Pád Bílého domu

Aaron Eckhart si pozve do baráku Korejské "diplomaty" a pak se jen nestačí divit, co za nepěkné věci začnou vyvádět. Vše se zdá být ztraceno, naštěstí přichází hrdina v podobě Gerryho Butlera, který obětuje vše pro záchranu hlavy státu. Sám se vydá přes půlku města až do Bílého domu, prezidentovi na pomoc. Sám se dokáže bez problémů prostřílet až do interiérů Bílého paláce a na své cestě likviduje nelítostně každého, kdo se mu postaví do cesty. Tak trochu to zavání kousky, kterých je schopen snad pouze Chuck Norris:) První věc, kterou Pád Bílého domu upoutá, jsou neskutečně špatné efekty a kamera, které jakoby byly vystřiženy z nějakého špatného katastrofického filmu Kanadské produkce. Ale co, snímek má spád, děj rychle uběhne a závěr je až (ne)překvapivě americký. Sice jsem čekala, že by třeba pro tentokrát zámořská velmoc byla stižena apokalypsou jaderných rozměrů, ale to se opět neuskutečnilo. (30.03.2014)

Devadesátky vrací úder, aneb přesně ten správně tupý a do správné míry patetický akčňák, který je občas zkrátka potřeba. Tempo je slušné, pořád se tu něco děje a na Fuquovi poměry je to i hodně solidně natočené, zvláště co se bitek a samotné akce týče. Při přepadovce Bílého domu, kdy je zdevastováno a zneškodněno všechno okolo, jsem se doslova tetelil blahem. A ani ta často kritizovaná druhá půlka mi nevadila, i když závěrečné rušení kódu bylo fakt až příliš debilní i na mě. Gerard Butler jako akční řízek adekvátní, i když pár hlášek mu scénáristé napsat mohli, a Morgan Freeman se jako prezident, i když tentokrát pouze zastupující, neomrzí nikdy. Akorát by to chtělo lepšího záporáka. Jako tupý akční výplach je to však dostačující, až jsem to od Fuquy po jeho předchozích filmech nečekal. (17.04.2013)

Po 30 minutách radím film vypnout. Do té doby poměrně solidní zážitek, kdy bombardér nemilosrdně kosí nebohé Amíky, Korejci mají situace pevně v rukách a jejich plán invaze do Bílého domu nemá nejmenší chybičku. Pak se do toho ovšem přisere Mike Banning, který si může klidně podat ruku s McClanem 2013 a celý film jde do kytek. Začnou se kupit nelogičnosti obřích rozměrů. Nebudu se s tím mazat a klidně prozradím, že to celé nakonec dobře dopadne a Banning jen tak mimochodem jako přídavek kromě prezidenta zachrání rovnou i celou Ameriku. Posledních 5 minut se samozřejmě všichni radují a dokonce i prezident, který schytal kulku a v jednu chvíli to s ním vypadalo všelijak, vychází na vzduch jakoby to byla jen drobná oděrka. (09.09.2013)

Dle očekávání víc Smrtonosnější past než byla pětka. Bohužel až moc. Po vynikající scéně masivního dobytí Bílého domu (kde jsou ty časy, kdy teroristi někam nenápadně vklouzli zadním vchodem a jen odstranili pár strážných pistolemi s tlumiči) se už jen pobíhá temnými chodbami a vrší se klišé, mrtvoly nebo se rovnou neumětelsky vykrade celá scéna (výbuch helikoptéry na střeše a skok z ní). Nic vás tu nepřekvapí (snad až na enormní počet explicitně zastřelených lidí a brutální výprask paní ministryně), o nikoho se nebojíte (nelogičnost a patos mi nevadí) a ještě než se to dokodrcá k finále (stejně nevýraznému jako záporák), je vám jasné, že scénář byl opsané a odfláknuté béčko nejbéčkovější a že Morgan Freeman a Aaron Eckhart šáhli pěkně vedle (tedy jak se to vezme, film byl docela úspěšný). Zdaleka nejzajímavější moment je, když vylezete z kinosálu a checkujete, jestli to Severokorejci mezitím nespustili i v reále. (13.04.2013)

Koukám, že jsme měli s Gilmourem stejné déjà vu. Jsem na 100% přesvědčená, že tam byl použit nejméně jeden záběr z filmu 300. Každopádně, akční nářez byl skvělý, ale obsahově to stálo za píp. Stále nevím, co jsem si z toho filmu měla odnést za poselství. Pro Američana je to snadné, prezident je roven Bohu, je to vzor čestnosti a obětavosti, a jeho záchrana je to nejdůležitější na světě. Proto nevadí obětovat pravé křídlo, obětovat levé křídlo - nejlépe obětovat obě křídla, a to nejen Bílého domu. Pro ostatní? SPOILER Prezident je trouba, který by měl být zastřelen za blbost, aby blba zachránili, obětují spojence, a ve finále celý stát, čili na USA se absolutně nedá spoléhat. Členové ochranky jsou jak hmyz, který vylézá z jednoho otvoru a tam se postupně nechává masakrovat, patrně, aby svými těly ucpali vchod. Jejich bezpečnostní systém stojí za prd, ale zato mají uvědomělé členy strany, které by jim Kim mohl závidět (musím se, přiznat, že jsem při scéně s ministryní obrany přemýšlela, co by asi ječela Parkanová, co by asi zazpívala?). Ach jo. (05.07.2013)