Koleje osudu

S kamarádkou, která miluje Colina, jsme na Koleje osudu vyrazily naslepo. Podle názvu v české distribuci a plakátu to vypadalo na romanci. Až po 20 minutách mi došlo, že ten příběh znám... Útlou autobiografii Erica Lomaxe jsem kdysi v 90-tých, když byla v Británii bestsellerem, četla a takový příběh z paměti nevymažete. Je neuvěřitelné, co všechno dokáže lidské tělo a mysl přežít. Jakou daň si ale přežití vybere na duši? Je možné odpustit neodpustitelné? A je vůbec správné se o něco takového snažit? Nezhojí rány a nenapraví chod světa spíš starozákonní spravedlnost... "oko za oko"? Skvělé je obsazení Irvina, Firtha a Sanady. Režisér jako by se ale odtažitým stylem vyprávění snažil všechny otázky a emoce, které silný příběh mučeného a jeho mučitele vyvolává, utlumit. Je dobře, že se nepouštěl do příliš naturalistického zobrazení reality, kterou stránky knihy unesou, ale na plátně by ji vydýchal málokdo. Byla ale škoda vzít tak šmahem dilema kolem pomsty a vypolstrovat ostré hrany. Ústřední scéna střetu Lomaxe a Nagaseho je skvělá, mrazivá. A takový mohl (a měl!) být celý film. PS: Ericovu vztahu s Patti předcházelo ve skutečnosti ještě jedno, dlouhé a nešťastné manželství, v němž jeho traumata bohužel smutně poznamenala i další generaci. (19.10.2019)

Velká škoda, že se nováček Teplitzky musel učit točit filmy zrovna na takto zajímavé tématice z WW2. Obsazení tu má více než impozantní, leč děj je gradující pramálo a emoce se jaksi nedostavily. Než začnete baštit jinak uhlazeného málomluvného elegána/intelektuála Colina Firtha, taky to nějakou dobu trvá. Je tu mraky věcí se kterými by se dalo pracovat, avšak zůstávají nevyužity. The Railway Man se chtěl svojí formou a emocionální osudovostí přiblížit Cold Mountain apod. - neúspěšně. (11.05.2015)

Občas se k tomu hrnci, i když se v něm vaří samé kvalitní produkty, musí přistupovat s větším zápalem a péčí. Aranžování na talíř je pak taky hodně důležité, stejně jako správný servis na stůl. Jsou cíle a jsou ambice, jenže každý nemá na to jich dosáhnout. Colin Firth bojuje s válečným traumatem, Nicole Kidman ho miluje a my vlastně ani nevíme proč. Protože nemáme moc možností uvěřit, proč se do něj zamilovala. Její vyvolený navíc roky po válce, kdy se podílel coby zajatec na stavbě železnice kolem slavné řeky Kwai, nedokázal zapomenout na mučení v zajateckém táboře, teď to vše nějak vyvřelo, navíc se dozvěděl, že chlapík s tváří výborného Hiroyuki Sanady, jenž se na jeho strádání podílel nejvíc, stále žije. Lze dlouhodobě žít s velkou nenávistí v srdci? Tvůrci se až moc spoléhali na to, že téma je silné samo o sobě, jenže námět, který má být dojemný, se proměnil v chladný film. Pokusy o emocionálně vyhrocené scény příliš nefungují, k hrdinům se obtížně dostáváme a snad jen právě závěrečné „zúčtování“ přichystá nějaká ta dilemata a emoce. Ostatně i hrůzné scény mučení nechávají diváka v klidu. A to je tak trochu špatně. Herecky je tahle látka v rámci možností zajímavá, ale samozřejmě všichni dobře víme, že od tria Firth, Kidman, Skarsgård se dá získat mnohem mnohem víc. (14.08.2014)

Australské drama založené na skutečném příběhu, který sám o sobě působí neuvěřitelně silně a o to větší škoda, že se toho nechopil známější a hlavně zručnější režisér a nedokázal potenciál tohoto filmu využít naplno. Neříkám, že Jonathan Teplitzky natočil špatný film, nicméně si příliš neporadil s dramatickou částí příběhu a sekvencemi ze zajetí, které mimo jiné působí velmi nedůvěryhodně a nevyvolají ten správný efekt, když si k tomu připočtete poměrně suché dialogy a odfláknutý konec filmu, tak se bohužel žádný koncert nekonal. Na druhou stranu se nedá říci, že bych se v téměř dvou hodinách v nějaké pasáži více nudil, na čemž má rozhodně zásluhy skvěle hrající Colin Firth, který podal skvělý výkon a je radost sledovat každičký jeho výraz na tváři. Moje hodnocení 60% (12.08.2014)

Slušná životopisná dráma so zaujímavým príbehom, veľkým odkazom a fantastickým Colinom Firthom. Úvod bol síce pomalší a dejová linka hneď nezaujme, ale od miesta kde začnú flashbacky, už príbeh nepustí. Škoda len toho konca, zdal sa mi troška silený, mierne patetický a teatrálny. Tiež niektoré veci, ktoré som chcel vo filme počuť som nepočul a naopak. Celkovo mi záverečný dialóg nesadol, mám pocit, že sa do toho dalo vložiť viac, po obsahovej aj emocionálnej stránke. Tiež som nepochopil, prečo Eric Lomax označil za hlavného mučiteľa práve Takaši Nagaseho, keď bolo zjavné, že ho vlastne mučil ten druhý. 70/100 (14.07.2014)