Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý hudební skladatel Viktor Honzl marně hledá zaměstnání. Chce se otrávit, ale plyn mu byl pro neplacení účtů odpojen. V převlečení za staršího seriózního hudebního vědce získá Viktor práci v hudebním nakladatelství. Aby se mohl ucházet o Evu, dceru nakladatele Durdyse, která se mu velmi líbí, doporučí majiteli zaměstnat i svého synovce. Tím je pochopitelně on sám, ve své civilní podobě. Pro Viktora však nastanou velmi složité situace, když se v obchodě střídavě převléká za strýce a pak zase za synovce Viktora. Naneštěstí v podobě strýce připomíná Evině sestře Heleně profesora hudby Rokose, do něhož je tajně zamilovaná. Pan Durdys souhlasí se sňatkem Evy s Viktorem pouze pod podmínkou, že si zároveň strýc vezme Helenu. (NFA)

(více)

Recenze (86)

kinderman 

všechny recenze uživatele

Srovnáním komedií H.Haase s filmy V.Buriana jasně vysvítá, že zatímco Burian byl typ Bohem inspirovaného primitiva přijímaného širokými lidovými vrstvami, komika H.Haase je mnohem modernější a sofistikovanější, přičemž některé dialogy znějí až „allenovsky“ (popřípadě "grouchovsky"). Čemu dávám přednost, je nasnadě. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„To sem jaktěživ neslyšel, aby člověk musel platit dluhy!“ Viktor to nemá jednoduché, místo nabídnuté práce se všude dozvídá, že má „táhnout“, o jeho tvorbu nikdo nestojí, a když si chce v zoufalosti pustit plyn, vypnou mu ho pro neplacení, no zkrátka smolař. Ale znamení předznamenávající štěstí mu dodají novou vzpruhu…Přijde mi to jako takový malý zázrak, že se zde podařilo vystavět docela zábavnou podívanou na tak neuvěřitelně chatrné a prostoduché zápletce. A to i navzdory tomu, že tu Haas nemá s výjimkou (zde spíš průměrného) Pištěka prakticky žádného lepšího komediálního nahrávače. Jenže hlavní protagonista se v tomto filmu překonává, svou dvojroli využívá (až ždímá), jak jen se jen dá, a nutno dodat, že je radost ho při tom pozorovat. Ať už při jeho mistrných „schizofrenních“ scénách, romantickém tokání (líbil se mi hlavně perfektní „dialog“ v kanceláři) či třeba vymlouvání se panu domácímu a nechtěné ctitelce. Hlavně kvůli výbornému Haasovi dávám ještě slabší 4*. „A do rána budete jako rybička!“ - „Já vím…na suchu, slečno.“ ()

Reklama

Streeper 

všechny recenze uživatele

Začínám se obávat toho, že nebudu zrovna velkou fanynkou našich klasických černo-bílých filmů, což mě mrzí, protože se jedná o naši nejhezčí éru filmu podle mě, ale je možné, že mi jen do oka nepadl zrovna tenhle film. Musím ale vyzdvihnout výkon Huga Haase, byl to originální nápad a řekla bych i docela těžký, neustále se převlékat a hrát dvě osoby na jednou, oblíbila jsem si scénu při inventuře. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Půvabná komedie, moc pěkně natočená, nápaditá, vtipná, milá, ve svižném tempu odsýpající. Hugo Haas jako mladý, chudý hudebník sršící energií a zároveň jako starší, seriózní "strýček", který působí solidně a rozvážně, tak, aby získal vytouženou práci v hudebním nakladatelství. Adina Mandlová je tu kouzelná a Theodor Pištěk v roli tatínka/zaměstnavatele úžasný, bylo mi potěšením, báječně jsem se bavila. ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Kvalitní komedie od Friče a Haase potěší každého milovníka prvorepublikové kvality. Jednoduchý námět (v rukou méně skušených tvůrců by asi vznikl maximálně průměrná oddychovka). Haas je ve své dvojroli skvělý. Ti starci mu šli na jedničku, že zastiňuje i sám sebe v roli svého vlastního synovce. Navíc Adina Mandlová byla ještě neokoukaná a mladá, na druhou stranu zase velice neskušená. Ale hrozně jí to tady sluší. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (9)

  • Adina Mandlová (Eva) nemala žiadne herecké skúsenosti, a tak ju Hugo Haas (Viktor) denne bral do divadla. (Raccoon.city)
  • Eva Durdysová (Adina Mandlová) je majitelkou vozu Tatra 80 kabriolet. Vodou chlazený dvanáctiválec, měl objem 5,9 litru, výkon 120 koní a rychlost 140 km/h. Spotřeba byla 20 litrů na 100 kilometrů jízdy. Auto stálo 195 tisíc Kčs v době, kdy jste za 50 tisíc měli dům, vyrobilo se jich 20–30 kusů, přesné číslo není známo. Vozy byly vyráběny jako šestimístné limuzíny nebo landaulety či kabriolety. V technickém muzeu v Praze je k vidění tento vůz, který vlastnil T. G. Masaryk. (sator)
  • Muž (Jára Kohout), kupující gramodesku, shání skladbu „Nížina“. Jedná se o symfonickou předehru k opeře „Tiefland op. 34“ od německého skladatele Eugena d'Alberta. 11 let před tímto filmem měl premiéru film Tiefland, adaptace stejnojmenné opery. (sator)

Reklama

Reklama