak jsem se tu dočetl, nemluvě o tom, jakej je tu z něj rozmazlenej ukřivděnej hloupej chudáček - ve skutečnosti šlo o císaře velmi chytrého, s širokým kulturním a vědeckým rozhledem (samozřejmě své doby). Tento film je jen strašná komunistická slátanina. (06.09.2012)

"Já už jsem nosil ňáký pytle, ale vy jste jako mokrá pšenice." Fričova historická komedie oplývá nábojem i po desetiletích od svého vzniku a nabízí humorně laděný exkurz do rudolfinské Prahy - do doby alchymistů, intrikářů a bájného Golema. I přes očividnou a režimem podmíněnou budovatelskou atmosféru disponuje film dobře napsaným scénářem a výtečným hereckým výkonem Jana Wericha v dvojroli (Proč jen dnešní herci nehrajou tak civilně?). Vedle nejedné povedené scény (zmatky s otráveným vínem či všechny scény s Golemem) a zajímavého nápadu ("Rudolfovo tajemství" či zubař) nabízí film překrásnou výpravu a kostýmy, které dotváří uvěřitelnou atmosféru Prahy za vlády Rudolfa II. (24.01.2021)

Nejen na svou dobu a na české poměry - skutečný megafilm. Tehdy rekordní rozpočet (téměř třicet milionů Kčs), obrovské množství komparzistů, legendární kostýmy, které jsou dodnes uloženy v ateliérech na Barrandově, jako kulturní dědictví naší země a hlavně - plejáda těch nejlepších herců v čele s dokonalým Janem Werichem, kterého si zde užijeme hned dvakrát. Druhý díl (Pekařův císař) mám o něco radši, ale celé dílo je naprosto bravurně natočeno i zahráno. Úplně nejradši mám pak scénu, kde je rozebírána sluneční soustava a jako planety poslouží kalichy s vínem. Skvost mezi českými filmy, který si v televizi nikdy nenechám utéct. (30.12.2020)