poster

Bláznivý Petříček

  • Francie

    Pierrot le fou

  • Itálie

    Bandito delle ore undici, Il

    (Itálie)
  • Itálie

    Bandito delle undici, Il

    (Itálie)
  • anglický

    Crazy Pete

  • anglický

    Pierrot Goes Wild

Komedie / Drama / Krimi / Romantický

Francie / Itálie, 1965, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Bubble74
    ****

    K bezúhonnému vstřebání Godarda je třeba být levicový Francouz nebo hardcórový intouš. Ideální je kombinace obou. Ostatní se mohou pokusit se alespoň na tu jeho vlnu co nejblíže naladit. Ani to však nezaručuje, že i náročnější publikum (o konzumním nemluvě) nebude režisérovým osobitým volnomyšlenkářstvím umořeno. Což mě konkrétně postihlo u Alphaville. Bláznivý Petříček naštěstí nestravitelný není. Naopak. Tato nápaditá, více-žánrová hříčka s divákem byla pro mě překvapivou lahůdkou a to nejen díky Bebelovi. Pouze ty muzikálové vsuvky mně jaksi vázly v krku.(28.6.2011)

  • Melorka
    ****

    Je docela težké ocenit Godardovo umění z 60. let teď v roce 2014. Místy mi prišlo všechno logické, místy jsem měla pocit, že nechápu nic. V obsahu se píše, že film ustí do podoby pestré koláže a s tím souhlasím. Dívat se na Bláznivého Petříčka bylo tak trochu jako koukat do krasohledu a sledovat, jak se všechny ty barevné střípky přesypávají, aby nakonec vytvořily jasný vzor. Část filmu působila jakoby Godard prostě jen seděl a nechal Belmonda s Karinou hrát si jako malé děti. Myslím ale že by bylo dobré podívat se na film ještě jednou, spektrum barev v něm je totiž příliš pestré a je skoro nemožné zachytit ho najednou.(17.1.2014)

  • Pacco
    ****

    Bláznivý Petříček je satirický a ironický, ale jeho hlavním rysem je čistá skandálnost. Skandální je příběh, v němž se Ferdinand a Marianne přesouvají z jedné bláznivé situace do druhé, skandální je způsob s jakým je nepokrytě odhalována divákova přítomnost při promítání filmu a až skandální je Godardova genialita při tvorbě a vrstvení vizuálních a slovních hříček a odkazů. Film dává jasně najevo, že není jen příběhem o Ferdinandovi a Marianne. Od začátku filmu se objevuje mnoho takových distančních efektů jako v předcházejícím případě, divák je zviditelňován jako ten, kdo vidí příběh, ale nemůže do něj zasáhnout. Nejexplicitnějším příkladem je scéna, v níž se Ferdinand během jízdy autem otočí a přes rameno vysvětluje divákovi svoji pozici, když se ho přímo Marianne zeptá, ke komu mluví, odpoví, že k divákovi. Ferdinand komunikuje s divákem přímo, ale Marianne oslovuje diváka pouze svými pohledy do kamery, svým vizuálním bytím. V kontextu filmové historie se dá najít rozdíl mezi prezentací mužské a ženské existence ve filmu. Ženské tělo jakožto žena sama je zde určeno pro pohled jak divákovi, tak mužskému představiteli. Ostatně se dají najít i jiné příklady, ve kterých se dá vyčíst rozdílnost hlavních postav, která je jednou z hlavních příčin tragického vyústění filmu. Nejzřetelnější je tento fakt ve scéně, kdy Marianne říká: „Mluvíš ke mně slovy a já se na tebe dívám s emocemi.“ Godardova trikolora a tvorba významů - Barvy modrá a červená jako by odkazovaly k barvám, které reprezentují činy postav a postavy samotné. Modrá pro modře zbarvenou tvář Ferdinanda a modré moře (film se natáčel u Azurového pobřeží) a červená pro Marianne, která nosí červené šaty a spáchala vraždu (krev). Zároveň když Ferdinand vejde do pokoje, kde leží mrtvý muž, nedominují zde jen červená a modrá, ale také bílá barva – zdi pokoje jsou bílé, červená krev zašpinila bílý koberec a vedle leží modrý popelník. Jestliže je pak červená krev, je modrá barva pro modřiny. Vše jakoby souviselo se vším – Ferdinandovi útočníci zakrývají jeho tvář červenými šaty (krev) a on si přece na konci filmu namaluje tvář na modro (modřiny). Je-li zároveň červená barvou Marianne a krve, je pak Ferdinandova modrá krevní sraženinou, něčím, co vzniklo úrazem či násilím.(30.1.2009)

  • Snorlax
    ****

    Godard zase kašle na konvence a především na diváka, je tou kolektivní hysterií, které propadá, sám. Rozhodně jeden z nejstravitelnějších Godardů, které znám. Netvrdím, že jsem porozuměla, ale našla jsem mnoho zajímavého a podnětného. A výhoda Godarda pro mě spočívá právě v tom, že mě nenutí si myslet to, co chce on, nechává svým divákům jejich prostor si o něm a hlavně jeho filmech myslet to, co chtějí oni.(29.1.2012)

  • MrPierc
    **

    Art-intelektuální film, který nemá pořádný děj. Základy filmu tu neplatí a stále se něco děje jinak než má. Mám rád takové filmy, ale tento byl až moc nepochopitelný a nebyl ani ničím zábavný. Konec filmu alespoň trochu napravuje, protože ukazuje jak je člověk zbrklý a koná dříve než myslí a to už je většinou pozdě.(12.7.2010)

  • - Snímek byl natočen podle stejnojmenného kriminálního románu Lionela Whitea z roku 1956  z Černé série Gallimardova nakladatelství. (Terva)

  • - Samuel Fuller ve své cameo roli tvrdí, že právě natáčí svůj nový film Květy zla. Žádný takový film ale doopravdy nenatočil. (=woody=)

  • - Režie je založena na improvizaci - Godard si ještě dva dny před natáčením byl jist pouze tím, kde se bude natáčet. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace