Rommel

Nepřítele těžko kdy budeme milovat, můžeme jej však respektovat. Rommel je z těch, kteří si respekt zaslouží. Byl to schopný muž a velice schopný vojevůdce a do dějin válek se zapsal stejně nesmazatelným písmem podobně jako Ike, Patton či Monty. A to i když byl ve finále vlastně 2x těžce převálcován v Africe i ve Francii. Ne však vždy zcela vlastní vinou, chybou svých rozhodnutí či rozkazů. Divil jsem se až té neuvěřitelné podobnosti Ulrycha Tukura s jeho historickým protějškem. Oč zde podoba seděla o to kontrastněji působil si absolutně nepodobajícíc se Hitler a někteří generálové. Kdo nebude znát ta známá jména, asi se v to všem brzy ztratí. Generálů je filmu opravdu mnoho a střídají se stejně rychle jako se střídala velení jednotlivých front, kdy neschopné generály nahrazovali schopnými aby se následně ukázalo, že i oni jsou neschopní... Nebylo to však v generálech, ale v obrovské spojenecké převaze a zejména díky nadvládě ve vzduchu. To si ale Hitler neuvědomoval, nebo minimálně nepřipouštěl. Film mapuje příjezd Rommela do Francie, převzetí otěží s dobudováním Atlantického valu a následnou invazi do Normandie. Větší část filmu je věnována operaci Valkýra v rámci níž je stále zapojení Rommela předmětem často divokých diskusí a spekulací. Osobně se přikláním k filmovému výkladu. Věděl a nehlásil, ale aktivně se nepodílel a s vraždou / atentátem nesouhlasil. Ale hlásit se musí a v roce 1944 kdy se Tisícileté říši odtikával necelý poslední rok existence bylo pro nacistické velení ,,nehlášení'' stejné, jako by se aktivně podílel. Myslím, že jako stratég a vojevůdce musel z některých Hitlerových rozkazů šílet a že to asi bylo tím bodem zlomu, kdy začal přemýšlet o někom jiném. Řekl to jasně. ,,Raději bych byl abychom byli kolonií Britů, než aby nás připojili k Rusku''. Ve filmu se moc nebojuje, ale tvůrci si celkem dali práci s dobovou technikou, unifomami atd.. takže film působí opravdu válečně i když je to spíše konverzační drama. Sem tam jsou do něj vloženy dobové záběry ať už jako filmové týdeníky či přímo záběry z bojů. Souhlasím zde s řadou komentujících, že tam i na mně bylo moc těch ,,hodných'' (chápej okupantů!) Němců a málo těch zlých, které zastupoval holohlavý esesák (jak jinak). I Rommelo rozčilování se nad deportacemi Židů nevím zda je nějak podloženo a zda má mít ve filmu místo. Rommel byl člověk, který slepě věřil v Hitlera. Ačkoliv se o politiku nezajímal (prý) a byl jen voják, nevím jak se jeho rytířský duch smiřoval s okupací a zabíjením v Africe i ve Francii... Je škoda, že film končí sice emotivně, ale tak nějak nijak. Když už byl Erwinu Rommelu dán takový prostor, měla být ukázána i jeho smrt v podobě 2 rozkousnutých ampulí cyankály v armádním autě za dohledu jeho doprovodu, který si pro něj přijel.... -------- Válka už je dávno pryč a El Alameinu vítr stále přesýpá písek přes zapomenuté německé miny, které tam dodnes jsou.... Zlé se zapomíná a zůstává dobré. Je dobře, že vznikají takovéto filmy, ale mějme se u nich na pozoru s pravdou ! Dnešní historici tvrdí, že Rommel díky úspěchům Blitzkriegu byl ideálním mužem pro propagandu což mu přineslo oblíbenost u Němců po celou válku. Jsou i tací a padlo to i ve filmu, kteří tvrdí, že byl schopným velitele divize, na více ale neměl. To se prý projevilo hlavně v Normadii, kde dokonce špatně odhadl místo spojeneckého vylodění. Ale po bitvě každý generál, že? :-) Mimochodem, víte, že 15. března 1939 vjel se svým obrněným transportérem do okupované Prahy ? * * * * (19.03.2018) (méně) (více)