Přicházejí z tmy

Další budovatelská agitka tentokrát na téma záškodníci na vsi a mě to opět celkem bavilo. Tématicky to trochu připomíná jeden z dílů majora Zemana vrah se skrývá v poli se kterým má minimálně společné to, že konec mi přišel hodně useknutý a nevím proč to nemohlo být o pět minut delší. Jinak standartně černobílé postavy a to nejen obrazem, ale zase mladý Hrušinský který se nebojí zapálit stoh a prásknout fízla neměl chybu.50% (27.07.2019)

Pro diváka, který není zblblý antikomunistickou propagandou stejně, jako ti, kteří byli předtím zblblí komunistickou propagandou ten film zase není až tak nezajímavý. Svým způsobem je to i dobový dokument a i dnešnímu divákovi má co říct. Minimálně ho donutí k zamyšlení o věcech minulých a současných. Neodoskutelnovatlným faktem zůstává skutečnost, že přes násilnou kolektivizaci vesnice jsme se postupně dopracovali k soběstačnosti ve výrobě potravin. Dalším faktem pak zůstává, že po násilné dekolektivizaci vesnice na začátku 90-tych let jsme o soběstačnost ve výrobě potravin velice rychle přišli a dnes za drahé peníze dovážíme ze zahraničí namnoze i jejich odpad při výrobě potravin. Tak tedy nevím, jestli do odpadu patří tento snímek, nebo část dovážených potravin. (19.04.2012)

První cca čtvrt hodina je úžasná zábava skoro stejně dokonalého ranku jako Botostroj, vzhledem k tomu, jak je zde všechno šíleně přehnané - ať už chování teroristů, tak i nezištné vzájemné pomáhání vesničanů a korunu tomu nasazuje naháněčka v lese a malý kluk, co se strašně těší na mírový pochod. A nejen to, bavil mě i samotný fakt, že při přestřelce schytá hrdinný policista snad tři kulky, ale přesto dál běhá po lese dokud nepadne - a samozřejmě neumře. Takhle tu ti hodní schytají a přežijí mnoho ran, ale na ty hnusné záškodníky stačí jen jedna, do úplně náhodného místa, a je hned po nich. A to nahodilé střídání noci a dne v úvodní scéně! Jak od Eda Wooda... Potud to bylo ještě další guilty pleasure ze začátků 50.let, jaké mám rád, jenže pak se do záškodnické rodiny vrátí táta z lágru a tam už mi to pomalu začalo překračovat na druhou stranu, kdy mě celá ta propaganda nejhrubšího zrna začínala štvát. Padouši jsou sice ukázkově strašně zlí, nejradši by vyvraždili celou vesnici a chudákům z KSČ všechny dokumenty ukradli, ale ono je to až tak černobílé, že jsem se tomu už ani smát nedokázal. Za prd to stojí nejen kvůli bolestně šablonovitým postavám (a snad i ty šablony by v sobě měly víc životnosti), ale taky se na tom dost podepsal vyloženě mizerný scénář, který chce být drsný a ukázat nám, jak ti, jenž se Stalinem a Gottwaldem nebudují nové zítřky, jsou zavrženíhodný odpad, pokud se sami nekají; jenže nikdy nemůže vyniknout, když se před vším byť jen trochu drsným zalekne, takže je to spíš sled náhodných záškodnických a hrdinských scén, které se zničehonic, v uspěchaném závěru, střetnou. Obě strany jen existují a to je vše, co se o nich dozvíme, když samozřejmě vynechám předem jasný fakt, komu fandit. Což ale taky není zrovna lehké určit, jelikož obě strany působí strašně nesympaticky a ve finále jsem spíš "fandil" teroristům, protože protagnoista Karel, heroizující udavačství, mě svým silně totalitářským postojem vytáčel. Ale on to asi je jen paskvil na objednávku, což by vysvětlovalo, proč je to tak děravé a krátké. Každopádně i tady mírový pochod zachrání svět a ačkoli už jsem se v tu dobu dávno ničemu nesmál, stojí za zmínku krátká prolínačka, při které Gottwald a Stalin jakoby bdí z nebes na českou krajinu... a tam už jsem se neudržel a aspoň trochu guilty pleasure se před závěrečným titulkem dočkal. Jako komedii bych to viděl, dejme tomu, za 2*, vážně tak na hvězdičku kvůli pár řemeslně zdařilým scénám a hlavně kvůli výkonu mladého Rudolfa Hrušínského, který nemá co hrát, ale přesto je skvělý a pocitově charismatický. U zbytku těžko říct, tady neměl vlastně nikdo co hrát. Lepší 1* (27.07.2024)

