The World Belongs to Us
The World Is Ours
Režie:
Martin FričKamera:
Otto HellerHudba:
Jaroslav JežekHrají:
Jiří Voskovec, Jan Werich, Vladimír Šmeral, Adina Mandlová, Bohuš Záhorský, Jaroslav Průcha, Miroslav Svoboda, Ladislav Herbert Struna, Zdeněk Štěpánek (více)Obsahy(1)
Proti všem podvodníkům, kariéristům a darebákům brojí ve svém čtvrtém a posledním filmu Voskovec s Werichem. Film je, až na nepatrné změny, adaptací jejich divadelní hry Rub a líc a natočil ji v roce 1937 Martin Frič. Voskovec a Werich tu hrají dva konkurenční kameloty, kteří ve svém soupeření pokračují i jako malíři propagačních nápisů, na které ovšem málem doplatili a tak se raději spojili. Jejich prostřednictvím můžete sledovat boj ctižádostivého podvodníka Dexlera proti dělníkům vedeným Dexlerovým bývalým spolupracovníkem Formanem, půvabnou rozhlasovou hlasatelkou Markétkou a poctivým ředitelem továrny Hartem. Hrdinové v podání Voskovce a Wericha jsou jakýmsi hybným mechanismem střetnutí dobra a zla.V roce 1936 se politické nebe zatahovalo stále temnějšími mraky. Hrozba nacismu byla neodvratná.
Tehdy Jiří Voskovec a Jan Werich uvedli na jevišti Osvobozeného divadla premiéru hry Rub a líc. Hudebním leitmotivem hry byl optimistický pochod Jaroslava Ježka Svět patří nám, který dal i název pozdějšímu filmu Martina Friče. Aktuální námět totiž přímo volal po zfilmování. Filmová specifika si vyžádala zhuštění děje, zasáhla však i cenzura Filmového poradního sboru. Ta si vyžádala změnit jména postav, připomínajících jména nacistických pohlavárů. Nařídila i změnu příliš průhledného úboru fašistů.
V kinech se Fričův film objevil pouhého půl roku po divadelní premiéře. V roce 1939 nechali nacisté spálit všechny negativy a kopie filmů V + W, jejich duch a písničky však i přesto posilovaly český národ v nejtragičtějším období jeho historie. V roce 1947 byl film znovu uveden do kin v okleštěné podobě. I když dochovaná kopie nepodává úplný obraz o původních záměrech tvůrců, na mistrovských výstupech V+W to nic nezměnilo a dodnes těší diváky pamětnických filmů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Svět patří nám trochu moc tlačí na pilu, žádné náznaky nebo alegorie, prostě týpek, co chce svrhnout demokracii. Ale pořád tam je dvojka V+W a jejich přihlouplé postavy a skvělé písničky. Za ti písničky přidávám hvězdičku. Některé scény jsou opravdu geniální - šermování, lovení holuba nebo otvírání "turistické konzervy šouletu" :D ()
Prvky sociálnej drámy prestriedané s groteskou, podobne ako to na plátne predviedol len rok predtým Charlie Chaplin v Modernej dobe. Akurát, že on to vedel lepšie, asi tak o dve hviezdy lepšie. Tvorcovia sa na začiatku filmu ospravedlňujú, že sa po fašistickom besnení nezachoval celý film a tak sa dajú objasniť niektoré dejové nesúrodosti. Niektoré ale očividne vo filme boli a zostali, hlavne ako poväčšine výborné komické výstupy V+W málo súvisia s hlavnou zápletkou filmu. Záver pripomínal dokonca budovateľské filmy, ktoré mali prísť až o desať a viac rokov neskôr. –––– NOEL dodá vše od špendlíku až po lokomotivu ()
Jako vždy silný sociální náboj...vadil hysterický projev Šmerala... Legendární scéna z granátem z nápisem Krupp essen, jak si to oba protagonisté přeložili po svém "jezte kroupy" je v skutečná prominentní 400 let stará dynastie německých průmyslníků z Essenu.Firma fungující dodnes je nechvalně známá aktivním zapojením do druhé světové války. ()
