Stopy

Když sledujete Stopy máte problém uvěřit, že je to zkrátka a dobře jen hraný film s herci. Herci, kteří hrají příběh někoho jiného. A dělají to s takovou vervou a tak uvěřitelně, že vám to prostě splyne. Stopy jsou odzbrojující. Miluji cestopisy, zvláště ty ,,natvrdo'' ne ty typu jo jel jsem do Indie a tam jsem před letištěm viděl pána bez nohou a v hotelu takovýhleho pavouka ! A také miluji Austrálii. Nikdy jsem tam nebyl a sakra bych se tam chtěl podívat. Nevím proč, ta země vyvrhelů, dobrodruhů i domorodců mně prostě táhne k sobě přímo magickou silou. Austrálie země mnoha podob i míst, kde přijít o život je opravdu snadné...Stačí aby se vám v opuštěném vnitrozemí rozbilo auto a poté co vypijete vodu z chladiče už na žádnou další nenarazíte... Stopy mne vtáhly do sebe už od první minuty a já jen litoval, že jsem je neviděl v kině a že moje TV nemá o dva či tři metry úhlopříčky navíc.... Ten vizuál je prostě skvostný! Skvostná byla i Mia Wasikovska, které jsem věřil každou spáleninu od slunce, každý trn v chodidlech a každý beznadějně zacuchaný vlas pod promaštěným kloboukem. Jsem strašně rád, že jsem se díky tomuto filmu mohl té neskutečné cesty se zvířecími přáteli zúčastnit. pro Robyn to byla dlouhá a nebezpečná cesta za sebepoznáním, hledáním vlastních limitů, smířením s osudem i závěrečným překvapivým zjištěním, že samota strašně bolí. A říkám rovnou, tichá závist i když asi byly momenty, kdy jí holce nebylo hej... Smekám však před ní! --- Jinak i mně zprvu přišlo zvláštní brát sebou do pouště (navíc černého) pejsana, čemuž se zde leckdo v komentech podivuje a což leckdo i odsuzuje. Jenže Robyn o jednoho psa přišla už v dětství a asi neměla možnost svoji kamarádku Diggity někde na tak dlouhou cestu udat. A navíc Diggity byla správnej australáckej pes a ti zvládnou lecos, před čímž by evropský labrador couvnul... Ale to nejhlavnější Diggity - byla její nejlepší psí přítelkyně a co tato slova znamenají vědí jen ti, co nějakého toho čtyřnohého kamaráda mají či měli. Film byl prostě skvostný! Nestává se mi to často, ale tady je pro mně 5 hvězdiček málo. Jelikož ale více nemohu tak za mne je to jednoznačně za 5 doušků vody z omláceného hliníkového hrnku. Musím se poohlédnout po knize. * * * * * (12.04.2017)

Pekný príbeh, ktorého krásu násobí fakt, že bol naozaj skutočný. Ale v podstate to pôsobilo do veľkej miery trochu monotónne a bez nejakých určitých zlomov. Možno by sa tento expedičný austrálsky námet hodil skôr na dokument. Ale nebolo to vôbec zlé. Ťavy, púšť a fascinujúce austrálske scenérie, kde sa sem tam objavila nejaká domorodá dedinka alebo iné zaujímavé prostredie. Každopádne, Robyn Davidson patrí za túto cestu obrovský obdiv, niet divu, že ním dobyla svet. Obávam sa, že v dnešnej dobe by mala po celý čas za zadkom aspoň 100 reportérov, ktorí by dokonalo zničili tie krásne "stopy", ktorými Robyn kráčala. Zničilo by to atmosféru asi tak, ako v ten jeden okamih, keď sa tam na ňu zrazu vyrútili spoza cesty pretínajúcej púšť. (10.07.2014)

Veľmi sa mi páčila psychológia hlavnej hrdinky, dosť mi povahou pripomínala mňa samu. Nádherné zábery austrálskej prírody a celkovo jej putovanie nehostinnou krajinou s kurážou a pokorou, aké sa len tak nevidia, ma úplne fascinovalo. Jediné, čo znižuje moje hodnotenie je zastrelenie ťavích samcov a zabitie klokana, beriem však, že za daných okolností nebolo veľmi na výber. Inak filmov o putovaní a rozjímaní o živote nie je nikdy dosť. (07.01.2017)

|| Scenár: Marion Nelson / Predloha: Robyn Davidson | Hudba: Garth Stevenson | Distribúcia: Transmission Films | Štúdio: See-Saw Films | Rozpočet: 12 miliónov $ | Tržby: 5,021,000 $ || Zo začiatku ma to celkom zaujímalo, i sa to príjemne rozbiehalo. Po prvej tretine som si však začal nudou skoro trhať vlasy. Ostatne, o čom môže byť 100 minút videa z púštneho putovania než o putovaní a umieraní zvierat? To, že to bude dlhé, nebezpečné a NUDNÉ som vedel už aj pred týmto dielom. 35% | FullHD, THX, EN DTS | (09.01.2015)

Já jsem nikdy moc nechápala lidi, kteří mermomocí musí vylézt na nějaký příšerně nebezpečný kopec anebo zdolat nějakou podobně nedostupnou divočinu, nedejbože poušť. Bylo pro mě proto velkým překvapením, že mě ta strastiplná cesta australskou pustinou zaujala více než jsem očekávala. Může za to samozřejmě Mia, potom nádherná kamera a hlavně samotný magický kontinent a jeho původní obyvatelé. (24.04.2019)