Crimes and Misdemeanors
Crimes and Misdemeanors
Crimes and Misdemeanors
Crimes and Misdemeanors
Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Sven NykvistHrají:
Martin Landau, Woody Allen, Alan Alda, Claire Bloom, Caroline Aaron, Anjelica Huston, Sam Waterston, Mia Farrow, Jerry Orbach, Jerry Zaks, Frances Conroy (více)Obsahy(1)
Tragikomedie Woody Allena vypráví paralelně příběhy dvou hlavních postav: jednou z nich je úspěšný oční lékař, který nechá zabít svou nepohodlnou milenku a zachrání tím svou rodinu; druhým je neurotický a neúspěšný dokumentarista, natáčející portrét svého opovrhovaného úspěšného švagra, který mu nakonec ještě přebere ženu, kterou miluje. ZLOČINY A POKLESKY jsou jedním z Allenových "vážných" filmů, z nichž je cítit jeho skeptický, až depresivní pohled na současnost, ovšem zároveň v něm probleskuje i Allenův humor, takže divák osciluje mezi smíchem a smutkem. (Quentin T.)
(více)Recenze (181)
Jeden z nejlepších filmů Woodyho Allena. Kloubí komedii s dramatem, tak umně, že bych to ani nečekal. ()
Spolu s nickem "Tosim": nejlepší film Woodyho Allena. ()
skvely snimok, v ktorom woodyho postavu zatienuje vynikajuci martin landau. opat pekne identifikovatelny woodyho styl, ktory ma v sebe stale nieco nove, pritazlive a tentokrat vyznamne zavazne. ()
,,If it bends, it’s funny. If it brakes, it isn’t.“ Nechápu, jak mě mohl doslova unudit film, který režíruje Woody Allen a ve kterém hraje Allen s Alanem Aldou. Ale je to prostě tak! Celý film prostupuje mrtvolné tempo vyprávění v obou příbězích. První o očním lékaři a jeho morálních dilematech mě naprosto iritoval, druhý je typicky wůdyelenovský, ale postrádá šmrnc a hrozně se vleče k očekávanému konci. Poměrně povedený byl úplný závěr s rozhovorem očaře a Allena napůl režiséra, napůl ve své roli. Na to, že je to komedie, jsem se moc nezasmál, jen občas mě pobavily Allenovy glosy na sebejistého Aldu. Jinak je celý film jedna velká nuda s filozofickými a náboženskými dilematy. ()
Překvapivě vážný Woody Allen s výbornými hereckými výkony. Konec mi ovšem k celkovému ladění filmu jako ne zcela na místě (myslím vyznění happy/bad, ale nechci spoilerovat). 8/10 ()
Jeden z nejlepsich Woodyho filmu. V deji se prolinaji dva pribehy. Jeden typicky Allenovsky s absurdnim ironickym nadhledem (hlavni postavu si tradicne zahral resiser sam). Druhy veskrze vazny az tragicky, coz naopak pro Allena prilis typicke neni. Ale oboji funguje skvele. Zvlaste ta vaznejsi cast je velice presvedciva. ()
Toto je rozhodne jeden z najlepších snímkov od Allena a roky osemdesiate nemohol ani lepšie zakončiť, ako práve týmto filmom. Woodyho hláška: "Naposledy som bol v žene pri návšteve sochy Slobody," tak tá nemá konkurenciu. ()
zdaleka nejznepokojivější na tomhle filmu je to, že si na konci spolu s vrahem oddychnete ... ()
Žasnem s akou ľahkosťou dokáže svoje filmy podať Allen .... ()
Typický Allenovský film, nicméně dle mého názoru trošku slabší kousek. V mnoha ohledech velice podobný Tajemné vraždě na Manhattanu, akorát horší - méně humoru, méně překvapení. Jelikož byl však tento film natočen dříve, lze jej považovat za méně vypilovaného staršího bratra. Tři a půl hvězdičky ()
Woody Allen zase ve stejném stylu, ale přesto tak jinak. Lehké klouzání mezi černou komedií a trpkým dramatem mu jde na výbornou, aby také ne, když sám hraje svou roli úžasně, podobně jako Martin Landau, který sice bohužel široké veřejnosti tolik známý není, ale o to lépe pak hraje. Nápad se dvěma oddělenými částmi filmu, které se obě zabývají úplně jiným tématem, byl opravdu mistrovský krok, protože se tak absolutně eliminoval faktor jednotvárnosti a navíc jsou obě části kvalitativně srovnatelné, což také celku velmi pomáhá. Perfektní herecký tandem pak doplňuje i parádní Alan Alda a dohromady to tak dává jeden z top Woodyho filmů, Mussolini a Socha Svobody boží! ()
Předně musím říct, že jsem sledoval s dabingem, takže mi to automaticky ubírá alespoň půl hvězdy. Viděl jsem to jako násilně spojenou moralitku a klasickou Allenovskou variací. Ale moralita moc nefungovala a variace taky ne. A dabing je mor! (samozřejmě významně lepší 3* než ty věci poslední) ()
Klasická allenovská jednohubka zložená z komediálnej časti o závisti a Woodyho cynickom humore a tragickej drámy o strachu a zamýšľaní sa nad cenou ľudského života. Perfektná kombinácia prvkov komédie a drámy. Za mňa spokojnosť, 4* a 80%. ()
