Cisárov pekár a pekárov cisár
The Emperor's Baker - The Baker's Emperor
Československo,
1951, 80 + 64 min
(Special Edition: 108 min)
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHrají:
Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl (více)Obsahy(1)
Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (111)
- Možná proto, že zhotovení kostýmu hraběnky Stradové (Marie Vášová) – černé šaty s bílými květy – bylo velice náročné, nezůstalo u jeho použití pouze v jednom filmu. Objevuje se také například ve snímku Byl jednou jeden král (1954), a to ve scéně „první historické neslané vepřové hody“, kde jej měla na sobě nejmenovaná rusovlasá dvorní dáma. (MagyG)
- Za oknem císařovy pracovny je vidět pražská svatovítská katedrála tak, jak vypadala v Rudolfínské době, tedy před svou pozdější dostavbou. (Korsak)
- Tajemné slovo „agla“ je zkratkou hebrejské věty: „Atah Gibor Le-olam Adonai,“ česky: „Jsi mocný navždy, Bože.“ (Korsak)
- Výpravný kostým hraběnky Stradové (Marie Vášová) šili odbornice ve studiu na Barrandově 120 hodin. (sator)
- Zatímco v tomto filmu je maršálek Russworm (Zdeněk Štěpánek) sežehnut Golemem, ve skutečnosti byl popraven katem Janem Mydlářem v roce 1605 ve věku 40 let za nevyvolaný souboj a zabití v sebeobraně. Archivář a spisovatel Svátek uvádí, že hodinu po exekuci přijel posel se zprávou, že císař Rudolf udělil Russwormovi milost. (sator)
- Dopátrat se přesného roku, kdy se Císařův pekař a Pekařův císař odehrává, je velice složité, neboť minimálně dvě z důležitých postav: Eduard Kelley (Jiří Plachý) a Filip Lang z Langefelsu (Bohuš Záhorský) se nikdy osobně nepotkali. Edward Kelley dorazil k císařskému dvoru 9. srpna 1584 a setrval u něj až do roku 1591, kdy v souboji zabil císařova dvořana. Filip Lang z Langenfelsu se objevuje u císařského dvora až roku 1601 a 1. června 1608 byl svého úřadu zbaven. (Nach)
- Existuje exportní verze filmu s názvem Císařův pekař o délce 108 minut. Není zkrácená; přibližně do poloviny filmu je sestříhána z poněkud odlišných, jinak zahraných scének, i když většinou se shodným textem. Druhá polovina filmu se již plně shoduje s delší verzí. Vývozní variantu vydal dnes již neexistující Lucerna Film na VHS kazetách. (JariR)
- Populární píseň "Ten dělá to a ten zas tohle" napsali hudební skladatel Zdeněk Petr s Janem Werichem speciálně pro tento film. (JARDAHONDA)
- Některé hudební sekvence použil skladatel Julius Kalaš již ve dřívějším filmu Škola základ života! (1938). (Haniczka)
- Dvoudílný film se v původní metráží skládal z 2451 a 1949 metrů filmu. Na konci padesátých let byla uvedena do distribuce režisérem Martinem Fričem zkrácená verze o délce 3064,7 metru. (lausik)
- Do zahraničia sa film mohol predať len bez piesne oslavujúcej robotnícku triedu a komunistické ideály: "Když všichni všechněm všechno dáme, tak budem všichni všechno mít dohromady!" (krasomama)
- Když dostal Lubomír Lipský scénář, byla u jeho role třetího alchymisty pouze poznámka "Mluví cizí řečí". Režisér Martin Frič Lipskému řekl, ať si něco vymyslí. A tak vznikl onen legendární nesmyslný proslov. (Elisebah)
- Jan Werich se při natáčení koupelové scény nebezpečně poranil. Tvůrci přemýšleli nad tím, jak dostat pekaře do císařské vany. Rozhodli se tak, že pekař omylem šlápne do velké vázy a váza mu zůstane nazutá jako "holinka" a on se jí pokusí vyzout, přičemž se se svou vahou sesune do vany. Při zkoušce Werich vázu prošlápl a jedna ze střepin mu zajela hluboko do nohy. Natáčení se na 14 dní zastavilo. (FIBO)
- Architekt Jan Zázvorka cestou na chalupu Jana Wericha zabloudil v šumavských silničkách a byl zadržen pohraniční hlídkou. Měl u sebe skici ke Golemovi a ministerský dopis pro Wericha, což vojáci považovali za podezřelé, a tak ho doprovodili až na Werichovu chalupu. (hippyman)
- Film měl původně režírovat Jiří Krejčík, ale po jeho neshodách s Janem Werichem se režie ujal Martin Frič. Krejčík viděl hlavní důvod konfliktu mezi ním a hercem v tom, že chtěl, aby Werich hrál méně teatrálně, ten se však bál, že bez toho nebude film vtipný. Krejčík měl také pro některé role vybrány jiné představitele: magistra Kelleyho měl ztvárnit Karel Höger (ve filmu Jiří Plachý), záhadnou dívku Sirael Irena Kačírková (Nataša Gollová) a Honzu Skotáka alias Ernesta Alessandra Scottu Saša Rašilov (František Černý). Krejčík byl také autorem necelé desetiny scénáře. (krib)
- Jednu z dvorných dám si zahrala Jana Svobodová, členka baletného súboru Národného divadla. Manželka dirigenta a šéfa Opery ND Zdeňka Košlera. (Raccoon.city)
- Pôvodnému režisérovi Jiřímu Krejčíkovi sa po rokoch dostali za režírovanie filmu dve satisfakcie. Prvá bola tá, že pôvodný magister Edward Kelley (Jiří Plachý) a herec Karel Höger napísal Krejčíkovi dlhý list, v ktorom opísal, ako si ho veľmi váži a aký je veľký profesionál a v podstate je rád, že aj on projekt opustil. Zároveň ostro skritizoval Wericha (Rudolf II./ Matěj Kotrba), ako k filmu pristupoval a ako sa správal k celému štábu, čím sa aj jeho postoj ako k osobnosti, ktorú si vážil, zmenil. Nepriamo odmietal s nim hrať až do konca života s výnimkou malej roly vo filme Baron Prášil (1961). Druhú satisfakciu dostal desať rokov po natáčaní aj od samotného Jana Wericha. Keď vyšla jeho knižka "Italské prázdniny", jednu Krejčíkovi daroval a napísal mu do nej rozsiahle venovanie, kde priznal, že všetko, čo sa medzi nimi stalo počas natáčania filmu, bola jeho chyba a nebolo to z jeho strany fér, uznal jeho veľké režisérske kvality. (Raccoon.city)
- Věra Waldhansová (dvorná dáma) bola jedna z manekýnok, čo si vo filme zahrala. Táto manekýnka bola hluchonemá a venovala sa výuke začínajúcich modeliek. Počas natáčania sa zamilovala a vydala za asistenta filmu Brožíka. (Raccoon.city)
- Na začiatku tridsiatych rokov v pôvodnej divadelnej verzii stvárnil rolu golema Václav Trégl, ktorý stvárnil vo filme Císařův pekař – Pekařův císař rolu cisárovho osobného sluhu. (Raccoon.city)
- Prvýkrát v histórii filmu nestvárnil postavu golema človek. (Raccoon.city)
Související novinky
Věra Chytilová 1929 - 2014
12.03.2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)