Prokletí žlutozeleného škorpióna

„Zapomeňte na logiku a zkuste mi trochu věřit...“ Je to zvláštní pocit být chvíli aktérem či alespoň svědkem něčeho, pak se probudit ze stavu hypnózy či sna a prakticky úplně zapomenout. Na tento film zase rozhodně zapomenout hned nelze, ale skoro obdobný pocit probuzení se ze zvláštního sna jsem měl taky po skončení celého filmu. Velice originální krimi komedie Woodyho Allena, pohybující se tak trochu kdesi mezi nebem a zemí, psychologicky někde mezi vědomím a podvědomím, mě do onoho transu nejen svou mystickou zpáletkou opravdu dostala. Tohle PROKLETÍ chci určitě vidět někdy znovu, ještě alespoň jednou hltat tu jedinečnou retro atmosféru podbarvenou stylovou hudbou, být u toho svědkem neotřelé filmové loupeže na pokračování, absolutně se vymykající všemu, co bylo k tomuto tématu na plátně odpromítáno, a vychutnávat si u toho ňoumovského Woodyho v nešťastně zmanipulované a rozdvojené postavě soukromého detektiva a nezáměrného zločince, v obklopení dvou velmi pohledených blond krásek (jinak též skvělých hereček) a nonšalantního Dana Aykroyda. Skoro se mi nechce věřit, když jsem si v zajímavostech přečetl, že sám Woody Allen považuje tento film za svůj nejhorší a dokonce lituje svého obsazení do hlavní role. Za sebe musím říct, že zatím žádný jiný film tohoto svérázného tvůrce mě tolik nebavil, nehledě na to, že je to snad poprvé, kdy se mi Woody zamlouval (a to velice!) i jako herec. Za mě výborná záležitost! 90% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (05.03.2021)

Tak nevím ... asi bych tento počin nazvala lehčím úletem páně mistra, nebo třeba crazy-allen. Ale proč ne ... I přes klišovitý námět a výlet do vod crazy komedie, je zpracování úžasné a podmanivě své. Samozřejmně díky allenovskému lehkému psychoanalytickému humoru a perfektní atmosféře 40-tých let podmalovaných výtečnou jazzovou hudbou. A řada situačních dialogů vám prostě zůstane v paměti hodně dlouho, obzvlášť pronáší-li ho sucharský nervák a svůdník žen C.W. v podání páně Woodyho. (29.12.2005)

Prokletí má na novodobou Allenovku až nebývale vysoké hodnocení a vážně mě mrzí, že s ním nevycházím. Helen Hunt nemá s Woodym dostatečnou chemii a i přes slušné slovní přestřelky nebo nápaditý happyend se ani k nadprůměru nedostanu. Nosný příběh totiž působí jako bláznivá komediální jednoaktovka a nic víc. (27.12.2005)

No jasné...Woody Allen. Mám rád tohto malého , škaredého hajzlíka. Nepotrebuje milióny na film a nemusí sa prosiť filmovým hviezdam. Sami sa mu ponúknu, pretože je to macher. Aj tento film je kvalitne herecky obsadený a ako obvykle Allen tasí svoje tradične osvedčené zbrane - fantastické dialógy, príbeh a humor. Ja som sa bavil. Nebolo by zle, keby manželka reagovala na heslo Madagaskar. 80%. (24.05.2010)

"Můj farář, kterého právě hledají za pedofílii, ten se za mě klidně zaručí." C. W. je borec. Ukradenýho Picassa najde v dalekohledu, hláškuje při tom do všech světovejch stran a nádhernou Lauru vykopne z postele s tím, aby se vrátila, až budou oleandry v plným květu. Prostě borec, pro kterýho není důkazem otisk na místě činu, svědecký výpovědi ani lup schovanej ve skříni. Já jsem tedy v kriminalistice kovanej, ale C. W. posunul tuhle vědu zase o kus dál. Já jsem se přitom bavil velmi dobře, ale možná jsem byl jenom zhypnotizovanej. Pozor na Konstantinopol. Velkej pozor. (13.05.2022)