Návrat idiota

Saša Gedeon nám představil novou mladou generaci herců, v čele s Pavlem Liškou, který hrál Františka. František byl vhozen do jámy lvové, do vztahového propletence. Dostával tady jen samé otázky, v podstatě jako při výslechu. Neustále se ho někdo na něco ptal a on odpovídal, jak dokázal nejlepé a co nejupřimněji. Díky filmu u mě Pavel Liška získal nálepku blázna. Na vždy si ho spojuju právě s tímto filmem. (15.10.2009)

Jedna z mála příležitostí, při které si lze ověřit, že při dostatečně nápaditém a na úrovni zpracovaném scénáři, který režie ještě dále rozvine a povznese, může vzniknout film, který dá vzpomenout na nejlepší chvíle formování generace tvůrců šedesátých let. Ještě větším potěšením je výběr a kvalita výkonů herců nejmladší generace. Nelítostná konfrontace relativního rozhraní mezi psychickou normalitou a nenormalitou za ne normálních poměrů znesnadňuje jejich rozlišení. Děj položený do několika dnů kolem vánočních svátků a Nového roku postihuje mělkost charakterů, nestálost a povrchnost jejich citů a naznačuje východisko z tohoto marasmu na vývoji citů a názorů těch nejméně uspořádaných. Podobenství doby, která je opravdu až nezdravě vymknuta z kloubů a v níž nejblíž k lidství mají ti, kteří mu mají být ve své nesporné zmatenosti a neurčitosti nejvíce vzdáleni, zachycuje Gedeon s až překvapivou zralostí a jistotou. Pavel Liška hned při svém debutu dosáhl na vrcholnou úroveň; od té doby čeká na příležitost, která by ho k tomuto vrcholu alespoň přiblížila. Souhlasím s těmi, kteří považují toto dílo za zvlášť vysoko položenou laťku, na kterou se v české polistopadové a poprosincové produkci hned tak nedosáhne. Výčet nečetných výjimek, které na tuto úroveň dokázaly dosáhnout, toto pravidlo jednoznačně potvrzuje. (08.06.2008)

František se po letech strávených v blázinci vrací ke svým vzdáleným příbuzným. Postupně se zaplétá do jejich složitých vztahů, ocitá se v trapných, komických i dusivých situacích, je vystaven milostným, sourozeneckým a rodičovským konfliktům. Všechno kolem se ho dotýká, se všemi soucítí, a tak působí jako idiot. Ale právě proto, že dosud nic nepoznal ani nezažil, je schopen vnímat lidské vztahy ve své čistotě a opravdovosti správně. Pavel Liška je sice ve své roli maximální, ale celý film je natočen dost nesourodou formou střídající jen obrazy plné nesouvislých a do sebe nezapadajících scén, které by byly možná dobré jako skeče "na stojáka", ale v celovečerním filmu to neplní dobrou funkci. Snímek pak plyne poměrně nevzrušivě a se zjevnou snahou, pokud možno,"autenticky" zachytit mladíka, který, ač na to nevypadá, není takovým idiotem, za jakého ho většina považuje. A sled scén se v podstatě omezí na to, jak s ním většina postav v jednom kuse "voře". A tak jsem si řekl - co z toho. A zrovna jsem se ani u těchto scén moc nebavil. Pro mě film o ničem, navíc v celkem slabém režijním provedení. 40% (27.03.2013)

Neuvěřitelně křehký pohled do světa jednoho prostého idiota. Ti, co kritizují Lišku, by se měli podívat zrovna na tento film, kde dokáže skvěle hrát očima a veškerá z replik, kterou pronese (a moc jich není) je důrazná a výborně zahraná. Skvělá Kučerova kamera, Gedeonovo režijní vedení a dramaturgie, či Godárova hudba jsou naprostými triumfy v rukávu. Stále po dvaceti letech je film aktuální. (04.01.2019)

V konfliktech bruslit neumí (ostatně ani na ledě mu to moc nejde), mezilidské vztahy se budou komplikovat bez jeho zkušeností, nic kloudného nezažil, chápe milosrdné lži, snaží se v tomhle propletenci vyznat a nyní zkouší štěstí u své vzdálené tety. Ani nechtěl a už vytvořil pátý vrchol podivného čtyřúhelníku, ve kterém jsou dvě sestry a dva bratři, kteří spolu chodí, ale milují vždy toho druhého. Tedy si to alespoň myslí. Ospalé tempo nevadí, máme tu před sebou jeden z nejlepších českých filmů konce tisíciletí. Mladí lidé jsou tu stejně jako v Gedeonově Indiánském létě citově zmatení, nikdo z nich není povrchně vykreslený, každý si ukousne kus svého hereckého koláče. Pochopitelně především debutující Pavel Liška, který je tak přesvědčivý, až z toho mrazí. Gedeon je detailista, ví, o čem chce vyprávět, s klíčovými momenty si umí pohrát a hlavně se nepředvádí. A to se cení. Chytré, lidské, neokázalé, výborně zahrané. (31.12.2016)