Honzíček a Grétička

Vůbec to nebyl takový průšvih, jaký jsem od německé pohádky předpojatě očekávala, za což se tvůrcům omlouvám. Novátorské pojetí Perníkové chaloupky s rozštěpením osobnosti traumatizované čarodějnice bylo rozhodně přinejmenším osvěžující (schválně si zkuste tu klasickou verzi mechanicky odvyprávět nejmíň 20x za sebou) i zajímavé, pokud v pohádkách hledáte tu a tam i různě ilustrované zákonitosti lidské duše nebo archetypy. Výtvarnou stránku realizace v prostředí holého lesa plného šednoucího spadaného listí oceňuju jakbysmet. Chaloupka navenek přebarevně líbezná, jak by si jen děti přály, přitom uvnitř plná chladného techno - prostředí a současně znepokojivě živá.... Nekecám, bavilo mě to. Škoda, že si s rozdvojením a obzvlášť se stylizací do zlounsko-ježibabí polohy nedokázala/nemohla její představitelka víc vyhrát, snad by to byla i ohromná herecká příležitost s určitým nadhledem vesele ulítnout, vyřádit se, rozjet to - konec konců, bylo to ale asi jediné místo, které jsem vnímala snad trochu rušivě. (Ale ne moc). (27.01.2013)

Další pohádka z cyklu Sechs auf einen Streich produkce Das Erste. Cyklus si klade za cíl v 60minutových stopážích přiblížit německým dětem jejich národní pohádky z pera bratří Grimmů (a H. Ch. Andersena). Na zpracování téhle pohádky jsem byla zvědavá, protože udělat ji pro děti srozumitelnou a jim adekvátní formou považuju za těžký oříšek. Jako vždy se točilo v reálu, děj odsýpá svižně. Žádná přehnaná dramatičnost - zlé úmysly čarodějnice jsou například podpořeny kovovým vybavením vnitřku chaloupky. Čarodějnice prakticky není namaskovaná, takže nevnucuje dětem zásadu, že pouze ošklivý člověk v hadrech je zlý. Ještě navíc odlehčeno přítomností druhé - hodné - čarodějky. Příjemná hudba, příjemné herecké výkony. Myslím, že pohádka naprosto plní svůj účel a rodiče mohou nechat klidně před obrazovkami i nejmenší děti. (03.01.2013)

V rozporu se zde převažujícím nízkým hodnocením musím napsat,že pohádka mě mile překvapila. Jediné,co mi asi hodně vadilo,je překlad názvu pohádky do češtiny a používání zdrobnělých jmen i během děje - působí divně, když celkem odrostlé děti na sebe v zoufalé situaci volají Honzíčku a Grétičko (Honzíčkovi už raší pomalu knírek). Jinak děj ozvláštněný kajícím se tatínkem je logičtější než původní verze (vždy mi přišlo divné,že by milující otec obětoval děti kvůli zlé maceše) a příběh sester čarodějek skoro dojímající. A že zlá čarodějnice je hezká?Copak by děti škaredé staré babě takhle lehce naletěly? Dala bych tři,ale hvězdička navíc je za pohádkový les a kostýmy. (04.01.2013)

Několikrát zpracované téma a tohle nepřichází s ničím novým, ani se nezvládá vyrovnat těm již zpracovaným. Naopak nám nabízí jen klasické mírné znechucení, na které jsme v němčourské produkci tak zvyklí. Dvě děcka, na které nemusíte být čarodějnice, abyste je chtěli zabít a čarodějnice tak tupá a ubohá, že by se jí nezalekl ani ten kačer Jakub. Tímhle začít dnešní den byla opravdu špatná volba. Děkuji Novo. (13.07.2014)

A kde bolo to klasické "ako sa na lopatu sadá"? Celý čas som čakal, kedy konečne tie decká šupnú tú ježibabu do pece, no namiesto toho sa tá striga len potkne o stoličku a drbne do pece. A ani vizuálne sa mi toto spracovanie neľúbilo, predovšetkým tá perníková chalúpka vyzerala vnútri ako nejaké laboratórium či čo to bolo. (08.05.2015)