Bláznivý Petříček

Asi jsem nepoučitelnej, protože jsem se odhodlal k tomu, že se podívám na další film od Godarda. Už jsem viděl dva jeho filmy (U konce s dechem a Week end) a byly to strašný kraviny. Tohle byl teda třetí film a opět kravina, takže přidávám Godarda na svou černou listinu. Bláznivý Petříček je "překvapivě" další film o hovně. Ze začátku jsem asi 15 minut zápasil s nastavenim barev a kontrastu na monitoru, protože chvíli se mi zdálo, že je to moc tmavý, pak přišel střih a najednou to bylo zase moc přesvícený, další střih a bylo všechno červený, pak zase modrý, atd... Možná to bylo schválně, možná měli rozbitou kameru. Těžko říct... Pak tyhle barevný hříčky naštěstí ustaly, ale to bylo možná na škodu. Když jsem šteloval monitor, tak jsem se tolik nenudil. U zbytku filmu jsem se nudil neskutečně. Hlavní postavy akorát neustále čuměj do blba a citujou nějaký úryvky z knih. Občas je tam nějaká "akční" scéna, ale to jsem fakt nechápal, jestli je Godard opravdu takovej debil a nebo si myslel, že je to vtipný (viz scéna u benzínový pumpy). A když to celý přetrpíte do konce, tak si Belmondo nabarví xicht modrou barvou a pak spáchá docela originální sebevraždu. Pochvalu si snad zaslouží akorát papoušek, kterej se ukáže v několika záběrech. Pro mě je Godard akorát magor, co mě okrad o cca 6 hodin života. Nejradši bych ho trefil do hlavy cihlou. ~ d.f.h: A ty jseš kdo? (24.07.2009)

Pravdepodobne nejnudnejsi, ale zcela urcite nejdementnejsi Belmondovo film. Takovouhle desnou sracku jsem fakt uz dlouho nevidel. Je tu sice jakysi pribeh o dvou milencich a gangsterech, co chtej penize, ale to cely je obaleny do ubijejicich dialogu, kdy postavy vetsinou melou o knizkach nebo o nejakejch srackach a navic mluvi jak kdyby prednaseli nejaky ucivo. K tomu tu navic na sebe ani sceny nenavazujou, Godard tam prca paty pres devaty a i pres dobre hrajiciho Belmonda i Karinu, ktera je navic sexy, tak jsou obe postavy spis nesympaticky, takze me absolutne nezajimalo, co udelaj nebo co se s nima stane. Pak tu je hudba, ktera je sice docela solidni, ale vzdy naprosto priserne useknuta a naprosto idiotskej konec. Ani nevim, za co jsou ty dve hvezdicky, snad za herce a za to, ze i kdyz je to sracka jak hovado, natoceny to je docela solidne. (18.10.2008)

Jednoznačně nejintelektuálnější film s Jean-Paul Belmondem. Osobně si myslím, že film je myšlenkově až moc přeplněn. Ze všech dialogů, monologů a citací se mě vryl a navždy uložil do paměti jeden záběr, byl bez hudby, byl beze slov, přesto dokázal vyjádřit mnoho. Kamera sleduje lidské stopy v písku, které postupně splachuje mořský příboj a zastaví se záběrem na popel. Nejen díky této scéně, ale i díky hereckým výkonům Jean-Paul Belmonda, Anny Kariny a trvdému konci se stopy tohoto filmu ve mě hned tak nespláchnou. (01.10.2007)

O čem je Bláznivý Petříček? Mohl bych odpovědět, že jde o francouzskou variaci na Bonnie a Clydea, že jde o příběh páru desperátů na útěku před zákonem, podsvětím i vlastní zodpovědností. Jenže by to nebyla pravda. Je to film o nezměrném egu Jean-Luca Godarda a jeho nekonečných hrátkách s možnostmi filmového jazyka a se všemi nástroji, které má režisér k dispozici, aby ovlivnil výslednou podobu filmového díla. Mám rád českou filmovou vlnu, ale Sedmikrásky paní Chytilové mi už přijdou nechutně přestylizované a manýristické, byť filmová kritika je vnímá naopak jako pomyslný vrchol a nejzásadnější snímek oné éry. Stejně tak mám rád i francouzskou novou vlnu, jenže Bláznivý Petříček v jejím rámci zaujímá podobnou pozici jako Sedmikrásky u nás. Přestože typický popkorňák, jakým POMO bezpochyby je, dokázal o Konci s dechem napsat, že jde o: "pseudointelektuálny, improvizačný a filmársky nezaujímavý blábol", mám Godardovu prvotinu rád a nadělil jsem jí 5*. O několik let později měl už Godard takové jméno, že se nemusel na nic ohlížet a vznikla sebestředná hříčka, kde herci zpívají, recitují verše, citují filozofy, obrací se k divákovi, řeší svůj vztah k vietnamské válce, pitvoří se a velryby nezachraňují jedině proto, že ekologie tehdy ještě nebyla v centru pozornosti francouzské intelektuální elity. Godard prohazuje scény, nechává herce přehrávat a lokace mění podle momentální nálady. Chápu, že výsledek může určitý druh intelektuálů oslovit, ba uvést do extáze, ale pochopte, jsem pouhým lapačem much a Godardova manýristická onanie mě po 3/4 hodině přestala bavit. Pro filmové teoretiky, studenty filmových věd a v neposlední řadě početnou bandu snobů je to jistě zajímavé dílko, ale já zůstávám při zemi. Takový Lynch si rád s divákem hraje, Godard ho tak nějak nepotřebuje, vystačí si totiž sám. Ten čas, který jsem s Petříčkem strávil, nelituju, protože titul patří k filmovému rozhledu, pokorně se ale rád vrátím k filmům založeným na příbězích a lidských charakterech. Celkový dojem: 35 %. (22.04.2013)

"Nechápu, co dělá policie. Už dávno bychom měli být za mřížemi." Nejsem si zcela jist, že jsem pochopil to, co mi chtěl pan Godard sdělit. Jsem si však naprosto jist tím, že jsem se ztrácel v záplavě netradičních prostředků, které k tomu použil. Sympatičtí hrdinové přitom v nepravidelně přeskakujícím ději prchali, básnili či nedbale oslovovali diváka a já uznávám, že pocitově či vizuálně to byla docela síla. Kdybych však toužil po získání pocitu uvolnění po namáhavém dni a pustil si k tomu Bláznivého Petříčka, tak bych si na konci filmu současně s hrdinou dobrovolně omotal hlavu dynamitem. Já a Godard jsme zkrátka vždycky žili v poněkud odlišných vesmírech. (28.04.2016)