Reklama

Reklama

Žut

  • Západní Německo Der Schut (více)

Obsahy(1)

Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Lex Barker na chvíli nechal Old Shatterhanda Old Shatterhandem a pustil se do mayovek pro změnu orientálních. To u indiánek nezůstalo bez následků, ale to je již jiná kapitola. A kdo že je ten odvážný a čestný hrdina Kara ben Nemsi? Žádný strach, to nám hned na začátku prozradí Hadschi Halef Omar v podání Ralfa Woltera. Producent Arthur Brauner nechal vypracovat scénář ještě před natáčením své vlastní mayovky ´Old Shatterhand´, aby se přeci jen od té Ameriky krapet odlišil. Rodinný příběh má přes své dobrodružství i unylou pohádkovost, což kouzlo mayovek přeci jen krapet sráží na kolena. Humorný charakter Sira Davida Lindsaye a jeho sluhy je v rámci odlehčení vážnosti hlavní dějové linky přirozeným přínosem, ale v tomto případě čeho je moc, toho je příliš. Děj se zabývá posledním dobrodružstvím Kara ben Nemsiho v tomto kraji, jak prozradí konec, což svým způsobem vyznívá podivně. Je záhadou, proč se tak Brauner rozhodl. Nevěřil v přijetí diváků? Těžko říct. Každopádně se jednalo o příjemnou změnu. Mayovky z Orientu do dnes nejsou tak známé jako indiánky z Ameriky, a i když je děj očekávaně své knižní předloze na hony vzdálený, film jako takový potěší, i když na tom má největší zásluhu právě přítomnost Lexe Barkera. Přiznejme si, že bez něj by to prostě nebylo ono. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Jasně, pořád je to jenom Old Shatterhand, i když mu tu říkají trochu jinak, pořád tu jsou stejní herci, i když se oblékají trochu jinak, ale ty postavy jsou stejné, aniž by to skutečně vadilo. To poselství se nemění a pravda a čest jsou stále stejně důležité, jako ochota pomáhat. Prostředí je pořád krásné, a kdyby byli všichni oblečení jako indiáni a kovbojové, budete jim to také věřit. ()

Reklama

Dale 

všechny recenze uživatele

Jednoduchý dobrodružný film, ktorý je skôr jednoduchý ako dobrodružný. Žutove väzenie ťažko nazvať väzením, ľudia si odtiaľ odídu, kedy sa im zachce. Pokiaľ ide o strety kladných a záporných postáv, tak neviete, či sa máte smiať, alebo to rovno vypnúť a koniec Žuta je to najväčšie WTF. Scénok, kde akože preskočí Džita z cválajúceho koňa na idúci voz (jasné, že vidíte len ako ide na koni a potom je odrazu na voze), alebo že Kara po 5 km ťahaní po zemi za vozom nemá ani len zodratý obleček je tu neskutočne veľa a ťažko nad nimi privrieť oči. Aspoň trošku to osviežujú klasické mayovské vtipné postavičky a už tradične pekná príroda a hudba, no celkovú plytkosť tohto filmu to zachrániť nemôže. ()

anli 

všechny recenze uživatele

První Mayovka z orientu,kde je Old Shatterhand znám jako Kara ben Nemsi.Příběh je velmi volně na motivy knihy ze série"Ve stínu padišáha" a časově je hodně daleko po knize"Divokým Kurdistánem",která jako film,tomuto filmu předchází.Že by trochu zamotané?Ani,ne,je to prostě film a tam je možné zakamuflovat vše,pokud to umíte.Hrdinové se nám přesunuli do příjemně špinavého a korupcí prolezlého Turecka(natáčelo se v Albánii) a příběh je slušný,dobrodružný a má spád a skvělého padoucha,kterého si opět střihl s gustem Rik Battaglia.Ralf Wolter se nám ze Sama proměnil na Halefa a je opět dokonalý.A Marie Versini jako Džita je taky dokonalá(a krásná).Samozřejmě jsme v Orientu,takže krajina je jiná,stejně jako nosná linie příběhu.A taky jsme bez Vinnetoua,který sem s Olld Shatterhandem v této sérii nezavítal.Není to tak skvělé jako zlatá čtyřka a chvílemi to ztrácí šmrnc,ale pořád je to slušně natočené i zahrané.Dávám tedy 60% a ta snaha o větší realismus je tu znát. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

První mayovka z orientu má svoje klady - filmaři našli v Chorvatsku oblast, která skutečně jako orient vypadá, Martin Böttcher složil těžkotonážní hudbu, ale ten film má bohužel velmi unylé tempo. Navíc točit vyvrcholení cyklu Ve stínu Pádišáha a hned na to skoro jeho začátek je dost praštěné. Jako a daptace ovšem snímek víceméně obstojí. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (17)

  • Snímek získal ocenění Zlaté plátno za více než 3.000.000 diváků v průběhu 12 měsíců (uděleno 28.9. 1965 v hannoverském Rivoli). (hippyman)
  • I přes počáteční obavy všech zainteresovaných slavil Žut velký úspěch - na konci sezony 1964-65 se v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů umístil dokonce na 3. místě. (hippyman)
  • Scéna, v níž lord Lindsay očekává na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa, se natáčela v městečku Petrovać. Původním majitelem této vypůjčené jachty nebyl nikdo jiný, než sám předseda vlády Josip Broz Tito. (hippyman)

Reklama

Reklama