Zatímco oba Honzlovy filmy s W+V jsou bezstarostnými variacemi na americké grotesky, Fričovy dva filmy mají oba výrazný sociální podtext. Svět patří nám pak bojuje hlavně proti rostoucímu vlivu fašismu. Zatímco Fričovy filmy jsou výrazně propracovanější a dramatičtější, potýkají se podle mě s neduhem, který Honzlovy filmy díky jejich naivitě a upřímné jednoduchosti míjí. Zatímco Chaplin v Moderní době geniálně spojuje komickou akci s výpovědí o bídě dělníků, aniž by mezi jednou a druhou polohou přeskakoval (když tulák prochází obřím strojem, je to symbol semletosti lidí stroji, i legrační zároveň), W+V tyto dvě polohy celkem striktně oddělují. Ve Svět patří nám (i v předchozím Hej rup) jsou komické scénky, scénky rozvíjející dramatický děj a scénky apelující na sociální cítění tehdejších diváků. Kvůli tomu se u komických scén stále smějeme, ale scény "s přesahem" působí naivně a pateticky...I přes to je Svět patří nám naprosto nadčasovým filmem plným scén, které bychom ve filmu "pro pamětníky" jinak asi těžko hledali. ()
Na konci 30. let si Evropa začíná uvědomovat nebezpečí fašismu a nacismu. A právě toto nebezpečí je hlavním motivem posledního filmu dvojice Voskovec a Werich Svět patří nám (premiéra 30.7. 1937, premiéra v USA 13.8. 1939), jejich nejvážnějšího a nejnaléhavějšího filmového díla, které vychází z divadelní hry Rub a líc. Po příchodu německých okupantů byly všechny kopie filmu zničeny a tak máme dnes k dispozici jen neúplnou verzi. Sledujeme technologa moci Dexlera, původně ředitele Panoptika, který se rozhodne pomocí jím řízeného monstra ovládnout svět. A tak se zrodí Lion, který se za finančního přispění koncernu Noel snaží ovládnout celou společnost, aby mohl snadněji provést protidemokratický puč. Jediní, kdo se mu postaví, jsou dělníci, v čele s Dexlerovým vzbouřeným spolupracovníkem z Panoptika Formanem. Film svou ateliérovostí, tovární architekturou, pohybem v uzavřených prostorech, stinných uličkách a továrních halách asi nejvíc připomíná Metropolis Fritze Langa. Připomíná ho ostatně i svým tématem – průmyslová společnost, ovládaná jedním nebo jen několika mocnými podnikateli, je ideální živná půda nedemokratických režimů. Celkový tísnivý dojem podtrhuje i neosobní, depersonalizovaná povaha moci. Vždyť jak Liona tak Noela v celém filmu ani nezahlédneme, můžeme mít dokonce pochybnosti o jejich existenci. Komická dvojice V a W je tu nejvíc ze všech svých filmů upozaděná. Poprvé se objevují až zhruba ve čtvrtině filmu a jejich scény zabírají jen malou část. Jakoby svým divákům říkali, že tady už opravdu končí legrace. Přesto se však humoru nevzdávají. Zatímco se většina filmu nese ve vážném až pochmurném duchu, scény V a W přinášejí jisté odlehčení (např. úžasný dialog nad ručním granátem „Krupp Essen – jezte kroupy“). Scéna, v níž se Voskovec snaží pomocí obřích strojů zbavit Wericha mříže pak připomíná Chaplinovu Moderní dobu. Vlastně ani oni dva nevybočují z linie kritiky a hrůzy z přetechnizované společnosti (v níž se mění původní fascinace stroji a moderní technikou z počátku 20. století), jen ji uskutečňují z pozice klaunů. Tím však jejich výpověď neztrácí na síle. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (20)
- Už vtedajšia cenzúra Filmového poradného zboru si vyžiadala zmeniť mená postáv, pripomínajúcich mená nacistických pohlavárov. Nariadila aj zmenu príliš podobného úboru pripomínajúcich fašistov. (Raccoon.city)
- Werichova postava v momente veľkého hladu spomína legendárnu scénu Charlieho Chaplina so sliepkou, z filmu Zlaté opojenie (1925). (Autogram)
- Legendární scéna s granátem s nápisem „Krupp essen“, jak si to oba protagonisté přeložili po svém „jezte kroupy“, je skutečná prominentní 400 let stará dynastie německých průmyslníků z Essenu. Firma fungující dodnes je nechvalně známá aktivním zapojením do druhé světové války. (sator)
Reklama