Následník

Pokud za nudu považujete film, kde dva chlápci několik minut střílí do obrazů neschopni trefit svůj cíl (Belmonda a jeho společníka) a posléze je Belmondo zasáhne na první pokus granátem do vedlejšího věžáku, snímek si nepouštějte. Film je totiž těchto wtf momentů poměrně plný. 55% (21.04.2014)

Chladný politický thriller v dobově obvyklém stylu. 1)  Suchý, ponudnělý film dnes láká na Belmonda (ve své době ostatně taky). Tehdejší politické thrillery mi dnes připadají přesně takové, jako je i tento film - suché a dost nudné. Následník očividně sází na Belmonda, aniž mu ovšem dává možnost projevit, co umí._____ 2)  40letý Bebel je nevýrazný, neukazuje svou známou tvář, pro niž ho milujeme, nijak neuplatňuje své expresivní herectví. Nemá nic společného s neúplatnými duchaplnými postavami pozdějších let._____ 3)  Dabing České televize z roku 2010 povolal k Belmondovi Davida Novotného. Jakkoli ho mám jako herce rád, sem mi moc nepasoval. Verzi s Krampolem neznám._____ 4)  Výstižný koment: gudaulin**. (20.03.2023)

Tematicky i dějově velmi zajímavý snímek má z pohledu diváka smůlu, že nemá v sobě snad žádnou vyloženě sympatickou postavu a během některých vedlejších motivů s povolením na napětí se začíná pocitově táhnout. Alespoň fandit ve věci vyšetřování a pokusy o úniky z nástrah však magnátovi Cordellovi určitě jde a Jean-Paul Belmondo ztvárnil nezvykle rozporuplného hrdinu bez vtipu i minimem jeho typického charismatu určitě velmi zdařile. A pohltit mě Následník do světa velkých machinací v mediálním impériu postupně dokázal. Ten příběh jednoho dědictví, znamenajícího automaticky číhající nebezpečí, má čím přikovat a zpracování plné tajemně podivných střihů a náhlých vpádů do nečekaných událostí vytváří často silně neklidnou atmosféru. Atraktivně lákavé prostředí, které ukrývá zákulisí v podobě skryté mafie a postav, z nichž během profesionálního jednání nelze od pohledu vyčíst pravý charakter, se stává menší noční můrou s téměř nekončícím napětím... Philippe Labro mě tímto filmem nezklamal a zaujalo mě také, jak v některých scénách invenčně zúročil svou původní profesi novináře. Na zážitek z režisérova nasledujícího filmu Náhoda a násilí (1974), kde Labro svůj nevšední rukopis plný znepokojivých střihů a fragmentárních útržků dovedl za mě téměř k dokonalosti, se to ale u mě nechytá. [75%] (09.07.2022)

V některých rodinách se dědí povolání, v klanu Cordellových se dědí následnictví. Když to najednou udělá strašně bum s letadlem seniora, do útočného pásma nastupuje junior Bart, který teprve začíná chápat, jaké svinstvo ocel vlastně je. Jeho výchozí pozice je o to víc problematická vzhledem k tomu, že má tchána-mafiána a radikální názory na kolaboraci s nacisty, udávání a deportace židovských rodin za II. světové války. Navíc Cordell nejmladší je znepokojivě geniální hoša, který si místo pohádek čte kurzy akcií a kvůli zprávám v šest vynechává večerníček. Prostě rodinka k pohledání. Za jediný náznak humoru lze považovat církevní reálie – Bart tituluje poradce „nuncius“ a monsignorům cpe úplatky do sutany – a špičkování s kamarádem Davidem v podání Charlese Dennera. Následník opravdu nemá moc společného s klasickými belmondovkami, ale to není nic špatného. Bart Cordell je sice přímý a suverénní ranař, po němž ženy touží (tedy až na jednu, pro která příliš ctí otce svého), z ostatních Belmondových postav se ale nejvíc blíží uhlazenému mstiteli Françoisi Leclercqovi z taktéž nedoceněného Těla mého nepřítele. Následník se mi líbil skoro stejně. Možná právě kvůli té jinakosti. (23.09.2013)

Smutný pokus o to vymanit se sobě samému, vlastnímu hlasu, vlastní tváři – i onomu předurčení stanout někde na okraji nebo v samém středu. Proč jen jej, tedy tu neoslyšitelnou výzvu, obestřela ta mdlá a vytrvalá navyklost, ta dávkovaná abeceda prvních slov a začala – jak příliš úspěšně – ji polykat? Belmondo vládne zrezivělému universu imitativního stříbrného plátna, ale vládne jen tím nejubožejším, kostýmem sebe sama. Ani dotek hrůzy, ani poryv pohybu, ani zaznění hlasu a ani ten nejprostší a nejplodnější výron té nejhlubší a nejosamělejší tmy tam někde na dně nás… (19.10.2019)