Reklama

Reklama

Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)

(více)

Recenze (584)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Skutečný velkofilm se vším, co k němu patří, a pomník nesmrtelnosti jednoho z největších českých režisérů. A pak samozřejmě pana Wericha, jehož dvojrole bere dech jak mistrovským herectvím, tak salvami smíchu či nutkavým pokašláváním neustále vyvolávaným tucty a veletucty narážek - až se jeden diví, že takové dílo mohlo v takové době vzniknout. No, i když, sborový zpěv prostého lidu o tom jak budou všichni všechno mít dohromady... prostě to šlo a vyšlo a už to tu navždy máme. Taky všichni dohromady;) Legenda o Golemovi, která vlastně vůbec o Golemovi není, má u mě vždycky svých rudolfinských majestátních 90% jistých. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Koho mohli mít komunisti v roce 1951 jiného, než prvorepublikové hvězdy? Závěrečná veselice a několik narážek byla jistě úlitba době, ovšem z úst Jana Wericha působí vyloženě dvojsečně :-( Nataša Gollová sice plnoštíhlá a ne tak bláznivá jako v Evě, co tropí hlouposti, ale o to více ceněná :-) Některé vyšperkované dialogy ale opravdu nemají chybu. PODZEMNICE OLEJNÁ! JAK TO VŮBEC MŮŽETE JÍST? ()

Reklama

Lima 

všechny recenze uživatele

Úžas se mi mísí se smutkem. Úžas z toho, že v temné době budovatelské éry vzniklo něco tak zábavného, smutek z toho, že to byla poslední velká role báječného hereckého živlu Nataši Gollové, které komouši nepřáli. Tenhle film dokazuje, jak silnou pozici měl Martin Frič, ačkoliv ani on se neubránil povinné agitce, i když v minimální míře. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Snad jediný film, kde mi zjevný budovatelský patos nevadí. Je v něm tolik upřímné víry a nadšení, tolik očekávání a zápalu, že když příslušníci různých řemesel začnou zpívat ten slavný hymnus, leze mi mráz po zádech. To dobré z padesátých ztelesňuje právě tenhle film. V nejlepším slova smyslu zábava pro lid, ale inteligentní, půvabná a napínavá. Jan Werich svou dvourolí Rudolfa II. možná navždy historicky znemožnil, zato z něj udělal zřejmě nejoblíbenějšího filmového panovníka. Než SORELA nadělal(a) z českého filmu odporný propagandistický pamflet bez kapky vkusu a uměleckých ambicí, dokázal Frič, že v jádru je angažovaná kultura pro široké masy možná... Bohužel, je-li opravdu kvalitní, hlásá jiné hodnoty, než potřebuje tmářská totalita... Jak jinak si totiž vysvětlit, že tohle dílo se těší trvalé popularitě už více než půl století? ()

Galerie (130)

Zajímavosti (77)

  • Režisér Jiří Krejčík si sťažoval už v začiatkoch natáčania na Jana Wericha (císar Rudolf II./Matěj Kotrba). Herec mal na jeho vkus veľmi "rozvolňenú" pracovnú morálku a zdalo sa, že viac ako práca ho zaujímali vnadné manekýnky v úlohách dvorných dám. Po večeroch si neodpustil bujaré žúry, po nich sa ráno dostavoval pred kameru nevyspatý z opuchnutými očami. (Raccoon.city)
  • Manekýnky, ktoré tvorili komparz dvorných dám, vyberali z podniku Textilná tvorba. Věru Chytilovú si všimli počas prehliadky na Pražských vzorkových veľtrhoch. Správnej chôdzi ich učil choreograf a šéf baletu Národného divadla Saša Machov, ktorý tesne pred premiérou spáchal samovraždu. Filmový architekt Jan Zázvorka si nakoniec jednu z nich - Idu Lahodovu - vzal za ženu. (Raccoon.city)
  • Keď videl film vtedajší minister kultúry Zdeněk Nejedlý, bol zhrozený. Podľa neho film nedostatočne propagoval robotnícku triedu. Došlo to až tak ďaleko, že Nejedlý film dokonca zakázal a tento zákaz trval až do konca jeho funkcie ministra kultúry 31.1.1953. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama