Pot a krev

Než jsem se začal naplno závodně věnovat gaučingu, taky jsem chodil do fitka. Smrdělo to tam testosteronem, nemytým podpaždím a zapařenýma nohama a devadesát procent funících entit tvořili polodementní stažení králíci, co po řvaní na benčpresu vždycky v pauzách na vydýchání mlžili zrcadla, okukovali se jako marnivá, v rozkroku veselá vdova, přičemž u toho strašně zatínali bicáky a hýbali kozama, což doprovázeli květnatými, heroickými výlevy jako například "Kurva, jo!!!". Tihle hošššy většinou měli specifické menu., Žrali pouze čtyřicet žloutku denně, prokládali to tak pěti kostkami ve vodě rozmixovaného tvarohu a sypali bobule tak, že ve čtyřiceti už všichni do jednoho vzpomínají na časy, kdy ještě měli varlata, klouby plné zdravých chrupavek a počet cholesterolem způsobených infarktů nepřevyšoval číslo jedna. Pokud tedy mají čím vzpomínat, protože konec míchy v dutém prostoru údajně paměť nemá. Holt sto osmdesát v benči je sto osmdesát v benči. Já se sice zarazil na trapných sto čtyřiceti, nicméně i tak jsem si u nich vydobyl prudký respekt, protože jsem měl čáry. Uměl jsem ze sebe totiž vysoukat gramaticky správné, rozvité souvětí dokonce i o několika větách, aniž bych mezi spojkami filosoficky několik minut dumal za doprovodu jejich velmi oblíbeného citoslovce "Eeeeeeeeeeeeeeee", zvládl jsem se na permici podepsat rychle celým jménem a nikoliv runami, a ani trošičku jsem u toho nemusel s v koutku vyplazeným jazykem ohryzávat propisku a drbat se bezradně na hlavě. Pan Záliv se konečně vymanil ze zajetí transformačních sraček a spáchal vynikající, svižnou komedii ve stylu "Maléry tupých hovad", ve které se dokonale našel především Dvejn "Superanabolon" Džonsn, protože nemusel vůbec hrát a byl prostě sám sebou. A pokud jste někdy byli ve fitku jako já, nebudete mít vůbec žádný problém uvěřit, že je to podle skutečných událostí! (15.08.2013)

Co jsem čekal, to jsem dostal a moc bodů u mě Práce a Koláče nepobrali. Lascivní zábava ve vytahaném sexy župánku - sofistikovaná, jak tři sérky po šesti na trapézáky, ale co si budeme povídat, on vždycky bude divácky vděčnější vyžraný komoušský buzerant než obézní liberální gay. Je legrační, jak se Bay a jeho tupí Mizerové z fitka snaží vehementně „nastavovat zrcadlo“, aniž by si všimli, že je celou dobu natočené obráceně. Bavit se u nich, je jako by se člověk smál slepci, kterého na přechodu převálcuje náklaďák.. (09.12.2013)

Tak takhle dobře jsem se naposledy pobavil někdy v květnu, když nový popík František přišel s tezí, že i nevěřící se mohou dostat do nebe, čímž torpédoval onu dvoutisíciletou hierarchickou svoloč více, než kdyby v přímém přenosu Noe tývý na plácku před svatým Petrem s mocným funěním prozkoumával pětiletému ministrantovi tlusté střevo. Tasím jen dva dotazy - kdo finančně tyl z prodeje práv na onen příběh (tipuji Kershawa, ani Vám nevím proč)), a kdy se z Johnsona stal herec. ,,Zakoupením" tohoto sqostu nemůžete nic pokadit, přísahám na svou čest švitořivé panny. (02.10.2013)

Takže, vyplatilo se to 3 a půl měsíční zpoždění tolerovat, nestahovat kinoRip a zajít do kina? Bylo to těžké, ale stálo to za to! Bay se má po čtyřce konečně vykašlat na Transformery, který zvládne natočit kdejaký pablb a točit si to svoje. Tenhle jeho "menší" projekt patří podle mě k tomu nejlepšímu, co kdy natočil. Trio Wahlberg, Mackie, The Rock do filmu neskutečně skvěle sedí a u prvních dvou zmíněných jsem až nevěřil, jak na sobě zapracovali. Trojici doplňuji také skvěle zmordovaný Tony Shalhoub a Ed Harris (starý Bayův parťák ze Skály) a v neposlední řadě skvělá hudba, slow momenty a nepřetržitě prosluněné prostředí Miami. Tato kombinace na mě prostě zafungovala a někdy jsem se až řezal smíchy. Ovšem netvrdím, že je to film pro každého. Snímek je plný toho nejčernějšího humoru z nejčernějších a vůbec takové typické Bayovské nadsázky, že se až těžko věří, že se tvůrci snažili adaptovat skutečnou událost. Skutečné zúčastněné musí tenhle biják fakt ku*evsky srát, protože si Bay s fakty očividně vytřel prdel a udělal si to po svém. Což je pro diváka super, ale zasvěcené film zcela určitě pěkně naštval a pobouřil. PS : Prostě Bay v nejčistší formě...100%...[09.08.2013_Cinestar_Černý most] (09.08.2013)

" Verím vo fitnes a Ameriku..." Po druhom pokračovaní Transformerov som M.Baya nadobro odpísal. Po filme Skala som netrpezlivo očakával každý jeho film, ale okrem Pearl Harbour ma nepotešil žiadny. No pain, no gain je preto u mňa jeho najlepší film od Skaly. Nebudem tu chváliť Baya osobne, pretože hlavnú zásluhu na výsledku nesie scenárista. Bay tu opäť napchal kopu spomalených záberov (aj keď sa krotil), gýčových farebných obrázkov a zábery amerických vlajok. Bay to síce zrežíroval, ale tak absurdný príbeh troch vymletých kulturistov by bolo umenie posrať. Príbeh napísal sám život a tie najdivokejšie scény sú vraj do bodky pravdivé. Počas sledovania som si viackrát spomenul na bratov Cohenovcov, ktorí sú známy práve týmito drsnými a neuveriteľnými príbehmi plných zvratov. Osobne by som to radšej videl v ich rukách, ale s výsledkom, hlavne príbehom a dialógmi som bol spokojný. Napriek spokojnosti ma už ďalšie Bayove pokračovanie Transformerov nezaujíma. 80%. (07.01.2014)