Žut

„Situácia je vážna. Zatiaľ však nie zúfalá.“ V r. 1964, kedy bol už Lex Barker brutálne zavedený ako kultový Old Shatterhand, sa produkcia rozhodla rozšíriť svoje portfólio o „falošné“ oldshattterhandovky. V nich majestátny Old Shatterhand odcestoval do exotického Orientu a prijal prezývku Kara Ben Nemsi. V praxi sa to prejavovalo tak, že k sebe pribral polovicu hercov z mayoviek, akurát v iných rolách. Pritom Old Shatterhand hrá "sám seba", akurát s iným menom. Proste wtf. A to, že nejde o Divoký Západ, ale o Orient, sa prejavuje v praxi tak, že to vyzerá skôr na Rumunsko, než Orient, ale s tým rozdielom, že občas sa produkcia zmohla na drahší, pikantnejší kostým. (14.09.2020)

Nejlepší mayovky točil Harald Reinl. U filmů natočených jinými režiséry se nemůžu zbavit pocitu neumělého napodobování. Všechno vypadá stejně, ale něco tomu chybí. Bavila jsem se, je tu napětí i humor tak jak má být, ale marně hledám to "něco". Pro příznivce Hadžiho Halefa Omara přidávám jeden bonbónek: http://www.youtube.com/watch?v=V-aVr92R-dQ (27.02.2011)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// +postavy -tady si povzdechnu, škoda že těch filmů v tomto prostředí nebylo víc/// No i dnes jsem byl překvapen jak je to kvalitní Mayovka. A to jsem se obával, že mě nezaujme a zařadí se spíše k těm podrůměrným. Nestalo se tak, i když má to trošku pomalejší rozjezd. Nejvíce se mi líbili postavy. Hlavně slovní přestřelky mezi Kara ben Nemsim a Halefem byly dost zaživné a samotný Halef měl mnoho trefných a vtipných hlášek. V tomto směru asi nejvydařenější snímek. Hudba ušla, taková Pyramida boha slunce je úplně o nečem jiném. Příběh zajímavý a prostředí trošku netypické ale určitě hodně věrné. Jen škoda té smutné scény nakonec, protože Rihu si to nezasloužil :-(/// Celkem 74%/// (12.06.2007)

Mayovky jsem měla vždycky celkem ráda, takový Poklad na Stříbrném jezeře jsem viděla nejméně dvacetkrát (a občas, když se mě někdo zeptá, co chci, řeknu že druhou půlku plánu, krmivo pro koně a pět tisíc dolarů:) a Žut patří k těm lepším - casting se povedl, příroda je nádherná, patos správně dávkovaný a jako bonus scény typu Barker bodá "nožem" do "medvěda", v "noci" jsou na nebi vidět bílé obláčky a do toho zvukař dělá usilovně hú, hú, aby se diváci nechali oblafnout, ale to k zážitku patří. Chybí sice hláškující indiáni, ovšem dostatečně je nahrazuje lord se svým sluhou. (29.09.2008)

Když jsem tento film viděl před 14 lety poprvé, byl jsem spíš zklamán. Očekával jsem více akce a méně humoru. Postupem času jsem si film oblíbil natolik, že mu dávám plných pět hvězdiček (čtyři by byly objektivnější). Film vsadil na přijatelný humor, napětí (byť pro čtenáře a pro diváka po prvním shlédnutí není překvapením, kdo je Žut) a na překvapivě dobré výkony skoro všech herců. Film je narozdíl od drtivé většiny ostatních filmů na motivy K. Maye alespoň z 50-60 procent natočen podle knižních předloh (knihy V roklinách balkánských, Zemí Škipetarů, Žut - tj. poslední tři díly cyklu "Ve stínu padišáha"). Naprosto výborná hudba, krásné a téměř autentické prostředí (bývalá Jugoslávie představuje albánské prostředí), odpovídající stopáž (není dlouhá, kratší stopáž by filmu uškodila, poněvadž by z knih bylo vynecháno něco podstatného). Osobně mám z orientální trilogie přece jen radši následující snímek "Divokým Kurdistánem." Až na slavnou mayovskou čtyřku a film Old Shatterhand jsou podle mého názoru první dva filmy orientální série tím nejlepším, co bylo v 60. letech natočeno podle nebo spíše "podle" díla Karla Maye. 90 % Howgh! Zajímavé je, že knižní předlohy byly použity v 70. letech, kdy byl natočen seriál Kara ben Nemsi (celkem 26 dílů - stopáž á 25-30 minut). Tento seriál se ještě více drží románových předloh. V roce 2009 chtěli Němci natočit film "Ve stínu Žuta." Z tohoto projektu však nic nevzešlo, poněvadž je prý choulostivé točit dnes film, ve kterém se jakkoliv odráží střety či soužití muslimů s křesťany... (jak bylo uvedeno v německých článcích z internetu). (24.01.2007)