Aku no kjóten

,,JE NA NĚM TOTIŽ NĚCO MOC A MOC DIVNÉHO A V TOMTO SVÉM ŽIVOTOPISE MÁ VELKÁ A PĚKNĚ ZÁHADNÁ BÍLÁ MÍSTA.“… /// Takaši Miike jde na všechno tak nějak vod lesa. Na všechno? Inu škola – to jsou děti, učitelé, rodiče, studenti šťourající se v učitelově životě, učitel šťourající se v učitelově životě, učitel šťourající se ve studentce a učitel, co je jako druhej táta. Snad neprozradím moc, když řeknu, že jeden z těch učitelů je psychotickej saďouš. Což je normální, všichni jsme chodili do školy. Pozoruhodný je, jak mu všichni lezou tak říkajíc pod kudlu. Až je to někdy (vlastně většinou) trapný. Místo thrilleru je to postupně tupá vyvražďovačka, ve který mi chybí víc citu pro hru. Krom toho, že je učitel zmrd, tady víc emocí nenajdu. Studenti se tvářej jako by jim šlo vo kejhák, a to je asi tak všechno. Tohle mě nebaví. Půlhodinový práskání brokovnicí do tupé zvěře v rytmu Mackie Messera ve filmu, kterej má asi jedinej smysl – upozornit na přelidněnost Japonska. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Podle vůně spoďárů, poznám studentku. 2.) Chystám se otevřít ve škole střelnici. 3.) Thx za titule ,,TomStrom“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (16.10.2013)

Nejprve to vypadá jako docela nezávadný, rýžožroutský thriller, který se sice vleče jako pohlavní styk s penzionovanou gejšou, avšak je prostý prostý obvyklého, žlutého syslu pro tumor, tudíž nikdo nečurákuje, a tak první hodina a čtvrt proběhne na znuděné tři hvězdy s odřenýmy cípy. Když už si však psychicky vyrovnaný, indoevropský divák začne radostí mnout jídelní hůlky, že přežil vcelku bez úhony další japonskou invazi, bouchne hlavnímu, kapku psychotickému ťamanovi v hlavě Fujijama, začne mít totálně pomatené halušky a vy zoufale pokukujete po něčem ostrém, čím byste si otevřeli břišní dutinu, jen abyste to nemuseli dokoukat až do konce. A pokud nepatříte k místní sortě řeznický učňů, nadšeně onanujících nad červenými cákanci, nevytrhne to předchozí martýrium ani těch závěrečných, jatečních patnáct minut Columbinského biatlonu s brokovnicí. (30.08.2013)

Bolo by divné napísať, že sa ako učiteľ stotožňujem? Ale blbosti bokom. Poitna Miikeho filmu je na začiatku v zavádzaní. V nesúrodosti informácií, ktoré Miike veľmi umne podáva kúskovito. A potom z toho spraví prvotriednu vyvraždovačku v štýle Battle Royale. Funkčné v mnohých ohľadoch. Hoci si to vyžaduje trochu divákovej pozornosti a tiež určité prižmúrenia. Miike klasicky tlačí na pílu ( čo považujem za viditeľné hlavne pri brokovnici s okom dávno mŕtveho kamaráta), ale to neznamená že je to nie je zábavné. Psychothriller je možno prehnané označenie, pretože sa jedná o mix rôznych žánrov a každý má určitú dominantu počas trvania filmu. Ale nemôžem hodnotiť inak, ako plným počtom, lebo ma to jednak pobavilo a jednak v rámci rozprávačských postupov nadchlo. (02.05.2017)

Velice podivná řezničina z Japonska. Ze začátku se to jeví jako drama s přídavkem tajemna, které se ale po hodince zvrhne v naprostý masakr, kde není úniku a kde brokovnice vždy najde nekompromisně svůj cíl. Pan učitel je hajzl k pohledání, studentíci přiměřeně hysteričtí a Meckie Messer k tomu. No to je opravdu lahůdka. Ke všem kladům, včetně zakončení mám ale jednu výtku. Celkově film vyznívá nějak do ztracena bez toho pocitu "teď jsem viděl fakt nezapomenutelný film". Zbyde jenom poctivý slasher, který si ale podruhé nepustím. (04.12.2013)

Šikana a podvádzanie študentov pri skúškach sa v Japonských školách stáva denným pravidlom. Jeden z nováčikov v učiteľskom zbore je profesor Hasumi. Ten sa rozhodne ráznymi krokmi stopnúť všetky nekalé praktiky žiakov. Jeho metódy však sú "poněkud - nýbrž - poněvač" odlišnejšie ako povoľujú školské osnovy. Ďalšia originalitou posiata Japonská pecka zo študentského prostredia riešiaca výchovu mladistvých. V porovnaní s podobným snímkom Battle Royale je však tento o dosť lepší. Aj keď časti filmu "obohatené" o komunikáciu s výplodom fantázie mňa nijak extra neohúrili, skôr naopak, narúšali. Táto "vložka" však má svoje opodstatnenie. Akurát neviem čo si mám myslieť o hudbe počas masakru. Zrejme išlo o odľahčenie situácie. Ja som skôr za melanchóliu a nie songy z grotesky "Bennyho Hilla". Presto všetko - silná káva na zamyslenie - 80%. (13.08.2013)