Na bolševických agitkách mě nejvíce fascinuje jedna věc - a to fakt, jak se dokážou vykašlat na jakoukoliv psychologii postav a vnímají lidi pouze dvěmi barvami (černou a bílou - a to ne pouze na filmovém pásku). Zatímco příslušníci komunistické strany jsou skromní, chrabří, odvážní, po majetku netoužící a navzájem si pomáhající (a jejich ženy vypadají jako by právě vylezly ze chléva, kde celý den dojily krávy), druhá strana zase jen kuje pikle, škodí venkovanům, hádají se mezi sebou, otec praští syna, syn podvede otce, spolčují se s americkými záškodníky (a naopak jejich ženy jsou půvabné, opečovávané, s norkovou kožešinou kolem krku). Ta dvojbarevnost je tak průhledná, že to přece muselo být jasné i těm lidem v padesátých letech? Nebo jim byly vymyty mozky natolik, že slepě věřili rudým bratrům? Ať je to jakkoliv, tento film je špatný a nezachrání ho ani poměrně zdařilý výkon Medřické, poněkud netradiční výkon Cupáka, skvělý záporák Hrušínský. Jako špatnou herečku zde vnímám Kurandovou - jak ona dokáže být trapně patetická, naivní maminka všech bolševiků (ani v Babičce ji nemůžu vidět jinak). (22.09.2013)

Jižní čechy, pohraničí 1951 (v obsahu mylně uvedeno 1953 asi podle doby vzniku). Největší statkář z typické vesničky byl za spolupráci s nacisty odsouzen k nuceným pracem a jeho syn Rudolf Hrušínský vesnici škodí co to dá pokud zrovna nechlastá a neprohrává v kartách... Zapálí jedné větrné noci stoh od nějž se požár rozšíří i na další chalupy... Vesničané drží při sobě a tak se jim i s pomocí jednotek LM ze závodu ve městě podaří požár zdolat. Mezitím hlídka SNB narazí na žháře a dojde k přestřelce. Rudovi Hrušínskému nestačí jen pálit stohy, on je i ve spojení s protistátními živly, kteří nutně shání razítka a dokumenty KSČ...Naštěstí SNB všechny zatkne a nic nebrání slavnosti pochodu míru, kdy celá vesnice s transparenty a sv.obrázky Klémy a Vladimíra Iljiče táhne za hry na garmoška krajem... . --- Snímek naráží hodně okatě na odpor některých velkých držitelů půdy na kolektivizaci a vznik družstev. Vesnice je líčena jako společenství hodných lidí (většinou více dětné rodiny), bývalý velkostatkář a jeho rodina jako teroristé, prakticky nepoučitelní a neschopní se přizpůsobit novému (dobrému) pořádku. Jsou zde i narážky na náboženství (téměř retardovaný a nestále se modlící s růžencem v rukách E.Cupák coby druhý sedlákův syn) atd.. Snímek je plný budovatelských hvězd ( Mixa, Sejk, Švorcová, Kemr), - jsou v něm i jména známá z let předválečných (Vojta ad..). Jedná se o naprostou tendenční slátaninu, která zapadla coby veledílo už v padesátých létech. Jediné pozitivum je stopáž v délce 60 min. - odpad (30.04.2012)