Žít a zemřít v L.A.

Friedkinův nemilosrdný (k divákovi i k postavám), testosteronem a elektropopem nabitý, nahotou ani násilím nešetřící neo-noir (velkoměsto, nevyzpytatelné ženy, cynický detektiv jednající na vlastní pěst) lze chápat jako hořký dovětek k Francouzské spojce. Největší ohrožení pořádku v Americe patřící yuppies nepředstavují drogy, ale padělané peníze; životní styl a metody hodných a zlých jsou srovnatelné a osmdesátkoví poldové mají sice stejně buldočí povahu jako Pepek Doyle, ale padouchy nestíhají primárně kvůli spravedlnosti, ale adrenalinu. Přemíra slastí, jež konzumní společnost nabízí, u nich způsobila otupělost, která je nutí hledat podněty extrémnějšího rázu. Riskantní hry se zločineckými esy jsou pro ně stejným adrenalinovým sportem jako bungee-jumping. Sledováni více dějových linií, preference odosobněných celků a fetišistický zájem o dobově příznačné fenomény (hudba, výtvarné umění, móda) svědčí o snaze nabídnout spíše portrét Zeitgeistu než jednotlivých postav, jejichž hledisko kamera přejímá pouze pro zesílení viscerálního efektu (honička, pohled oběti, na kterou míří zbraň). Kromě toho, že je tenhle dobrý-zlý film žánrově a vypravěčsky nekonvenční, ideové podloží americké společnosti 80. let z něj pochopíte líp než z libovolné učebnice dějepisu. 85% (08.08.2023)

Fajn herci, súčasného kalibru ešte v mladučkom prevedení, kôpka peňazí, pár gramov drog, falošné peniaze a scenár je na svete. Kiežby bol výsledok taký dobrý ako sa z mojej prvej vety zdá. Ale nestačí to všetko len zmiešať, treba vedieť presný recept a nie tam tie ingrediencie len tak bezhlavo hádzať. A nebyť možnosti zrýchleného pretáčania (samozrejme nie cez skvelú autonaháňačku), asi by bol výsledok ešte nižší. 60%. (12.03.2008)

Film, v ktorom má všetko (vrátane v záporných rolách typického prehrávania Willema Dafoea), každý detail (vrátane dejiska), v každom ohľade (napríklad osemdesiatkové postupy), svoje pevné miesto. Toto si Friedkin uhnietol výhradne podľa seba a je to poznať a je to radosť sledovať. Plnokrvný, diabolsky rafinovaný... diabolský výkon! (21.04.2021)

Losangeleští policejní agenti, kteří v honbě za zločinci sami překračují zákon, je takový obvyklý filmový kolorit. Tady to ale bylo něco nového. Snímek zaujme také kostýmy, soundtrackem (tohle by měl MagicBox vydat v edici Milujeme osmdesátky) a automobilovou honičkou, během níž dává Friedkin vzpomenout na svou vlastní newyorskou jízdu ve Francouzské spojce. (16.07.2011)

Režisér William Friedkin je znám svým skoro realistickým přístup ke ztvárnění zločinu a jeho praktik. Stejně tak v depresivní kriminálce z L.A., která toto město představí poněkud jinak než známe z pohlednic. Dva sehraní detektivové si odbudou ještě jednu - úspěšnou - akci v hotelu při ochraně prezidenta, aby nastal pro jednoho z nich čas na odchod do penze. A máte pravdu, že jeho sen o rybaření se nenaplní - na vlastní pěst jde prozkoumat jeden tip a v prázdném skladišti ho nečeká nic dobrého. Jeho mladší kolega se rozhodne jít zabijákovi po krku. Využívá služeb holky z peep show, která mu musí kvůli bratrovi - kriminálníkovi být vděčná. Když ale dostane nového parťáka, který chce dodržovat služební postupy, nastane mu problém, jak věci řešit a vyřešit, protože v honbě za cílem ani on sám neváhá využívat taktiku protivníka. V hlavní roli záporáka se představuje Willem Dafoe, detektiva hraje mladičký William L. Petersen, známý ze seriálu Kriminálka Las Vegas. Celý film však nepatří k nejpovedenějším Friedkinovým snímkům - sice obsahuje jednu dvě dobře natočené akce, nečekaný a velice překvapivý závěr, celkově však trpí nedostatkem jakékoliv kladné postavy a až příliš chladného a odsuzujícího pohledu, který takto vyznívá značně jednostranně. (31.03.2012)