Země naděje

Pěkný, hlavně v tom, jak film lavíruje mezi schematismem toho, jak je vystavěnej a nejednoznačností toho, co chce říct. Schematismus výstavby tak slouží spíš jako ilustrace všech stran diskuze s nejasným závěrem, kterej spočívá v tom, že rurální USA se musí změnit a frakování zemního plynu může nebo nemusí být cesta, protože má svoje jasný pro i proti. Nakolik je idyla americkýho venkova pořád součástí národní identity, tne tahle úvaha nad tím, jak vypadá a jakou má budoucnost, do živýho. Jenom škoda konce, kde se musí každá korporace ukázat jako zlá a ovládající všechny detaily našich životů prostřednictvím konspirací a manipulací, za který by se nemusel stydět bondovskej zlosyn nebo zednářská lóže. /.../ Taky je teda možný číst to jako příběh napravenýho cynika, ale to pak není moc zajímavý a film to neustále podvrací. (07.03.2021)

Problém je, že pokud znáte názory Matta Damona, tak není potřeba ani žádné myšlenkové námahy k odhadnutí konce, byť nezastírám, že aktivista mě překvapil. Téma filmu se mě moc nedotýká, ale myšlenky se dají převést i na jiný případy, které jsou bližší i naším poměrům, takže fajn. Celou dobu však film postrádal sůl, která by dodávála chuť, přišlo mě to jako když se lenochod zavěsí na strom a co se stane, to se stane. (01.02.2015)

Jo, všichni jsme pochopili, jaké poselství nám chtějí tvůrci prostřednictvím Promised Land sdělit - nadnárodní multimiliardové korporace se při své honbě za ziskem neštítí ničeho a předpokládají, že vše má svou cenu a každý se dá koupit, přičemž když se něco posere, tak lze vždy najmout bandu právníků, kteří průser ladně zametou pod koberec. Gus Van Sant se nám však snaží svým filmem navíc ještě dokázat, že morální hodnoty stojí nad penězi a skrze lidskost se dá ekonomickým tlakům čelit. Zda má pravdu, už musí posoudit každý divák sám. Podobná témata již byla ve filmu uchopena mnohokrát, takže si z něj zřejmě nikdo na prdel nesedne, mě však zaujala spíše faleš korporátních lidí, jež reprezentuje ústřední dvojice. Přijedou do nějakého zapadákova, který nesnáší, zčekují místní venkovany, jimiž pohrdají, nakoupí místní hadry, aby dobře zapadli, nahodí umělé úsměvy a začnou chodit od domu k domu, hučet do lidí, mazat jim med kolem huby a tvářit se, jako by byli jejich nejlepší přátelé. Samozřejmě pouze do doby, než je uzavřou, pak se rychlostí blesku zpakují a pokračují k dalšímu domu s nově nahozeným úsměvem, a plnou hubou nových sladkých keců a tak dále. Večer dorazí do hotelu a modlí se, aby už byli z tý díry pryč, případně nahodí úsměv číslo tři a jdou si získávat balíky do místního lokálu. Z podobnejch lidí je mi na blití. Největší slabinu samotného filmu pak vidím ve značně unylém a po chvíli nudném scénář. Struktura i vyvrcholení podobných filmů jsou většinou jasně nalajnované, proto velmi záleží na scénáři, kterýmžto musejí tvůrci tuto základní kostru dostatečně ozvláštnit, což se u Propmised Land prostě nepovedlo. (15.12.2013)

Ano na první pohled to muže působit jen jako takový správný film o tom jak velké energetické firmy ubližují zemi a každý to přejde,ale myslím si ,že je dobře že se něco takového točí,protože nemam opravdu dvakrát valné mínění o tom co tyhle firmy dělají a jak jako je v tom snímku znázorňováno co všeho jsou schopní za lži ,aby přesvědčili o svém správném jednání a úmyslech a ,že se neštítí pro své nadité kapsy ničeho.Matt Damon hraje více méně skoro pořád podobně,takže kdo ho má rád tak bude spokojen.A bude tu jedno dějové překvapení,které jsme já osobně nečekal-co se týče ekologa.Za mě 75% a čtyři hvězdy. (02.10.2014)

Mám moc ráda režijní styl Guse, ve svých filmech umí vždy vytvořit strašně příjemnou atmosféru a umí ve mně vyvolat takový hřejivý pocit. Tady se mu to ale tak moc nepovedlo, námět je zajímavý, ale prostě tomu něco chybělo, z tématu šlo určitě dostat více, scénář je hodně nezajímavý a celý film tak dost nezáživný a ten závěr filmu tomu už vůbec nepomohl. (01.03.2013)