Mlčenlivý

............. - V těch mlčenlivých tečkách je skryt můj doposud nejlepší komentář , k jeho sepsání mne inspiroval kvalitní filmový zážitek, který jsem si odnesl z tohoto bravurního, leč trochu sterilního thrilleru. Znalcům staré francouzské školy doporučuji zejména druhou tečku zprava, dovolil jsem si tam v druhém odstavci takový malý srovnávací rozbor právě na téma francouzských kriminálních filmů tehdy a dnes, pokud by někdo nesouhlasil s mými závěry, tak prosím do pošty, děkuji, rád se nechám vyvést z možného omylu. Věřím, že si v mém komentáři přijdou na své i všichni ostatní, zrcadlí se v něm totiž několik let příprav, odříkání a tvrdé práce, v té souvislosti nemohu nezmínit hned první tečku, která se svou délkou i obsahem jeví na první pohled velmi jednoduchá, že ? Nicméně věřte mi, že první krok k velkému dílu tak monumentálního rozsahu je vždy tím nejtěžším, zasekl jsem se na ní přesně 785 dní, 6 hodin a 5 min a v tom památném okamžiku jsem s třesoucími se prsty poprvé zmáčkl klávesu . A pak už jsem byl k nezastavení. (04.03.2014)

Lino Ventura otáčí hlavu ke svému rameni, ale tentokrát na něm nehledá motýla. Jeho krční páteř se musí namáhat víc, protože se ohlíží, kdo po něm jde.. S trefným anglickým názvem „Escape to Nowhere“ se vypráví především obrazem a nelze čekat, že se z osvědčené linie „osamocený muž hozen do oka hurikánu mocenských zájmů“ někam výrazněji uhne. Hodně to okysličuje hudba. Zatímco intenzitu finále zhutní Brahms, Goraguerův ústřední motiv dohání až k lítosti nad hlavním hrdinou. Mimochodem, jeho představitel se svými úspornými gesty nemohl být lepší volbou. Kdybyste na páteř jeho postav přiložili libelu, bublina mezi ryskami by se strachy nepohnula.. (16.09.2022)

Odjakživa tvrdím, že základem filmu je scénář, Mlčenlivý je ovšem vzácný případ, kdy režijní a herecké nasazení dokáže divy a z typicky béčkového námětu je schopné vykřesat velký příběh a silné drama. Lino Ventura se dostává do soukolí střetu tajných služeb východní a západní Evropy a stává se záhy štvancem ve vlastní zemi. Jeho paranoia dosahuje maxima, kdo ale počítá s nejhorším, bývá připraven na ledascos. A štěstí, jak známo, přeje připraveným. Mlčenlivý je temný napínavý film, u kterého rád zamhouřím oči nad zjevnými nedostatky scénáře. Ten mj. počítá s celou armádou špionů schopných zorganizovat atentát na počkání. Realita byla i v dobách nejhoršího vzepětí studené války naštěstí poněkud jiná. Zamhouřím oči i nad bezmála operetním odhalením padouchů a nakonec udělím hodnocení nejvyšší. Celkový dojem: 90 %. (25.11.2014)

Nějak nevěřím, že KGB v 70. letech měla v západní Evropě tolik agentů, aby z toho jeden francouzský neuměl vyváznout. Ale budiž, i když přistoupím na tuto hru, pořád mi to přijde emocionálně chladné (i když se tvůrci snažili trochu zatlačit na city s bývalou manželkou, ale také to plave po povrchu). Hodně je zde vidět pokus vzít si něco z Hitchcocka (včetně závěrečné scény s koncertem), ale jeho nevinně obžalovaní muži prchají, aby našli skutečnou pravdu. Zde je nám jasné, že to může skončit jen dvěma způsoby. Ventura to odehrál, jak nejlépe mohl, lokace jsou skvělé - v podstatě jde o takový malý cestopis po Londýně, o Paříži a po pařížském venkově včetně hor. Ale přece jen ty skoro dvě hodiny se poněkud vlečou. (17.07.2017)

Lino Ventura v jeho typické roli samorostlého bojovníka, která musela být už tehdy značně ohraná a neoriginální. Celý film je doslova natřískaný hluchými místy. Po celou dobu se ho snaží KGB zlikvidovat, ale je vám to upřímně jedno. Nudný táhnoucí se děj s nezajímavými dialogy a hudbou. Komplexně sledovatelné, ale podruhý bych to už asi nedal. (11.09.2013)