Mrchožrouti

Scénu, kdy ředitel banky při čůrání pokropí obnažený drát vysokého napětí a jeho manželka nad bezvládným tělem pronese jen: "To je poprvé co jeho nástroj zajiskřil", si vybavim vždycky, když vidim na zemi kabel a hned vim co nemám trefovat, ať už to k tomu svádí sebevíc. Pokaždý mi je Bebela na konci líto, ale když začne okouzlovat další paničku, lítost se rychle mění v závist. (15.12.2008)

Na nic se nečeká a jak skončí titulky začíná jízda přes mrtvoly. J.P. Belmondo hláškuje jak o život, kulisy v podobě Cizinecké Legie, Afrika Korpsu, zlata a Tunisu mu každou chvilku nahrávají na smeč. Přes hodně drsných scén a brutálních kotrmelců se jedná o jeden z nejzábavnějších filmů v Bébého filmografii. (27.09.2020)

Tenhle film jsem viděl jen jednou a má pro mě dost slabých míst (proto "jen" čtyři hvězdy), na druhou stranu má ale dost a dost scén hodně povedených, u kterých člověk padá smíchy na zem. Občas mě tam taky trochu rozhodilo pár momentů, kdy si tenhle film občas zahraje na něco, čím by vlastně ani nechtěl (neměl) být. Pokud tedy od filmu budete čekat salvu belmondovského herectví, té se vám každopádně dostane vrchovatě. (24.12.2015)

Henri Verneuil je spolu s Johnem Frankenheimerem mým oblíbeným režisérem akčních filmů, u nějž vím, že můžu očekávat kvalitu a zážitek, ačkoliv akční žánr obecně jinak neoblibuji. Po všech stránkách kvalitní filmové řemeslo beru u Verneuila už jako samozřejmost, ale spojení prostředí bojové fronty z války a často drsné akce s obrovskou komediální nadsázkou, zacházející až do absurdního humoru a plynoucí mezi tím v rovněž výborných dialogových přestřelkách, mi překvapení určitě připravilo. Užil jsem si Mrchožrouty i víc, než jsem předpokládal, smích ve mě často vystřídávalo náhlé mražení, děj s loupežnou akcí uprostřed války má výborný spád, postavy jednají často nepředvídatelným způsobem, dialogy náramně šlapou a Michel Constantin si vychutnává svého morousovitého padoucha naprosto luxusním způsobem. Dokonce mi ani nevadilo, jak zde více lidí zmiňuje, že film nemá (jak už napovídá i název) jedinou čistokrevně sympatickou postavu. Ono nakonec krásné oči a půvab Marie Laforêtové v sobě nesou kouzlo mrchy přímo „andělské“, takže Verneuilovi hravě odpouštím i tak trochu hollywoodský romantický závěr. Pátou hvězdičku si zatím ponechávám v rezervě, přeci jen Verneuil natočil s Belmondem v hlavní roli pro mě minimálně dva lepší filmy. ----- „Jako voják neznám zcela zoufalou situaci. A hotovo!“ [85%] (10.06.2021)

Řekl bych, že jde vskutku o solidní válečnou komedii, jen kdyby tomu tak skutečně bylo. Některé pasáže jsou místy neskutečně nezáživně zdlouhavé, první polovina filmu je mnohem lepší, drsnější a údernější, než ta druhá – nejen díky úvodnímu masakru legionářů a pokusím dostat se z pekelné situace hrstce přeživších až po jejich touhu získat to zlato. Tady jsem se i zasmál tlouštíkovi na hajzlíku, přechytračení nepřítele atd…Potom to však začalo sklouzávat právě k té intrikánské komedii a to už jsem se moc nebavil. Některé postavy mi přišly neskutečně tupé. Jean-Paul Belmondo samozřejmě vládl nade všemi a podal slušný výkon, ale co se samotného příběhu týče, ten měl být o něco kratší…60% (02.04.2021)