poster

Nymfomanka, část I.

  • Dánsko

    Nymph()maniac

  • Německo

    Nymph()maniac 1

  • Německo

    Nymphomaniac 1

  • Francie

    Nymphomaniac - Volume 1

  • Velká Británie

    Nymph()maniac: Volume 1

  • Slovensko

    Nymfomanka I.

  • USA

    Nymph()maniac: Volume 1

Drama / Mysteriózní / Komedie / Erotický / Povídkový

Dánsko / Německo / Francie / Belgie / Velká Británie, 2013, 117 min (Director's cut: 145 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Arbiter
    ****

    (spoilery) Snad apatická k citům druhých, snad opravdu jako lev v kleci. Možná v sebe zahleděná a tak trochu omezená jája v prokletí vlastního klína nebo stínů v mysli. A nebo úplně naopak: emancipovaná, svou sexualitu naplno přijímající a oproštěná od současných a přirozenost škrtících mantinelů absurdní morálky. Vyberte si. ___ Kdy se při svém vzpomínání ztrácí ve vlastních bajkách? A kdy s námi jen Trier hraje ironické hry? Tam kde se divák zasměje on hbitě hlavní hrdince poručí, ať se táže: "Čemu se smějete? Vždyť na tom nic směšného není." Jeho hra začala už trailery plnými sexu a chtíče. Film je jejich vyznění velice vzdálený. Dalo se to očekávat, jenže hra pokračuje dál. Zážitek končí uprostřed ničeho. Dvě hodiny plyne apatická zpověď té, která se nazývá nymfomankou. Vypije se hodně čaje a posluchačem je elitář. Potrpí si na vlastní otevřenosti. Snadno se zaposlouchá sám do sebe, do exhibice svých znalostí. Elitář a nymfomanka v pokoji, který svou podstatou spoluurčuje, kam se děj s ním původně nesouvisející bude ubírat. V pokoji se zašlými stěnami, které pokrývají mapy vlhkých skvrn. V pokoji, kde rybářská muška má své čestné místo na zdi, zatímco obraz se opírá o zeď zpola skryt za krabicí. Posluchač (nebo snad divák?) natolik miluje Bacha, až ani nahrávku své milované skladby nemá celou a utopen ve svých znalostech žvatlá nesmysly o tom, že polyfonie je unikátní pro evropský kulturní okruh. První díl jsou nezodpovězené otázky v krajině lží a nástrah na diváka. Otázky kladené pečlivě, v atmosféře nepatřičně ospalé k tématu. Příběh chytá kontury pohádky komentované empirií posedlým pseudoakademikem a otázkou je i to, do jaké míry ho (příběh) Trier v druhém díle pokazí, znesvětí a ohne. Samotné rozdělení na dva díly mám nutkání vnímat jako zlomyslnost, ale nejen toto působí, jak trefně poznamenal Marigold, jako přerušená onanie. Každý jednotlivý obraz je tímto motivem protkaný. Vše vyznívá zoufale do prázdna, odtažitě. Buďto směšně analyticky nebo příliš (až na kýčovitě intenzivní vztah s tátou) emocí prosté. Ale i to hraje svou roli. Nebo snad ne? Kam uteče můj dojem? Hromosvod chytil blesk, ten se ale nemá kam vybít. Vše se může pokazit stejně dobře, jako se vše může stát dokonalým. Celé vyprávění je absurdním včetně situace, ve které se nachází vypravěčka s posluchačem. Fibonacciho posloupnost, bože můj... Všechny dveře jsou otevřené a stát se může cokoliv. Nemá cenu hodnotit s konečnou platností. Prozatím za 4*.(29.12.2013)

  • k212
    ****

    Pokud divák očekává 2 hodiny pohádkové pornografické akce a místo toho dostane analogické přednášky o muškaření, stromech a trojhlasých varhanních skladbách od Bacha prostřihaných příběhy jedné nešťastnice závislé na sexu, to se pak nedivím, že se cítí být poněkud podveden. Ale on ten šokující marketing je již od Antikrista von Trierovou mocnou zbrání na nevědoucího diváka. Že se to často přetaví v nepochopení či čirou nenávist, protože divák nedokáže přistoupit na černo-humornou až sarkastickou a notně povýšenou intelektuální šarádu, je nadmíru jasné. A tak na plátně opět řádně ždímá nástroje své manipulace s divákem - rozuměj herečky a herce ve své naturálnější podobě. Akorát tentokrát hraje vcelku vyrovnanou snad až citlivější hru, ve které chybí výraznější segment cynismu a šovinismu. Byť mě to vypůjčování mainstreamových hereckých tváří začíná připadat jako nový punc originality á-la von Trier, začíná se mě to zajídat a uměla bych si tuto pitvu nymfomanie představit jen s herci dvorními, stejně jsem mu na to zase zabrala. Asi pořádně zacukal třpytkou!(9.1.2014)

