Valentin Dobrotivý

„Račte, vážený pane řediteli, sdělit veleváženému panu vrchnímu řediteli, aby co nejrozhodněji ráčil ujistit vysoce váženého pana prezidenta, aby ráčil být co nejlaskavěji úplně bez starostí.“ U podobného typu filmů někdy trvá, než se rozjedou, ale tenhle baví prakticky hned tepáním do úřednické hierarchie. A pak je to už o těch výborně napsaných a zahraných postavách, kdy postupně na scénu napochodují vzorný úředníček Nový (neustále zapisující veškeré výdaje), jeho kolegové-šprýmaři Pešek, Fiala („Tak si myslím Emane, že jsme to kapánek přehnali.“), přísný nadřízený Marvan („Dejte si ještě nohy na stůl!“), pro svou dceru boháče lovící panička Šlemrová či „starostliví“ příbuzní Pištěk, Baldová, jedna podařená role vedle druhé. Nechybí celá řada vtipných frků, pohodová atmosféra...i když ta je v jednu chvíli poměrně drsně zpřetrhána, až mi z toho bylo docela smutno. Dobrý konec to naštěstí spravil. Hodnotím solidními 4*. „Co je?“ - „No co to má být?! Máte jít k panu řediteli!“ - „Já?“ - „Račte být pan Plavec?“ - „No sem Plavec, to víte.“ - „Tak plavte!“ (16.06.2019)

Komedia, to jo, ale hlavne film o tom, ze peniuaze otvaraju dvere a ludia su svine a po vyhre /napriklad tu spominany milion/ sa zacnu k dotycnemu hlasit. Filmov na temu necakanej vyhry a naslednej pomsty som videl len malo, Fric bol vyborny reziser, takze je to reziosersky na urovni, obycajne dialogy prevladaju, to dodrzuje aj tento film. Kulisy su na 40. roky perfektne, protektoratna komedia jaxa slusi a patri . 85 % (15.08.2017)

Jedna z nejzdařilejších okupačních "únikových" komedií na vděčné téma nečekaného zbohatnutí, které mění postoje okolí i vlastní rozhodnutí. Na svou dobu kvalitní scénář a především obsazení v čele s Oldřichem Novým dělají ještě dnes zz Valentina Dobrotivého víc než přijatelnou záležitost. Celkový dojem: 70 %. (19.01.2008)

V období Protektorátu Čechy a Morava se točily vskutku skvostné komedie a toto je jedna z nich. Aneb jak chudý úředníček Oldřich Nový k penězům přišel, pak zas nepřišel a nakonec opět přišel. Na podobný typ humoru spoléhala sposta tehdejších komedií a kupodivu to pořád fungovalo a nezevšednělo to. I dnes, po sedmdesáti letech to má pořád ten čerstvý nátěr humoru, a to především díky skvělému Novému, nádherné Vítové, buržoázní Šlemrové, popletenému Marvanovi a rovněž i ostatní herecká plejáda nezůstala pozadu. Ještě připomenu, že tento film byl jeden z posledních filmů herečky Anny Letenské, kterou popravili nacisté. (25.10.2012)

Narozdíl od jiných filmů Oldřicha Nového jsem kvality Valentina Dobrotivého docenil relativně pozdě. Nenápadný úředník to v konkurenci s Kristiánem či roztomilým člověkem celkem logicky prohrává. Navíc ani Hana Vítová nemá vnitřní kouzlo, vnější půvab a přirozenost Adiny Mandlové či Nataši Gollové. Ovšem ve srovnání s Haasovým Mazlíčkem, kde je nepraktičnost hlavního hrdiny dotažena do důsledků, vytváří Oldřich Nový realistickou a sympatickou postavu. I když milionářské scény (auto, vila, zahradník, přízeň nadřízených) jsou místy křečovité, je to stále ON. Za nejlepší pokládám prvních 30 minut a potom některé špílce v příběhu - paní Dousková posílá kostým, Maruško, kam jsem dal ty zlaté hodinky, zvoňte dvakrát a silně. Ačkoliv se neutrální divákův vztah k hlavní dvojici postupně změní, mají v tomto filmu snad víc než, kde jinde, důležitou úlohu vedlejší postavy, které vytvářejí příhodný kolorit - Jaroslav Marvan (lepší než podobná role v Katakombách), Baldová, Pištěk, Průcha, Pešek, Fiala, Řepa. Na rozdíl od jiných komedií těch let se do sebe snaží absorbovat i jiné prvky. Nechce vychovávat, ale ukázat, co dokáží udělat žert a peníze. Nutno říct, že si s tím poradila velmi dobře. "Takže včerejší položku škrtám a k dnešnímu datu zaneseme chléb třicet haléřů." (18.03.2004)