Režie:
Martin FričScénář:
František Vlček st.Kamera:
Jan RothHudba:
Miloš SmatekHrají:
František Hanus, Bohuš Hradil, Eduard Linkers, Běla Jurdová, Robert Vrchota, Vítězslav Boček, Rudolf Deyl ml., Felix le Breux, Miloslav Jenčík, Bohumil Vild (více)Obsahy(1)
Mezi agitkami, které v hojném počtu vznikaly na přelomu 40. a 50. let, tento film kolísá nebo výrobním dramatem a optimistickou komedií. Zobrazuje totiž uvědomělý dělnický kolektiv, jenž se zaváže, že do výroby uvede převratně výkonný motocykl. Při jeho úctyhodné snaze jej však provází řada nedopatření a malérů. Dlužno dodat, že samotní filmaři hodlali svým dílkem vzdát hold komunistickému sjezdu, který vyzval ke zvýšení aktivity na pracovištích. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Druhá půle lepší té první. Samozřejmě, film to byl agitační a patřil k tomu nadšení, které vzbudila naděje na budování socialistické společnosti především u mladých lidí a dělnické třídy, kdy se ale zároveň skoro nic nevědělo o tom, co se děje v SSSR a co se chystá pro další léta u nás. Děj se tak pochopitelně točil kolem vývoje nového motocyklového stroje, který by obstál v mezinárodní konkurenci. Spoustě debat v konstrukční kanceláři i u ředitele podniku jsem zbla nerozuměl, neboť jsem technický blb, ale od okamžiku, kdy opilý skladník způsobil nebezpečný požár (byl vůbec za to potrestán? to film dále už neřešil) a následného testu strojů na 1000 km do děje poměrně slušně vtáhl. Herecké výkony hodnotit nelze, Vítězslavu Bočkovi, přesvědčenému komunistovi, lze jeho heroické herectví věřit, ale u ostatních bylo vidět, že mnoho chuti do svých výkonů nedali. Zaujal snad jen Eduard Linkers. Vedle nové generace "nezatížených" prvorepublikovým filmem byla zřetelně výrazná dvojice zámečníků Fanda Mrázek a Alois Dvorský. ()
Jeden z prvních výrobních filmů po politickém „Vítězném únoru“, který sice, chtě nechtě, natočil Martin Frič, ale nedá se říct, že by mu to v režisérské filmografii nějak uškodilo. Agitka to sice je, ale také se především jedná o filmovou reklamu motocyklu značky JAWA 500 OHC, který je pro potřeby filmu přejmenován na Meteor. Po dějové stránce nejde o nic jiného než o výrobu tohoto motocyklu, přičemž největší starost dělá motor. Po oné agitační stránce musí být takový, aby ve finále zvládl zatěžkávací zkoušku vedle jiných konkurenčních typů motocyklů. A ve vývoji jsou motory dva. Takže který z nich obstojí? Dělnická kolektivizace je tu tedy na výsluní, avšak cíleně se tu také objevuje kritika byrokratického přístupu vedení, který vývoj a plnění plánu především zdržuje. Ona závěrečná zatěžkávací zkouška je samozřejmě v rámci tzv. socialistického soutěžení, kterým měl motivovat pracující k odpovídajícím výkonům. Ohromné nadšení, snaha dosažení cíle a samozřejmě radost. Martin Frič přesto všechno i tak dokázal do snímku propašovat svůj veseloherní um ve snaze diváka hlavně pobavit, jak to dokázal už ve válečném a předválečném období. Dokonce nebyl ani použít ateliér, ale natáčelo se ve skutečných výrobních halách, takže v tomto má snímek do konce i určitou historickou hodnotu. Tak či onak, byť jde o, v dnešní době nenáviděnou, výrobní agitku, přičemž tomu nelze upřít přirozeně veseloherní optimismus, který byl vyroben na objednávku jako dar k IX. Sjezdu KSČ, takový námět by neuškodil ani v dnešní době. Obzvlášť současní motorkáři by jistě něco takového uvítali. A současnou českou stereotypně nudnou žánrovou filmovou tvorbu by to jistě osvěžilo. ()
Tenhle film asi moc lidí neosloví, ale já dávám 100%, už jen kvůli té švarné testérce motocyklů se sazí na nose. ()
Československý film, jehož název nenese hodnotu na bankovce, jak by se mohlo zdát, nýbrž hodnotu zdvihového objemu nového typu motocyklu, o jehož výrobě a vývoji snímek pojednává. Budovatelský film Martina Friče, jenž byl natočen jako poúnorová úlitba režimu, se odehrává v továrně na motocykly Meteor a popisuje nadšené soupeření mezi dvěma novými typy motoru, vše je pochopitelně doprovázeno nepřirozeným, ale očekávaným socialistickým nadšením dělníků. Středem snímku je rivalita mezi výkonem silnějším, ale méně spolehlivějším typem motoru nazývaným Haryk podle autora projektu motocyklového odborníka a státního dohlížitele F. le Breux a motorem se jménem Pepík, na jehož vývoji se podíleli tovární konstruktéři v čele s šéfkonstruktérem F. Hanusem a se stachanovským úsilím dělníci ve volném čase. O úspěchu nových půllitrových motocyklů rozhodl závěrečný vytrvalostní závod na 1000 km, v němž dle očekávání zvítězil podceňovaný, ale dělníky milovaný jejich model. Ve snímku můžeme sledovat R. Vrchotu, jakožto temperamentního zkušebního jezdce či atraktivní B. Jurdovou, ženskou hereckou hvězdu 50. let. Dále na sebe upozornil konstruktér a komunistický správňák R. Deyl ml., jehož postavy vždy přinášejí potřebné oživení, avšak ve většině případů mi jejich nadšený rudý charakter leze krkem a činí z nich postavy krajně nesympatické. V roli konstruktéra, jenž měl velké problémy s vrzajícími dveřmi, se představil E. Linkers, muž se zajímavým životním příběhem, pro něhož to byla poslední role před emigrací. Fričova Pětistovka patří pochopitelně k jeho nejslabším dílům, avšak přesto snímek v některých ohledech stojí za shlédnutí, zejména kvůli zobrazení vývojářských strojírenských technologií z motocyklového prostředí a také z prostého důvodu, že režisér Frič navzdory tehdejším vynuceným filmovým tématům uměl své řemeslo dobře. ()
Rok 1949. Tuhý stalinismus, že už tužšího asi těžko může býti. A soudruzi komunisti zde propagují Vánoce? Tak buď Vánoce vůbec nejsou křesťanským svátkem, anebo jsou komunismus a stalinismus křesťanská hnutí. Všichni dělníci se pod vedením soudruha ředitele shromáždili okolo stříbrem a zlatem ozdobeného vánočního stromu, kterému se všichni poklonili. (Jeremiáš 10:2-4, KJV). Jinak je to celkem ucházející optimistická komedie s minimem politiky, legračním Linkersem a rázným Vrchotou a častým pozdravem „Čest!“. Povinnost pro milovníky starých motorek. Znamení: 33, černobílá šachovnice, skrytá ruka. ()
Československý chopper. Haryk od inženýrů vs. Pepík od úderky. A vrzající dveře. ()
"Tak si to propočítejte, namalujte a my to sfouknem v přesčasech!" Socialistická vlasť je na najlepšej ceste stať sa motocyklovou veľmocou. "To je všecko hezký, ale tady se dělá nová věc, to člověk nemůže stát vedle a čumět až to ty druhý udělají!" K tomu jej dopomáha spoločné úsilie inžinierov, konštruktérov, sústružníkov, skúšobných jazdcov aj nadšených učňov, pokiaľ možno sformovaných do uvedomelých úderiek. "K těm, kteří podali nějaké ty zlepšovací návrhy byl ježíšek samozřejmě štědřejší!" Všeobecného nadšenia a chuti do práce je toľko, že zopár vzdorujúcich elementov v podobe pohodlných alibistov typu "osem hodín a padla", alkoholických skladníkov a požiare vyvolávajúcich nezodpovedných vrátnikov na úspešnom zavŕšení spoločného diela nič nezmení. "Jen si něco prubněte a voni vás zavřou!" Nie príliš náročná, ale o to údernejšia budovateľsko-motoristická agitka v podaní majstra Friča. "Na tom nezáleží, kdo přijede první. Hlavní věc, že jsme přijeli všichni!" ()
jako motorkare me film potesil jen motorkama. Mac Fric delal i lepsi filmy. ()
Nejedná se vůbec o budovatelský film. Právě naopak. Přestože tam sem tam zazní slova jako „úderka“, je tam současně kritizován byrokratický přístup vedení a vlastně to pojednává o revoltě lidí, kteří věří své myšlence, proti tomuto byrokratickému přístupu. Nízké hodnocení ale chápu. Není to masový film. Je to film o motorkách, tedy hlavně pro motorkáře. Je to film o potenciálu českého motocyklového průmyslu, který byl v rámci RVHP zmařen. O tom ale, v době práce na tomto filmu, ještě nemohl Martin Frič nic vědět. ()
Jak si tu čtu ty komentáře, tak každý jsme se koukali na Pětistovku nějak jinak. Já se na to nekoukal jako na film s nějakým (komunistickým) příběhem, ale jako pohled na zrod a výrobu posledního československého čtyřtaktu OHC. Ano, sice Meteor není Jawa a všechno ostatní také historicky nesedí, ale pro fanoušky techniky a OHCčka zvlášť se na to dívá příjemně. Už jen pro ten zvuk si to stojí pustit... ()
Parádní oddechovka pro milovníky Jawy. A komu se protiví budovatelský a propagandistický podtón, uvědomte si, co nám filmy cpou dneska. Násilí a feťáky. No nevím co je horší. Samozřejmě již zmíněný nepřítel pracující třídy - vrátný je už moc. Film ale ukazuje hezké stroje a o to jde. ()
Na tenhle film se člověk nebude koukat kvůli úderníkům, agitátorům a podobné bolševické svoloči. Budou si u něj libovat hlavně milovníci veteránů, Jawy a "pětistovky". Ty řeči na pozadí se dají ignorovat, prostě taková byla doba a ať mi nikdo netvrdí, že to bylo jen ve filmu. Kdyby to bylo o výrobě ocelových ingotů, tak by to bylo hrozné, takto člověk alespoň podvědomě fandí "pepíkovi" a o politické stránce moc nepřemýšlí. A docela mne zaráží, že je zde vyobrazen příběh skutečného motocyklu, který se o 3 roky později dostal do výroby - na nějakou průmyslovou šnionáž se tenkrát asi nekoukalo... ()
Pro technicky smýšlejícího člověka to nebylo zas až tak hrozné. Ano, téma je naivní, i ta technika byla trochu moc fantastická. ()