Moj prvy Woody Allen ("Celebrity" odmietam pocitat) z cias ked este Woody mal nove napady a nevykradal sam seba. Dva odlisne pribehy kombinujuce zdrvujucu tragiku a cynicku komediu sa na konci snimku stretnu a zapadnu do seba dokonale. ()
,,Do ženské jsem naposledy vstoupil při návštěvě sochy Svobody." V popředí Woody Allen utváří v podstatě to samé co Cassandra's Dream, zatímco v pozadí rozvijí lásku pro staré filmy a jako hodný ňouma prohrává na celé čáře. Teprve až se popředí potká s pozadím, vznikne myšlenka o které často polemizujeme: Jak může být život zvláštní? ()
Zatím možná nejlepší Allen, kterého jsem viděl (sorry Annie, sorry Manhattane).___ Nikdy jsem Allenovy filmy nepovažoval za zvlášť intelektuálně komplikované (záměrně nepoužívám slovo hluboké!!!), nejspíš proto, že jsem o nich nikdy do hloubky nepřemýšlel a ani mě na rozdíl od jiných filmů nenutily v klidu si sednout a znovu si je celé probrat v hlavě. A asi právě proto mi většina z nich více či méně připadala být kopií Allenova Play It Again, Sam. Jenomže Zločiny a poklesky jsou natolik jiné – nikoli obsahem, ale formou - , že si prostě zaslouží vyšší hodnocení. Sice to není dokonalý film a ani zdaleka tak dobře vygradovaný jako např. Match Point, avšak je neotřele vtipný (ne však moc) a překvapivě originální. /90+% ()
Zaujímavé, ale čakal som trochu viac. Za niekoľko perfektných vtipov (najmä strih z Lestera na Mussoliniho) dávam 4*. ()
55% ()
Z jedné poloviny naprosto klasický Woody Allen v podobě nevěry, lásky, morálního poselství, ironického humoru, satiry, složitosti a komplexnosti vztahů. V té druhé naopak dokázal Allen přitlačit na pilu a v jistých momentech znatelně nasazuje vážnější, dramatičtější a serioznější tvář. Samotný příběh Crimes and Misdemeanors je rozdělen na dvě samostatné dějové linie, které probíhají paralelně, ale přímo na sebe nenavazují a ani se navzájem úplně neovlivňují, ale každá vypráví o stejném tématu z rozdílného přístupu a pohledu. Přičemž v samotném závěru Allen tyto dva příběhy nádherně spojuje a zřetelně prezentuje pravý a skutečný význam celého filmu. Dějová linie, kde se Allen snaží být vážnější a temnější, zároveň poukázat na otázky ohledně svědomí, náboženství, cti a oddanosti, mi přišla poměrně slabší. Vůbec celkově mi ten celý příběh kolem vraždy u takového režiséra absolutně nesedí a navíc je dost znatelné, že Allen zde tak trochu ztrácí energii, půvab a charizma, což je u jeho filmů takřka klasikou a jistotou. Na druhou stranu to zase vynahrazuje dějová linie se samotným Allenem, která je typicky výstižná, vtipná, zábavná, ironická a velmi trefná v oblasti vztahů a pohledu na svět. Navíc ho doplňuje fantastický Alan Alda, který ve svých scénách naprosto kraluje. I přes poměrně slabší vážnější část, která je místy až thrillerově laděná, se jedná o velmi příjemný film se skvělým závěrem, který skutečně donutí člověka se nad jeho významem zamyslet a který by s největší pravděpodobností neměl takovou hloubku, nebýt oné vážnější části, ale bezesporu bych se bez ní obešel. "We are all faced throughout our lives with agonizing decisions. Moral choices. Some are on a grand scale. Most of these choices are on lesser points. But! We define ourselves by the choices we have made. We are in fact the sum total of our choices. Events unfold so unpredictably, so unfairly, human happiness does not seem to have been included, in the design of creation. It is only we, with our capacity to love, that give meaning to the indifferent universe. And yet, most human beings seem to have the ability to keep trying, and even to find joy from simple things like their family, their work, and from the hope that future generations" & "It's true. The last time I was inside a woman was when I visited the Statue of Liberty." ()
Související novinky
Aero oslaví osmdesátiny W. Allena festivalem
Přímo v den osmdesátých narozenin Woodyho Allena – v úterý 1. prosince – odstartuje pražské kino Aero přehlídku filmů Všechno, co jste kdy chtěli vidět od Woodyho Allena. Od 20.30 uvede Allenův… (více)
Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN
Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)
