Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý hudební skladatel Viktor Honzl marně hledá zaměstnání. Chce se otrávit, ale plyn mu byl pro neplacení účtů odpojen. V převlečení za staršího seriózního hudebního vědce získá Viktor práci v hudebním nakladatelství. Aby se mohl ucházet o Evu, dceru nakladatele Durdyse, která se mu velmi líbí, doporučí majiteli zaměstnat i svého synovce. Tím je pochopitelně on sám, ve své civilní podobě. Pro Viktora však nastanou velmi složité situace, když se v obchodě střídavě převléká za strýce a pak zase za synovce Viktora. Naneštěstí v podobě strýce připomíná Evině sestře Heleně profesora hudby Rokose, do něhož je tajně zamilovaná. Pan Durdys souhlasí se sňatkem Evy s Viktorem pouze pod podmínkou, že si zároveň strýc vezme Helenu. (NFA)

(více)

Recenze (87)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejlepších komedií Hugo Haase, možná až přespříliš reprízovaná. Jako partner Adiny Mandlové mě Hugo Haas zaujme většinou víc než salónní Oldřich Nový; snad si byli bližší i tím, že byli jeden čas životními partnery. Haas i zde ztvárnil postavičku muže, který se proklopýtává dost kostrbatě a neuměle životem, což je mně osobně blízké. Tenhle film je ještě trošku cítit počáteční fází zvukového filmu, kdy některé groteskní prvky vypadají dost primitivně, ačkoliv zámysl (viz inventura pod stolem) byl dobrý; bylo dost častým jevem v prvorepublikovém filmu, kdy jen nepatrná změna ve vizáži způsobila, že daná postava neměla být k poznání... Taková drobnost - v titulcích se objevuje Viktor Honzl dvakrát - jako strýc a synovec, přitom na svatebním oznámení má strýc jiné rodné jméno (myslím, že Antonín)... Ale mám ten film docela rád. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Hugo Haas rozhodně nepatří mezi plejádu herců, ze kterých se mi pravidelně topoří mých dvacet anakondích čísel. Tato jeho two man show mě bohužel nikterak nenadchla a ani se nehláškuje tolik, kolik bývá Fričovým dobrým zvykem. V rámci humoru se drží film opravdu hodně při zemi. Tedy minimálně z mého vysoce odborného pohledu. Naopak v mnoha pasážích působí film takřka až hororovým dojmem. Noční můrou všech rozumných mužů je svatba. Zkuste si potom představit hned dvojitou svatbu v jeden den, brrrr. Závěr filmu byl tedy tradičně fajn. Bohužel většina stopáže je zbytečně rozvleklá, nevtipná a příliš nezajímavá. Pochvaluji si Adinu Mandlovou, které to v tomto filmu nesmírně sluší. Člověk by kvůli ní snad i své zapřísáhlé puritánství na 45 minut odložil stranou. Lepší hvězda. ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Hugo Haas byl nesporným komediálním talentem a já jeho tvorbu nemám vůbec zmapovanou. Po vynikajících filmech Ať žije nebožtík a Tři muži ve sněhu je tohle další Haasova vydařená komedie, kterou jsem viděl, i když mám pocit, že nedosahuje kvalit výše jmenovaných. Tohle je vskutku lehčí žánr, na který příliš netrpím, jelikož málokdy snesu takové ty bezproblémové, veselé a nekomplikované charaktery postav, jimiž se to v komediích tohoto druhu jen hemží. Na druhou stranu Hugo Haas si mne brzy získal a Adinu začínám nepokrytě obdivovat jako herečku mnoha tváří (v každém filmu co jsem viděl je úplně jiná). Pištěkova otcovská dobrota je již klasikou a tak výsledkem nemůže být nic jiného než velmi slušná zábava. 70% ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v květnu 2020. Film "Život je pes" je lehoučké hřejivé osvěžení. Je založen na charismatu a přirozené vzletnosti sebeironické jízlivosti ústřední filmové atrakce. Svůj úkol plní dokonale, vtip se jemně vznáší a v radosti ze života poletuje v každém aktu i obraze, hrdina je roztomilý a ač se k ženám staví škádlivě až neslušně, vítězem chvění je láska. Případný poklesek morální lze možné prominout pro jeho pohnutku o volání lásky i pro existenční potíže, jež chytře využívají aspekt hospodářské krize doby. Hvězdou rozkošné filmové veselice je Viktor Honzl (vynikající Hugo Haas, taktéž v roli profesora hudby Alfreda Rokose), nezaměstnaný hudební skladatel i jeho solidnější alter ego hudbení lektor a strýček Tomáš Honzl. Rozpolcení osobnosti je výrazem bezstarostného užívání si všech půvabů života i existenční nutností doby. Těžkosti jsou tou výzvou ke hraní. Významnou postavou je Hynek Durdys (velmi příjemný Theodor Pištěk), obezřetný majitel hudebního nakladatelství. Obě jeho dcery jsou ve věku vhodném již ke vdávání, dobromyslnost neodbytně nahání správné nápadníky. Hlavní ženskou postavou je Eva (zajímavá Adina Mandlová), mladší Durdysova dcera i jeho sekretářka v nakladatelství. Mladá moderní dívka dychtí přeci po kráse života a čisté lásce. K výrazným postavám patří také Helena (příjemná Světla Svozilová), starší Durdysova dcera, nešťastně zamilovaná do svého ženatého profesora. Dětinská romantika vidí tak svou šanci k naplnění skrze vizuálního náhradníka. Z dalších rolí: ochotný padělatel peněz Ralph Morrison (Ferdinand Hart), s Viktorovou liknavou platební morálkou nespokojený pan domácí (Alois Dvorský), či Viktorův komplic při získávání stálého zaměstnání (Jára Kohout). Film Život je pes je osvěžujícím pobavením, roznáší radost a smích. I když nejde o převratné dílo, svoji funkci odlehčené zábavy a radosti ze života plní dokonale. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Scénu s bláznivou podstolní výměnou jsem si zkresleně pamatoval z dětských let, kdy jsem film viděl na chatě. Hugo je skvělý, líbí se mi především jeho práce s jazykem, kdy hodně vět nedokončí, nebo některé myšlenky jen naznačí, pokoktá, prostě nádherně (a počesku) přemýšlí nahlas. Dost jiný, ale podobný způsob proslovu jsem vypozoroval u Normana Wisdoma, ačkoliv proti němu je Hugův projev a vystupování hodně suverénní. Přes využití některých na svou dobu jistě převratných filmových triků (dvojexpozice, "nepostřehnutelný" střih, zadní expozice) se film vyznačuje silnou inklinací k právě doznívající éře němých filmů, přesněji grotesek - schválně si všimněte - jsou tu dlouhé scény, ve kterých se vůbec nemluví, způsob pohybu, zrychlení a pozice kamery sklouzává velmi často k němé grotesce. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (9)

  • Eva Durdysová (Adina Mandlová) je majitelkou vozu Tatra 80 kabriolet. Vodou chlazený dvanáctiválec, měl objem 5,9 litru, výkon 120 koní a rychlost 140 km/h. Spotřeba byla 20 litrů na 100 kilometrů jízdy. Auto stálo 195 tisíc Kčs v době, kdy jste za 50 tisíc měli dům, vyrobilo se jich 20–30 kusů, přesné číslo není známo. Vozy byly vyráběny jako šestimístné limuzíny nebo landaulety či kabriolety. V technickém muzeu v Praze je k vidění tento vůz, který vlastnil T. G. Masaryk. (sator)
  • Muž (Jára Kohout), kupující gramodesku, shání skladbu „Nížina“. Jedná se o symfonickou předehru k opeře „Tiefland op. 34“ od německého skladatele Eugena d'Alberta. 11 let před tímto filmem měl premiéru film Tiefland, adaptace stejnojmenné opery. (sator)
  • Adina Mandlová (Eva) nemala žiadne herecké skúsenosti, a tak ju Hugo Haas (Viktor) denne bral do divadla. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama