La Tulipe noire
Il tulipano nero
El tulipán negro
Čierny Tulipán
The Black Tulip
Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Reziser Christian Jacue /Fanfan Tulipan/ natocil tentokrat len priemerny film, v ktorom su sice nejake tie dobove historicke realie /par mesiacov pred padom Bastily vo Francii/ a sermovacky, ale jediny, kto tento film taha, je Alain Delon /Quan La femme s´en mele/. Okrem neho mi nikto nic nehovori. Dialogy su priemerne, sermovacky obcas aj nudia a reziser sa teda po slavnom Fanfan Tulipanovi velmi nepredviedol. Znesitelny priemerny film s Delonom - to jo, ale nic viac. 60 % ()
Historicko-dobrodružný snímek s tehdejším (snad ještě i dnešním) idolem žen. Jako kluk jsme tento film doslova žral, dnes s odstupem času se na to dívám střízlivěji, nicméně nutno uznat, že se jedná o velmi dobrý film s vynikajícím A.Delonem v hlavní dvouroli. Do jisté míry historický snímek s notnou dávkou romantiky a dobrodružství, celkový umělecký dojem za 4*, no 4 a něco. ()
Jeden z dětských "superhrdinů" mnoha dnešních starších a pokročilých. Černý tulipán neoplývá žádným hutným příběhem, kromě důrazu na čest, vtipu, lehké romantiky a báječného lehkého dobrodružství nemá téměř žádnou přidanou hodnotu, nepočítáme-li tedy odkaz na ideály francouzské revoluce. Bonusem je pak dvojrole Alaina Delona, mimochodem skvěle trikově zvládnutá, a nádherná výprava. Nezbývá než si jen postesknout, že pro takové oddechovky už dnes není na stříbrném plátně místo. Čtyři spokojené, nostalgické. ()
Nádherný film. Fascinuje mě, jak ve mně dokáží hodinu a půl opakovaně probouzet záchvaty smíchu tak 'ušlechtilým' způsobem. Ach, takový film už by dneska asi nikdo nenatočil. Jen mě mrzí, že v příběhu ustoupil do pozadí ten charismatický, větrem ošlehaný, pohledný, zkušený, rozumný, inteligentní, pragmatický, okouzlující,..., vtipný, uchvacující Černý tulipán a místo na něj jsem se musela většinu času koukat na malého brášku, co mu možná v závěru filmu začal sahat po kotníky. ()
Připojuji se ke všem uživatelům, pro které je Černý tulipán romantickou srdcovkou jejich dětství. Mladý a nádherný Delon, jeho chytrý kůň Voltaire a otravný La Mouche. Dabing mám spojený s panem Ladislavem Lakomým a Jiřím Tomkem. A na Černého tulipána jsem si hrála i já s kamarádkou...:-) Prostě milovaná klasika, nemůžu jinak než za 5* ()
Galerie (38)
Zajímavosti (6)
- Snímek vyprodukovalo filmové studio v Nice, vzhledem ke španělské koprodukci ale velká část natáčení probíhala také ve Španělsku, mimo jiné ve starobylých městech Cáceres a Trujillo nedaleko portugalských hranic. (argenson)
- I když film nemá nic společného se stejnojmenným románem Alexandra Dumase, je zde odkaz na jeho nejznámější dílo Tři mušketýři. V momentě, když Caroline ukazuje Julienovi trik s kordem, říká, že je to dědictví po jejím pradědečkovi, který byl mušketýr a jmenoval se Porthos. (Chevees)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
Reklama