  • Malarkey
    *

    Lars von Trier mě opět donutil přemýšlet. Nejenom, že natočil osobitý životopisný film, ale zároveň pobořil hranice výbornou kamerou a zvláštním způsobem vyprávění, což mu vlastně vůbec není cizí. Co už je horší, tak fakt, že celý ten příběh o nymfomance rozdělil do dvou dlouhých dvouhodinových filmů, které nemají vůbec žádný zásadní bod, na který by se divák měl zaměřit. Prostě se jen objeví Charlotte na zemi kompletně zmlácená. Ujme se ji výbornej Stellan a chce si vyslechnout příběh. Proč vlastně Charlotte leží zmlácená uprostřed ulice? No A Charlotte začne vyprávět. Kapitola jedna - poznání, že mám frndu. Kapitola dvě - poznání toho, jak mám frndu používat. Pak už se to začíná roztáčet v tom duchu, že nymfomanka využívá druhý a je jí u prdele, co tím způsobuje. Zároveň začíná potkávat ještě větší svině, než je ona. Chvílemi je to absurdní, chvílemi je to legrace, pár záběrů je tu v rámci poctivýho porna, ale jako celek je to pro mě absolutně nic neříkající. Nicméně po skončení filmu jsem okamžitě skončil na druhý díl, protože jsem doufal, že ten příběh se alespoň trošku zvrhne...(10.12.2014)

  • Bluntman
    *****

    Kolegové mají za to, že NYMFOMANKA je svým roztržením vejpůl hodnotitelná až po zhlédnutí obou dílů. Osobně si to ale nemyslím, protože ČÁST I. i ČÁST II. se navzájem liší co do způsobu vyprávění, výstavby i vyznění. První, kterou stavím na pomyslný vrchol distribuční nabídky loňského roku, je maximálně ozvláštňující tím, že přebírá konvence z různých mediálních odvětví a uměleckých děl a staví je na odiv. Dělení do kapitol vychází z literatury, vysvětlující vsuvky připomínají zase zkušenost ze surfování po netu a upomínají na dokumentární tvorbu, fungování a efekt hudby je demonstrován v několika montážích, inscenování postav v předkamerovém prostoru má evokovat malířská díla a odkazuje se na uznávané klasiky světové kinematografie, zatímco se variují vyprávění typické pro pornografii (tenkrát poprvé, zaseklý výtah ad.)._____ Důležitou roli hraje divácké očekávání, které je v případě NYMFOMANKY, ČÁSTI I. nenaplněno či zklamáváno. Kvůli záměrné doslovnosti budou rozhozeni ti, kdo u završení trilogie Deprese očekávali stejnou nejednoznačnost a příklon k umělecky odvyprávěnému snímku jako ANTIKRIST a MELANCHOLIA, a asexuálnost prezentovaného zase neuspokojí ty, kdo se nechali nachytat na nadsazenou reklamní kampaň. Popření vývoje titulní postavy („Nic necítím!“), okázalá nespolehlivost vyprávění Joe, řada Seligmanových odboček i nemotivované užití různých stylistických postupů dává jasně najevo, že jde o jednu velkou hru, kdy se prvky vyprávění i stylu uskupují do vzorců. Odpovídá tomu i vyznění, kdy „jednička“ se dá vykládat jako dílo o snaze porozumět světu skrze rozpoznané vzorce v umění a společenské vzorce chování při interakci jednoho člověka s druhým… a o prostupnosti těchto kategorií.(17.1.2014)

  • Spiker01
    ****

    Lars von Trier je ďábel. Na jednu stranu napsal a zrežíroval erotické drama/porno, kterému Fifty Shades of Grey mohou otevřenou sexualitu jen závidět, na stranu druhou skvělý volnomyšlenkářský film, kterým reflektuje a nepřímo poukazuje o problémy moderní společnosti a skutečnosti, do kterých se ostatní filmaři bojí ve svých filmech byť jen dotknout. Lars je ale dostatečně zvrhlý natolik, aby se do toho vrhnul naplno. Producentskou první kino verzi, co šla do kin loni, jsem si nechal s chutí ujít, ovšem Director´s cut je úplně jiné kafe. Nemluvím jen o absolutní bezcenzurovosti, spíš o celkově syrově podaném zpracování těch nejkontroveznějších témat...80%...[23.9.2014_Cinestar_Černý most](23.9.2014)

  • - Ve scéně, kdy Joe (Charlotte Gainsbourg) přirovnává svoji vagínu ke dveřím se senzorem, objeví se jako příklad takových dveří i záběr na dveře ze seriálu Království (od r. 1994), který také režíroval Lars von Trier. (leBIGmac)

  • - Willem Dafoe a Charlotte Gainsbourg si spolu zahrali už vo filme Antikrist (2009), ktorý tiež režíroval Lars von Trier. (Johnny.ARN)

  • - „Najťažší na filme bol orálny sex. Lars kričal - 'Stacy, dávaš mu zlý orál!' Robila som to na plastickej pomôcke, ktorá vyzerala veľmi realisticky," uviedla Stacy Martin s tým, že sa jej pýtali na príchuť, ktorú si na makete praje. „Pozerať hotový film bolo potom veľmi čudné. Bola som tam nahá a vyzeralo to, že mám sex. Napadlo mi - takto vyzerá môj výraz pri tom? Nie!" dodala. (Zdroj: aktualne.sk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace