Pot a krev

Kdyby se do kina místo na filmy chodilo koukat na psy, tak tohle by byl takovej roztomilej pouliční vořech. Směska všeho, co na ulici občůrá kdejakej patník a nechá se obskočit klidně i od králíka, když zaštěká. Říká se, že v životě je dobrý mít pár jistot. Já mám pro tenhle případ Míšu Báje, protože ten mě znova ujistil, že od něj se normálního filmu už asi nikdy nedočkám. Naštěstí mě tahle bizarní matlanina bavila a nečučel jsem na ní s uraženě otevřenou pusou dokořán. No a to má hned dvě výhody najednou - zaprvý mi nenafoukalo do krku a zadruhý jsem o jeden nezapomenutelnej zážitek bohatší. Jo a taky je mně jasný, že až budu chtít štípnout prachy, budu ze sebe nejdřív muset nechat udělat kulturistu. To se pak totiž roděj nápady... (18.08.2013)

Žádný nový film Michaela Baye jsem neviděl téměř přes deset let, proto mě u PAIN AND GAIN překvapilo, že ani v roce 2013 se nezbavil některých svých stylistických nešvárů, přes podezřelé a okoukané barevné filtry, super zpomalené záběry (nebýt jich tak se PAG vejde pod dvě hodiny) a ikonické záběry hrdinů snímané od země k nebi. Nicméně řežijní styl stranou, PAG je velkým překvapením, neboť se absolutně vymyká jejékoliv Bayově předchozí tvorbě. Víceméně neakční snímek je holdem ironii, kritice konzumerismu a běžného amerického snu a velká porce zábavy se tu nadělala i z fenoménu bodybuldingu. Podstatný díl na tom samozřejmě má především herecký ansábl s Markem Wahlbergem včele (který pravidelně dokazuje, že udělat srandu sám ze sebe mu jde velmi dobře - viz. OTHER GUYS, BOOGIE NIGHTS apod.). Nicméně já bych rád PAIN AND GAIN viděl raději třeba v podání bratří Coenů, surovější styl a méně eyecandy momentů by mu prospělo. (24.12.2015)

Než jsem se začal naplno závodně věnovat gaučingu, taky jsem chodil do fitka. Smrdělo to tam testosteronem, nemytým podpaždím a zapařenýma nohama a devadesát procent funících entit tvořili polodementní stažení králíci, co po řvaní na benčpresu vždycky v pauzách na vydýchání mlžili zrcadla, okukovali se jako marnivá, v rozkroku veselá vdova, přičemž u toho strašně zatínali bicáky a hýbali kozama, což doprovázeli květnatými, heroickými výlevy jako například "Kurva, jo!!!". Tihle hošššy většinou měli specifické menu., Žrali pouze čtyřicet žloutku denně, prokládali to tak pěti kostkami ve vodě rozmixovaného tvarohu a sypali bobule tak, že ve čtyřiceti už všichni do jednoho vzpomínají na časy, kdy ještě měli varlata, klouby plné zdravých chrupavek a počet cholesterolem způsobených infarktů nepřevyšoval číslo jedna. Pokud tedy mají čím vzpomínat, protože konec míchy v dutém prostoru údajně paměť nemá. Holt sto osmdesát v benči je sto osmdesát v benči. Já se sice zarazil na trapných sto čtyřiceti, nicméně i tak jsem si u nich vydobyl prudký respekt, protože jsem měl čáry. Uměl jsem ze sebe totiž vysoukat gramaticky správné, rozvité souvětí dokonce i o několika větách, aniž bych mezi spojkami filosoficky několik minut dumal za doprovodu jejich velmi oblíbeného citoslovce "Eeeeeeeeeeeeeeee", zvládl jsem se na permici podepsat rychle celým jménem a nikoliv runami, a ani trošičku jsem u toho nemusel s v koutku vyplazeným jazykem ohryzávat propisku a drbat se bezradně na hlavě. Pan Záliv se konečně vymanil ze zajetí transformačních sraček a spáchal vynikající, svižnou komedii ve stylu "Maléry tupých hovad", ve které se dokonale našel především Dvejn "Superanabolon" Džonsn, protože nemusel vůbec hrát a byl prostě sám sebou. A pokud jste někdy byli ve fitku jako já, nebudete mít vůbec žádný problém uvěřit, že je to podle skutečných událostí! (15.08.2013)

Všechny potenciální odrazové můstky k něčemu chytřejšímu a satiričtějšímu zabíjí fakt, že na režijní sesli sedí Michael Bay. Tvůrce s mentalitou, vkusem a etickým rozhledem desetiletého školáka. Pain and Gain je ztělesněním toho, co se mi na filmech hnusí. Zesympatičťování ubohých záporných postav, zlíbezňování násilí, cílení na první signální, primitivní humor. Argument, že je film ve skutečnosti kritickou výpovědí o hloupých, primitivních a povrchních postavách, je jen lacinou výmluvou, kterou si lidé sami před sebou mohou obhájit smutný fakt, že jim veškerá ta tupá tělesnost, fóry na účet tlustých lidí / gayů / přistěhovalců, glorifikace násilí atd. přijdou opravdu cool. Stejně jako Bayovi. (12.08.2013)

,,VŠECHNO, CO JSEM V ŽIVOTĚ CHTĚL, BYLO MÍT TO, CO MĚLI VŠICHNI OSTATNÍ. NE VÍC. JEN NE MÍŇ, NEŽ NA CO JSEM BYL ZVYKLEJ. NO, UDĚLAL JSEM PRO TO HODNĚ....“ /// Voteklej Wahlberg jako vůdce Sun Gym Gangu, tria sympatickejch kreténů, co chtěli žít svůj americkej sen. Za každou cenu... Vono – natočit film o skutečný mord partě, to zas není takovej kumšt. Naštěstí Bay k tomu přidává i bizarní filmařinu, včetně obsazení (kurva nazdar Adriane!) a dokazuje, že má cit pro humor v chaosu (napsal bych prdel, ale vyznělo by to divně…). Ten film je tak ukecanej a bizarní, že snad každej by ho chtěl vidět v pazourách kluků Coenovic. Překvapivě (pro mě) Bay ovšem dokázal natočit trochu jinou zběsilou jízdu. Plnou černýho, až nekorektního humoru s dokonalou partou ,,prázdnejch“ smetáků, jejichž činy jsou, ať už chceme nebo nechceme opovrženíhodné, ale k popukání! Alespoň v tomhle filmu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč film, napsanej podle novinovejch článků, jsem ještě neviděl. 2.) Říkaj o mně, že vypadám jak velkej steak ze svíčkový. 3.) Jsem zralej na penisovou magii. 4.) Thx za titule ,,-OverLord-“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR *** AKCE * NAPĚTÍ * (13.08.2013)