Celkem humorný film, ve kterém tvoří ústřední motivy nešťastné manželství, zločin, vina, trest, žárlivost a nechybí také filozofování o náboženství. Ve filmu jsou dvě paralelní dějové linie – v první je hlavní postavou uznávaný oftalmolog Judaf Rosenthal, v druhé zase Clifford Stern, tvůrce malých dokumentárních filmů. Judah žije v podstatě jako bigamista – doma má manželku Miriam a dvě děti, a zároveň má aférku s letuškou Dolores. Dolores jej chce mít jen pro sebe a žádá po něm, aby opustil svou manželku. To se Judahovi nechce. Navíc má Dolores informace ohledně jeho pochybných finančních obchodů, díky kterým Judah zbohatnul. Judah se o svých problémech svěří svému pacientovi, slepnoucímu rabínovi Benovi. Ben mu radí, ať se se vším manželce přizná. Dalším Judovým rádcem je jeho bratr Jack, protřelý gangster, který má jasné a definitivní řešení – prostě tu Dolores nechat odstranit. Judah o tomto řešení dlouho pochybuje a přijde mu to jako špatná věc, protože Dolores není jen nějaký hmyz, který by mohl zašlápnout, nýbrž lidská bytost. Nakonec se však rozhodne pro bratrovo řešení a nechá Dolores zabít. Po vraždě navštíví její byt, kde se nachází mrtvá Dolores a také spousta dopisů a dalších důkazů, které si Judah vezme s sebou, aby zahladil stopy. Judah se stává postupně věřícím, obrací se na náboženské učení a začíná věřit tomu, že ho spravedlivý Bůh sleduje a soudí. Cliff navštíví se svou ženou svého neoblíbeného švagra Lestera, což je pompézní člověk a úspěšný televizní dokument. Lester najme Cliffa na to, aby o něm natočil dokument, oslavující jeho život a dílo. Cliff není z natáčení úplně nadšen, ale zato si oblíbí Lesterovu producentku Halley Reed. Snaží se jí nadbíhat a zaujmout záběry ze svého dokumentu o proslulém mysliteli Louisovi Levym, jehož myšlenky oslavující životní sílu mě také zaujaly a nejraději bych ho poslouchal celý den. Halley však Cliffa odmítá, protože je ženatý, on však není se svým manželství spokojen a poslední rok se svou ženou ani nespí. Je mu jasné, že Halley natáčí dokument o Lesterovi jen proto, že potřebuje peníze. Cliff se dozví o sebevraždě profesora Levyho, kterou spáchal přesto, že jeho filozofické názory oslavovaly životní sílu. Profesor zanechal jen poznámku „Vyšel jsem z okna“. Cliff hledá útěchu u Halley, ta jej ale zdvořile odmítne s tím, že není připravena na další románek. Cliff začíná mít Lestera plné zuby, a tak se rozhodne, že škodolibě sestříhá záběry Lestera a proloží je projevy s klaunskými pózami fašistického diktátora Benita Mussoliniho. Také jsou zde Lesterem nepovolené záběry, ve kterých Lester křičí na své zaměstnance nebo se snaží sbalit mladou atraktivní herečku. To je na Lestera moc a Cliff od něj dostává padáka. Další ranou pro Cliffa je odjezd Halley do Londýna, kde má několik měsíců pracovat jako producentka. Studenou sprchou je však její návrat, po kterém mu Halley oznámí, že se s Lesterem zasnoubila! Cliff doufal, že se Lester Halley nelíbí, ale opak je pravdou. Lester si jí získal tím, že jí v Londýně každý den posílal bílé růže. Takových romantických gest není Cliff schopen, jak si sám uvědomuje. On se akorát zmohl na to, napsal Halley milostný dopis, ve kterém vykrádal Jamese Joyce a spletl si Londýn s Dublinem. Hlavní postavy – Cliff a Judah - se sejdou na svatbě dcery rabína Bena, Judahova pacienta a Cliffova oblíbeného švagra. Judah se srovnal se svou vinou a znovu si užívá života, protože z vraždy Dolores byl obviněn tulák se záznamem v trestním rejstříku. S Cliffem začnou vést hypotetickou diskuzi ohledně zločinu, trestu a morálky, která je založena na Lesterových potížích. Judah říká, že každá krize v životě pomine, Cliff mu však oponuje, že člověku je navždy souzeno nést své břímě za „zločiny a poklesky“. Judah opustí hostinu se svou ženou, zatímco Cliff zůstává sám a opuštěn. Hostina však pokračuje a slepý rabín Ben tančí se svou dcerou. K tomu je slyšet hlas profesora Levyho, který říká, že "vesmír je temné a lhostejné místo, které se lidské bytosti snaží naplnit láskou v naději, že dá prázdnému prostoru význam". Skvělý film se spoustu podnětů k zamyšlení, vtipnými momenty, u kterých jsem se zasmál a dvěma příběhy, které se nakonec protnou. Akorát mě moc nebavily ty vztahové problémy, které hlavní postavy řešily, ale byl jsem ochoten to překousnout. () (méně) (více)