Něžné kuře

Dokud jsem neviděl Něžné kuře, domníval jsem se, že ono řčení Sherlock Holmes v sukních bývá pojmenováním pro ženy-policistky spíše obrazným. Zde ale neustále spěchající Annie Girardot vyráží do akce řešení případu skutečně v sukni a na podpatcích k tomu, dokonce v tomto oděvu a obuvi leze i po řebříku. Což o to, kriminálka navzdory spíše klasickému ději o pátrání po sériovém vrahovi je to nesmírně zábavná, zvláště když nám do ní Philippe de Broca tentokrát namixoval vedle menšího pozadí politických protestů 70. let a několika atmosféricky působivě temných scén i neobyčejně kouzelné romantické jiskření mezi policistkou a profesorem řečtiny coby starými známými spolužáky, až v silném protikladu k oné temné kriminální zápletce doprovázené skutečně něžným humorem. Můj celkový dojem, který nemá daleko od toho, abych udělil plný počet hvězdiček, tady ale sráží právě řadka neuvěřitelných úletů a okatých chyb, jaké zde tvůrci nechali své hrdinské policisty provést. Přičemž čím déle film trvá, tím horších přehřešků se policisti tady dopouštějí a ačkoliv nad většinou z nich bych v případě komedie bez potíží mávl rukou, ba některé vnímám i velmi pozitivně a považuji za originální (a kvůli velké lásce přeci lze i zastavit vlak, tohle byl fakt krásný moment! :)), tak závěrečný čin ze strany policistky mi už opakovaně nepříjemně vyrazil dech a ani napodruhé jsem ho nějak nerozdýchal. Přesto mi bylo u tohoto filmu opět potěšením, kromě sympatické Annie Girardot i díky nezapomenutelnému Philippu Noiretovi ve vedlejší roli zpívajícího učitele a jsem naladěn i na volné pokračování, na které se onedlouho konečně taky podívám. [85%] (30.10.2021)

Nežným kuraťom je v podstate komisárka Líza Tanquerelleová, zároveň je niečo i na spôsob „Sherlocka v sukni”, to jest akonáhle sa jej (vy)rysuje určitý, no pomerne ťažší prípad, tak sa do neho naprosto zahryzne až dovtedy, pokým ho vlastne nadobro nerozlúskne, pričom najskôr takým, povedzme, trochu zvláštnym spôsobom, najprv stretáva svojho „starého priateľa”, a to ešte zo študijných čias, ktorý je akurát profesorom gréčtiny, čiže reč je o Antoineovi Lemercierovi, ktorý popritom ani poriadne nevedel, s kým sa to totižto zrazil na svojom mopede? • Francúzska herečka Annie Girardotová, mi v prvom rade strašne pripomínala svoju taliansku kolegyňu Giuliettu Masinovú, mimochodom obidve disponovali neuveriteľným, kreatívnym talentom, že ich bola nekonečná radosť zakaždým sledovať, rovnako ako i v tomto prípade, kde bol tentoraz taký predstaviteľ profáka - Philippe Noiret, len za akéhosi „štatistu”, nakoľko zručný režisér Philippe de Broca, sa predovšetkým najviac zameral len na túto mimoriadne sympatickú protagonistku, skrátka presne tak bol nastavený tento beťársky scenário, ktorý sa úplne podriaďoval jej nasledujúcemu vývoju udalostí, keď je dokonca i napriek tomu reálne dosť možné, že napokon aj ten štatista predsa zamieša kartami... • Jednoducho tiež povedané, de Broca ma zväčša veľmi nadchýňa, teda okrem vskutku slabého Muža z Hongkongu, ktorý bol takmer naplno neznesiteľným, za to ale ostatné a nadchádzajúce počiny, sú pre mňa obzvlášť znesiteľnými, a to som pritom ešte nevidel väčšinu z nich. Proste sa jedná o naprostého režisérskeho remeselníka, ktorý svoje (komediálne) remeslo ovláda, síce práve dnes nepoviem, že na maximum, no jednoznačne na jednotku. A už mám v hľadáčiku i ďalšie. • Z mojej strany prevládala zvyčajne veľká spokojnosť, najmä zrovna vtedy, keď bola na plátne prítomná "girardotka", čo bolo zas prevažne často, a tak tým pádom som sa ani nemal na čo sťažovať, dianie rýchlo odsýpalo, dabing pôsobil ako zo 70. rokov, nuž sa začínam pomaly a opatrne tešiť i na sequel... (07.07.2023)

Něžný polda, co už rozhodně není kuře, jeden starý mládenec, co do jejího ohně přilívá svou vodu a přitom se paradoxně zvyšuje žár, brutálně týrané Renaulty, nejpomalejší autohonička v historii francouzské kinematografie a pár úkladných vražd poslanců šídlem s leopardem na rukojeti. Nostalgii probouzející mix romantické komedie a krimi, který oboje dávkuje v přesně takovém množství, aby nepřišel o grácii a šarm a vy jste si tolik nelámali hlavu s logikou. Netřeba dodávat, že kdyby si tohle pachatel zkusil u nás třeba na Jardu Faltýnka, pohořel by. Hroší kůže nejde jen tak propíchnout.. (23.02.2022)

Něžné kuře je něžný film. Přestože v něm teče dost červené tekutiny jak z Argentových giall, je odlehčený vtipným a jemným humorem. Režisér Phillippe de Broca je vždycky zárukou perfektně odvedené práce a jeho filmy mají smysl a srdce. O hudbě Georgese Delerue platí to samé. Annie Girardot a Philippe Noiret alias Věra Galatíková a Čestmír Řanda jsou úžasnou dvojkou. Catherine Alric jakoby vypadla z oka své dabérky Jarmily Švehlové. Tehdejší dabing opět ve vrcholové formě. (06.08.2019)

Ženská emancipace v té podobě - zdaleka ještě ne dokonalé - jak ji známe dnes, začíná zhruba před 30-40 lety spontánním vzplanutím osmašedesátého roku. V jiné podobě ji odráží anglický seriál DEMPSEY A MAKESPEACOVÁ jak to dokládá i připojený bonusový pozdější vzpomínkový komentář Glynis Barberové. Pestrý mix spolužákovské nostalgie, jiskření vlastně protikladných profesí, skutečného těžkého případu i sarkastického nadhledu s jasnou převahou ženského prvku, ztělesněného dnes již zesnulou skvělou Annie Girardotovou, ale také neméně dobrým Philippem Noiretem, není sice zcela prost určitých vad na kráse; to však postřehneme teprve tehdy, blížíme-li se k jádru příběhu i autorského záměru. Odpověď na otázku, zda běží více o zábavu nebo naopak o převahu "velkého umění" odlehčeného chápavým úsměvem, ponechává autor, věrný jazyku své doby, na každém divákovi. Jedno je jisté: s touto komedií se nebudeme nudit ani vteřinu. (23.05.2011)