Reklama

Reklama

Císařův pekař - Pekařův císař

  • Československo Cisárov pekár a pekárov cisár (více)

Obsahy(1)

Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)

(více)

Recenze (616)

kinej 

všechny recenze uživatele

Je až s podivem, že tento snímek proplouvá každoročními vánočními schématy bez jakýchkoliv kontroverzních diskuzí. Přitom poslání filmu je evidetní. "Všichni, všechno, všechněm dáme…" Za takové verše by se nemusel stydět ani major Zeman. Na druhou stranu to zde působí tak upřímně a dojemně, že člověk skoro zapomene, že film byl natáčen v roce popravy Milady Horákové. Ale stejně ten film mám rád. Je totiž vtipný, Werich coby senilní císař je geniální a ocením i opuletní kostýmní podívanou. Myslím, že tento film si už jen díky osobnosti Jan Wericha své rozhřešení zaslouží. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Není příliš těžké milovat tuto pohádku pro její komediální aspekt, ale čím jsem starší, tím jsem si vlastně nejistější, co s tou ideovou částí. Werich to zřejmě myslí dobře, a tím je to také v souvislostech smutnější. Jisté je také to, že Kateřina i hraběnka Strádová jsou samice, jaké české pohádky moc nepamatují. Film je také hodně vymazlený po formální stránce, navozování rozličných atmosfér od drastického hororu přes mystické seance a komediální eskapády působí přirozeně a působivě v každé poloze. Kostýmy jsou bez debat dokonalé. Ale největší poklad dozajista představuje přehršel perfektních hlášek. ()

Reklama

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta u nás filmu nic dobrého nepřinesla a ani tento film není výjimkou. Že je tu všudypřítomná agitka, to se dá pochopit, v roce 51 to jinak ani nešlo, ačkoli mi leze na nervy hrozným způsobem. Co je však naprosto neodpustitelné, jsou dehonestující proletářské vtipy vůči šlechtě a císaři samotnému. Lid nikdy v dějinách nic neznamenal: když ano, bylo z toho akorát krvavý vraždění, veškerý dějinný a národnostní posun vždy představovala aristokracie. Werich si s Rudolfem taky není fyzicky až tak podobný, jak jsem se tu dočetl, nemluvě o tom, jakej je tu z něj rozmazlenej ukřivděnej hloupej chudáček - ve skutečnosti šlo o císaře velmi chytrého, s širokým kulturním a vědeckým rozhledem (samozřejmě své doby). Tento film je jen strašná komunistická slátanina. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

"Já už jsem nosil ňáký pytle, ale vy jste jako mokrá pšenice." Fričova historická komedie oplývá nábojem i po desetiletích od svého vzniku a nabízí humorně laděný exkurz do rudolfinské Prahy - do doby alchymistů, intrikářů a bájného Golema. I přes očividnou a režimem podmíněnou budovatelskou atmosféru disponuje film dobře napsaným scénářem a výtečným hereckým výkonem Jana Wericha v dvojroli (Proč jen dnešní herci nehrajou tak civilně?). Vedle nejedné povedené scény (zmatky s otráveným vínem či všechny scény s Golemem) a zajímavého nápadu ("Rudolfovo tajemství" či zubař) nabízí film překrásnou výpravu a kostýmy, které dotváří uvěřitelnou atmosféru Prahy za vlády Rudolfa II. ()

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Nejen na svou dobu a na české poměry - skutečný megafilm. Tehdy rekordní rozpočet (téměř třicet milionů Kčs), obrovské množství komparzistů, legendární kostýmy, které jsou dodnes uloženy v ateliérech na Barrandově, jako kulturní dědictví naší země a hlavně - plejáda těch nejlepších herců v čele s dokonalým Janem Werichem, kterého si zde užijeme hned dvakrát. Druhý díl (Pekařův císař) mám o něco radši, ale celé dílo je naprosto bravurně natočeno i zahráno. Úplně nejradši mám pak scénu, kde je rozebírána sluneční soustava a jako planety poslouží kalichy s vínem. Skvost mezi českými filmy, který si v televizi nikdy nenechám utéct. ()

Galerie (136)

Zajímavosti (111)

  • Císař Rudolf (Jan Werich) prohlásí svůj záměr spojit v partnery Sirael (Nataša Gollová) a golema. Ovšem dle židovské mytologie byly pro vytvoření golema kladeny přísné podmínky a jedna z nich byla, že golem musí být stvořen bez sexuálního chtíče, protože by se před jeho silou žádná žena nedokázala ubránit. (Nick321)
  • Možná proto, že zhotovení kostýmu hraběnky Stradové (Marie Vášová) – černé šaty s bílými květy – bylo velice náročné, nezůstalo u jeho použití pouze v jednom filmu. Objevuje se také například ve snímku Byl jednou jeden král (1954), a to ve scéně „první historické neslané vepřové hody“, kde jej měla na sobě nejmenovaná rusovlasá dvorní dáma. (MagyG)
  • Pôvodný režisér Jiří Krejčík spomína: „Dali sme sa do práce na scenári – Jan Werich (císar Rudolf II./ Matěj Kotrba), Jiří Brdečka a ja. Najskôr v takých voľných rozpravách, keď Werich hýril nápadmi, ale niekedy nepoužiteľnými. Práca sa darila, inokedy nedarila, dostali sme sa aj do krízových situácií. Raz sme sa uchýlili na Dobříš, do zámku spisovateľov, aby sme v pokoji a nerušene tvorili. Vtedy sa zavádzali "stasky". Werich mal nápad, že by cisár Rudolf II. písať podobné krížiky na papier brkom. Nápad sa mne i Brdečkovi páčil, ale nevedeli sme, kam ho dať. Werich povedal: 'Viete čo, chlapci? Teraz pôjdeme každý do svojej izby a budeme do piatej popoludní premýšľať. Pred večerou si povieme, čo kto vymyslel.' Bolo päť, Werich nikde. O pol šiestej sme išli s Brdečkom do jeho izby. Klopali sme na dvere, ozývalo sa len hlasné chrápanie. Otvorili sme, Werich si kľudne spal. Brdečka došiel až k oknu a zdrvene povedal: 'Ja by som sa na to tak vysral, keby som nepotreboval peniaze.'" (Raccoon.city)

Související novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama