Batman

Batman je fakt blízko k tomu, aby přišel na to, že koupit topení do sirotčince, aby v něm v zimě neumrzaly děti, by bylo užitečnější než vybavit se osobním tankem, ale nakonec Bruce dojde k názoru, že nejefektnější způsob, jak zlepšit svět a přestat inspirovat domácí terorismus, je dělat totéž co doposud, ale víc se u toho asi smát? Film pečlivě zkonstruovaný tak, aby o ničem nebyl, ignorující veškerý potenciál k opravdové sebereflexi (Batman jako doma na policejní stanici - no comment), aby zvolil raději performovanou "sebereflexi" kopírující 40 let staré motivy "dekonstrukce" žánru, které v tuhle chvíli leda stvrzují status quo a uhýbají od opravdových témat, jimž by Batman mohl být alegorií. Batman samozřejmě nemusí být alegorií ničeho, jenže ten film se tváří tak sebedůležitě, že je pak poměrně trapné, když se zároveň ohání žánrovou zábavou, u které se vypíná mozek - což je ale nakonec jediný mód sledování, která se nehroutí pod vahou nesmyslů. Hodnocení je těžké. Rozhodně to je lepší než Joker, který mě iritoval. Tady to bylo spíš roztomile tupé a vlastně to skvěle funguje jako nezáměrná parodie. Nejoblíbenější momenty, kdy jsem se nahlas smál (Spoilery): Riddler latte art moment. / Alfred by měl zapracovat na reading the room skills co se týče poštovních bomb. / Heroická oběť skoku do vody, která je ale jen po pás, takže se Batman prostě sebere a dělá jakože nic a pokračuje... / Kdykoliv, kdy je bolestně patrné, že lidi by měli poznat Wayna - Christopher Reeve byl přesvědčivěji inkognito než tahle inkarnace Bruce / Sadboi Pattinson every second pure gold. 2 a 1/2 hvězdy (03.03.2022)

Nový Batman konečně po všech těch covidových odloženích a problémech s natáčením, přilétl do kin a s ním i pořádný nával syrovosti a hutné atmosféry. Celé je to vkusně doplněno několika epickými momenty s geniálním hudebním podkresem a nádherně artovou kamerou. K hereckému obsazení nemám žádné výhrady. Robert Pattinson je trochu toporný a jeho výraz je prakticky stále stejný ale k roli Batmana mi to sedlo a neměl jsem s tím v zásadě žádný problém. Zatím to zní jako film roku kdyby ovšem.... to nemělo 3 hodiny! V poslední době úplně nerozumím trendu, že čím delší filmová stopáž, tím je to "asi" lepší. Na obranu netopýra, nemůžu úplně říct, že bych se u snímku nudil, ale myslím si že i u sebedokonalejšího díla, začnete po nějakých dvou hodinách pokukovat po hodinkách, lehce nervózně se vrtět v křesle a trochu si začnete říkat, kdy už bude konec. Některé scény bych prostě vynechal, děj trochu zrychlil, dialogy lépe zacílil a kdyby to mělo znamenat zkrácení alespoň o půl hodiny, tak za mě značka ideál. V konečném důsledku je to škoda a trochu to kazí celkový dojem z filmu. I přesto, určitě doporučuji, pokud máte rádi komiksy a o to víc o černém netopýrovi, jděte na to! 85% (04.03.2022)

Mému náctileté já, poslouchající Nirvanu (ok, víc NIN) a čtoucí Nietzscheho, by se THE BATMAN zamlouval o poznání víc. Mé dospělé já by kdykoliv před tímto neonoirem, který je subtilní stejně, jako je v titulcích vyveden jeho název (přes celé plátno), dalo přednost kterémukoliv z dost zjevných inspiračních zdrojů. Fincherovy, Polanského anebo Scottovy filmy mají něco, co ten Reevesův postrádá: znepokojují svou nejednoznačností. Nesměřují od tmy ke světlu s postavou žijící ve stínu (práci s nasvícením odvisle od tématu a vývoje protagonisty ale cením, wtz), nemají potřebu svou symboliku (světlo-tma-stín, modrá a červená barva odvislá od policejních světel) explicitně osvětlovat. A komplexní problematiku zkorumpovanosti a provázanosti jednotlivých institucí (policie, soudy, politika, média) nemají potřebu simplifikovat, protože nejsou omezeny mantinely komiksového originu a norem velkorozpočtové podívané. Zatímco Nolanovi zmiňované normy sloužily jako záminka k experimentování s výstavbou a montáží a Burtonovi k zabydlení vrstevnatého světa příběhu, obývaného jimi favorizovanými vyvrheli, Reeves po Opicích zase blafuje hloubku a brakuje lepší snímky a konvence. Ve velmi dobrém až výborném neonoiru, který po dvou hodinách z necelých tří definitivně přepne do šestákového melodramatu a komiksového sešitku, musí být paralelismy v životních osudech postav i v řešení předkamerového prostoru (Batman X Catwoman X Riddler), musí se v díle kladoucím důraz na prvky motivované s ohledem na skutečnost a prvky strhávající pozornost na sebe a médium objevovat nejomšelejší žánrové věci z omšelých (předvídatelná rodinná tajemství, záchrany na poslední chvíli atd.). Oceňuji koncept, oceňuji jeho uchopení (více styl než neobratné vyprávění s proměnlivým počtem ústředních postav: delší záběry, nízká hloubka ostrosti, spoléhání se na zdroje světla z předkamerového prostoru, provázání skrz výbornou hudbu chytře pracující s vývojem leitmotivů jednotlivých postav, vnitrozáběrová montáž mnohdy prostřednictvím nějakého prostředku oddělující postavy žijící ve vlastním omezeném mentálním vesmíru, neostrost odpovídající míře neinformovanosti jednotlivých aktérů atd.). Neoceňuji Reevesovu potřebu - spolu s Amadeem řečeno - srát mramor. (02.03.2022)

Film se zcela záměrně snaží být co nejméně akční a co nejvíce atmosférický, zároveň je to nejvíc dějový Batman za celou jeho celovečerní kariéru od 80. let – napětí skutečně plyne z toho, na co hrdina musí přijít. A jako ve správné neonoirové detektivce musí podrobit zkoumání i sám sebe. Pomalu se to už blíží tomu, co pro Jokera učinil snímek s Joaquinem Phoenixem, ale nejde o portrét psychické nemoci, jež postavu rozloží, „jenom“ traumatu, které hrdina musí zpracovat tím, že se mu postaví naplno. Jde o potvrzení toho, že v současnosti je možné dělat poměrně osobní a umělecky odvážná díla v rámci komerční žánrové zábavy. Kameraman Greig Fraser (30 minut po půlnoci, Rogue One, Duna) opět čaruje a hlavně si mnohdy dovoluje rozostřovat části obrazu nebo snímat postavy přes různé clonící objekty. Vůbec tu nejde o pompézní kompozice, ale spíš o pocity klaustrofobie a špíny.   Robert Pattinson je absolutně vynikající, dokonalé ztělesnění křehké síly, plný emocí, jež probublávají na povrch jen lehce, toužící po dokonalosti a čistotě. Zoë Kravitz ztvárnila nejvíc sexy kočičí ženu všech dob, aniž by jí z toho vyšla parodie drsňačky. Tříhodinová délka nenudí a člověk si ji uvědomí až někdy u epilogu, kdy vydechne napětím. Jako mnoho jiných blockbusterů dnešní doby je i tento společensky aktuální – zlem tu jsou zapšklí mladí muži (zjevně incelové) a politickou nadějí mladé barevné ženy. Celá stylizace ale nutí přemýšlet, o jaké USA se vlastně jedná – celé to připomíná spíš 80. léta než současnost, kdyby tu nebyly mobily a internet. Taky kombinace „monzunových“ dešťů, zimy a věčné tmy z něj dělá něco, co se nachází mezi různými podnebnými pásmy. (01.03.2022)

Očekávání byla… v podstatě naplněna? Nový Batman je opulentní komiksovou podívanou, která ochránce Gothamu pojala zase trochu jinak. Depka, kterou Matt Reeves roztáčí od první minuty, je opravdu hmatatelná a má blízko k pojetí Phoenixova Jokera. Zároveň se tu však servíruje klasická gangsterka smíchaná s ještě klasičtějším lovem na sériového vraha, což je dobře i špatně. Pozitivní je, že Reeves natočit opravdu temný a suverénní biják, který nikdy nesleví z precizně nastaveného tónu. O to víc proto zamrzí, že si skoro nikdy neřeknete „wow, tohle jsem ještě nikde neviděl!“, protože jednotlivé kusy příběhu důvěrně znáte z jiných filmů. Ano, všechno je tu smíchané brilantně a s patřičnou razancí. Jen se toho seskládalo za sebe zbytečně moc a výsledkem tak je parádní, avšak zbytečně košatá podívaná, která ve finále zůstane ve stínu nolanovek. Dvojku bych si nicméně dal hned! (8/10) (01.03.2022)