poster

U konce s dechem

  • Francie

    À bout de souffle

  • Slovensko

    Na konci s dychom

  • USA

    Breathless

  • Velká Británie

    Breathless

  • Austrálie

    Breathless

Krimi / Drama

Francie, 1960, 87 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Frajer42
    odpad!

    Tento film zaručeně patří na večerní promítání pro pseudo intelektuály a čůráky v pražské kavárně. Bohužel tato kritiky (čti píčusi bez vkusu) přeceňovaná sračka v dnešní době zkrátka nemá inteligentním, mladým a sexy mužům co nabídnout. Pokud vám dnešní zdegenerovaná doba nevymlátila všechen vkus z hlavy, tak se této reklamě na nudu velkým obloukem vyhněte. Jean-Luc Godard si coby začínající filmař jednoho krásného dne hrál s kamerou a omylem vypustil do světa toto ryzí kamerové cvičení, které oslnilo nějakého hloupého šulina a začal mu bezdůvodně přisuzovat kvality, které rozhodně nemá. Tento snímek je po svoji kompletní stopáž nekonečně otravný. Všemožné píčoviny s kamerou a různé nahodilé skřeky působí maximálně rušivě a bezúčelně. Jsou zde v podstatě pouze proto, aby se snížilo riziko toho, že divák u něčeho tak nudného usne. Není náhodou, že se drtivá většina filmařských postupů z této píčoviny v dnešních filmech již nepoužívá, nebo se používá v naprosto minimálním měřítku, když to má nějaké opodstatnění. Belmondo ukázal, že byl ve svých mladých letech mimořádně slizký a nechutný herec a do role jakéhosi svůdníka se tedy vůbec nehodil, ale možná mám jen přehnaná měřítka, protože muže porovnávám s referenčním vzorkem, který obdivuji každé ráno v zrcadle. Takhle nevypadá umění, toto není ani hra na umění. Tento film je nadpozemskou sračkou, která se nedopatřením dostala do povědomí širší veřejnosti. Nejhorším úsekem filmu je rozhodně 30minutový rozhovor dementa s píčou na posteli, ze kterého jsem si málem provrtal uši šroubovákem. Jestli je i pod tímto dialogem podepsán Jean-Luc Godard (jako že asi je), tak je to skutečnost nanejvýš smutná. Opravdu nemám potřebu ztratit 30 minut života poslechem tak neuvěřitelně bezobsažných žvástů. Kdyby kterýkoliv filmař postavil na 90 minut kameru někam do parku a zachytil cokoli, co by tam zrovna bylo k vidění, tak by vznikl film větší hodnoty, než je tahle ubohost. Nejsem fanouškem tohoto hraní si na zachycení civilního života jakýchsi dvou nudilů, kteří tím, že se to snaží hrát, tak jsou ještě o stupeň nudnější. Viděno v pražské kavárně.(6.8.2019)

  • gudaulin
    *****

    Jedno ze základních děl francouzské nové vlny, které stálo na počátku oslnivé kariéry Jeana - Luca Godarda a vymrštilo Jeana - Paula Belmonda na výsluní. Režisér měl šťastnou ruku při výběru ústřední herecké dvojice, takhle jednoduše vypadají charismatičtí herci a výborné herecké výkony. Ještě na herecké škole se Jeanu - Paulovi Belmondovi neprorokovala fakticky žádná filmová kariéra, ale poté, co se se ctí vypořádal s rolí desperáta Michela, mu zajímavé nabídky padaly do klína. Postava, kterou ztvárnila Jean Seberg, je přece jen zajímavější díky nejednoznačnosti a nevypočitatnosti pro své okolí. Scénář je sice jednoduchý, ale filmové řemeslo Godard ovládal dokonale, takže výborně pracoval s filmovým obrazem, hudbou a střihem. Hodně působivý film, pro filmové fandy povinnost. Celkový dojem: 95 %.(26.7.2009)

  • Ruut
    ***

    Tohle je ten slavný Godart jo? Pro mě jen starý film bez tempa s divným a pomalým tempem, plný nelogičností. Pokud herci hráli schválně chvílemi jak retardi, tak nechápu mistra a ... a vlastně jsem v tom případě hodně rád že nejsem takový ten kavárenský povaleč co se přihloupě směje takovým kravinám.(13.11.2009)

  • Šakal
    *****

    Snímek debutujícího Jeana-Luca Godarda ( průkopníka francouzské Nové vlny ), který ho téměř přes noc proslavil. Nutno podotknout, že zcela po právu. Grázlík, bezstarostný snílek a rebel Michel užívající si života plnými doušky (v podání vynikajícího mladičkého živelného J.P. Belmonda) utíkajícího před policií, chystajícího se na cestu do Itálie a užívajícího si s mladičkou americkou studentkou Patricií ( v podání krásné, inteligentní a tak trochu i mršky J. Seberg), to vše v působivých černobílých lokacích romantické Paříže snímané převážně ruční kamerou Raoula Coutarda ( dvorního to kameramana Godarda). Smyčka kolem Michela se čím dál tím vice stahuje a vše míří k neodvratnému konci. Nutno ovšem podotknout, že notně působivou cestou. Godard závádí nový pojem a to sice existenciální (krimi) romance. ( informátoři informují, lupiči loupí, vrahové vraždí, milenci milují….) U konce s dechem je snímek o touze po nespoutanosti, volnosti a vyhýbání se jakýmkoliv společenským konvencím ( bontonu ). For me 91%(17.1.2011)

  • Sawy
    ****

    Na filmech o ničem je nejvíc fascinující,že jsou zároveň prakticky o všem.To je i případ filmu U konce s dechem a taky jeho největší problém.Místo toho,aby se film soustředil jen na svůj poměrně jednoduchý,ale působivý děj,nechá ústřední dvojici,aby kecala o ničem,o svých existenciálních strastech a tempo snímku tak někdy značně upadá.Ale to vám nakonec stejně vynahradí skvostný Jean-Paul a krásná černobílá kamera,která se mazlí s pařížskými exteriéry a dělá z města samotného prakticky další postavu snímku.Osobně na mě ten kult,který se ke snímku váže,nijak zvlášť nedopadl,ale jako celek se mi film líbil.K Truffautovi ale budu mít asi přece jen o něco blíž než ke Godardovi. 75 %(14.12.2010)

  • - Sehnat pro film producenta bylo pro Godarda složité. Nakonec se jim stal Georges de Beauregard vlastnící společnost Société Nouvelle de Cinématogaphie. Tento bývalý právník neváhal podporovat nezávislé filmy a riskovat pověst i majetek. K rozhodnutí financovat dílo neznámého režiséra přispěl i fakt, že si Godard vybral za technického poradce Clauda Chabrola, jehož úsudku Beauregard důvěřoval. (vangobseck)

  • - Největším výdejem při výrobě filmu se stal byl bílý Cadillac. (vangobseck)

  • - Film inšpirovaný béčkom Josepha H. Lewisa Gun Crazy (1950). (Svadbos)