Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

Mariin 

všechny recenze uživatele

Tuto mayovku natočil jako 1. díl německo-židovský režisér Siodmak podle literární předlohy celkem dobře. (2. díl se jmenuje Pyramida boha Slunce). Film je na rozdíl od vinnetouovské klasiky pojat více pohádkově, či divadelněji (mnohdy jsou scény točeny jen ve studiu). Zvláště Indiáni působí nepřesvědčivě, tak nějak toporně. To ale nic nemění na tom, že romantický příběh je dobrý a Lex Barker jako dr. Sternau, málo známá Michele Girardonová jako prohnaná Josefa, Gérard Barray jako zkažený šlechtic a zvláště Rik Battaglia jako bezcharakterní mexický kapitán Lazaro Verdoja, podávají skvělé herecké výkony. Co se týče Battaglii, je to asi jeho nejpřesvědčivější role padouchů ze všech filmových mayovek. Výborný dobrodružný film pro mládež (pomineme-li nesprávný ideologicko-politický příklon k juarezovsko-americké revoluční politice). ()

Rominator 

všechny recenze uživatele

[USA 1864] Doktor a tajný diplomatický kurýr Sternau žádá amerického prezidenta Abrahama Lincolna o finanční pomoc pro mexického prezidenta Juareze v boji s císařem Maxmiliánem. Lincoln nemůže v tuhle chvíli oficiálně nic udělat a proto posílá důvěrný dopis, který by měl Juareze povzbudit. Po návratu do Mexika Sternau prezidentovi navrhne, že by mohl pomoci přítel hrabě Fernando di Rodriganda y Sevilla... Komickou postavu tentokrát ztvárnil Ralf Wolter jako Andreas Hasenpfeffer, který prodává kukačkový hodiny. Další roli záporáka si ve filmu zahrál Rik Battaglia jako kapitán Verdoja. ()

Reklama

anli 

všechny recenze uživatele

Další Mayovka,tentokráte natočená podle románové série"Tajemství starého rodu" a Old Shatterhand se nám tu změnil v Dr.Sternaua,který má ovšem stejné ctnosti jako on či Kara ben Nemsi.Děj nás zavádí tentokrát do Mexika v době bojů za nezávislost.Scénář se celkem drží románové předlohy,i když mění čas a místa a poměrně velké kusy chybí,hlavní kostra zůstala zachována a filmu se daří držet ducha knihy a chvílemi i slušně zaujmout.Oproti ostatním Mayovkám je tahle trochu více pohádková a to nejen díky pokladu.Je tu také spousta postav-například náš oblíbený a vtipný Ralf Wolter a taký Rik Battagila v roli dalšího Mayovského padoucha(jiný herec asi nebyl tehdy k mání),ovšem opět skvělého.Ano,není to nic světoborného a na zlatou Mayovu čtyřku to nemá,ale je to slušné dobrodružství s nezpochybnitelným morálním ponaučením nejen pro děti.Takže dávám 60% a kdepak mám ty zlaťáky z Mexika? ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Trochu změna prostředí, ale ne až tak zásadní, protože ono se pořád natáčelo v podstatě na jednou místě. Tady nejsou postavy, které by člověk znal, i když je hrají herci, jež jsou známí z ostatních film. Je to místy celkem humorné a Ralf Wolter je prostě srandovní. Jinak je ale příběh takový nijaký, v závěru mi přijde nedotažený. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Mám takový pocit, že jsem nečetl žádný mexický příběh od Maye, a tak nemusím být zatížen očekáváním něčeho, co by ve filmu zaručeně nemělo chybět. Zasazením příběhu do mexické občanské války umožňuje vykreslení postav v jejich charakterech. I když zde se nepokrytě fandí pouze jedné straně. Té, která vychází z indiánského kmene Aztéků a do které se vkládá ta pravá mexická duše a nárok na pokračování. Hlavní postavou je diplomat, špión a doktor Karl Sternau (Lex Barker), který hrdinně bojuje proti státnímu i osobnímu nepříteli. Padouši vynikají vychytralostí, samolibostí a lstivostí. Je zde lstivý floutek a nezodpovědný mladý hrabě Alfonso di Rodriganda y Sevilla (zajímavý Gérard Barray). Je zde Alfonsova snoubenka a vychytralá našeptávačka Josefa Cortejo (půvabná Michèle Girardon). Je zde samolibý kapitán mexické armády Lazoro Verdoja (dobrý Rik Battaglia), který chce ukojit především svůj chtíč. Trochu vtipu přináší obchodní cestující Andreas Hasenpfeffer (Ralf Wolter). Ženským půvabem se může chlubit dcera správce hraběcího panství Rosita Arbellez (Alessandra Panaro) a mladá aztécká princezna Karja (Theresa Lorca). Na té správné straně, které se fandí, stojí také Azték a poručík mexické armády Potoca (Gustavo Rojo), dobrodruh s rychlými kolty Frank Wilson (Kelo Henderson), ten pravý mexický prezident Benito Juarez (Fausto Tozzi), filozofující americký prezident Abraham Lincoln (Jeff Corey), starý vlastenecký mexický hrabě Don Fernando di Rodriganda y Sevilla (Friedrich von Ledebur), správce hraběcího panství Don Pedro Arbellez (Hans Nielsen) a strážce aztéckého tajemství Flathouani (Mirko Kujaćić). A tak se rozvíjí vlastenecký boj, osobní touhy, pátrání po pokladu, láska, nenávist, oddanost, zrady, chtíče, osobní spory a nová a pevná přátelství. Je to nenáročné a přesto stále příjemné ve svém odpočinkovém poslání. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Místa natáčení: Jugoslávie: Zupci u Trebinje, Popovo Polje u Trebinje, Stubica u Titogradu, Tuzi u Titogradu, řeka Cijevna u Titogradu; Španělsko: okolí Barcelony, Montserrat; Německo: zámek Charlottenburg v Berlíně. (hippyman)
  • Premiéra proběhla 4. března 1965 v Düsseldorfu. (hippyman)
  • Producent filmu Artur Brauner pôvodne zamýšľal natáčanie filmu v Mexiku, ale nakoniec sa rozhodlo v prospech Juhoslávie, kde sa natáčalo mnoho ďalších filmov Karla Maya. (westerns)

Reklama

Reklama