Chraň nás od zlého

Skotovy filmy jsou jedny z mála, co dnes skýtají aspoň jakous takous zárukou, že když chce člověk zažít pořádný horor, nemusí si už jako obvykle projít například peklem řadového spoje Českých drah do Prahy. Jmenuje se to EC, opravdu hrůzné místo, kde kultura cestování už dávno bolestivě vykrvácela. Tří a půl hodinové martýrium ve smradlavém, špinavém a přeplněném kupé, jehož sedačku, posetou nekompromisně prosezenými pružinami, by i závodní fakír označil za extrémně nepohodlnou, to jednoho navždy poznamená tak, že si příště raději ukouše nohu, než aby si ten Regyjodžet nechal znovu ujet. K tomu samozřejmě celou cestu těsně po pravici několik let poctivě zrající bezdomovec a na všech ostatních místech, včetně chodbiček, bodrá, tmavohnědá východoslovenská rodina, co se se všemi deseti hyperaktivními důkazy své nezdolné fertility, drůbeží, psy a snadno rozebíratelným mobilním obydlím vydala na západ za lepšími zítřky. Ano, takto děsivou atmosféru dokáže nasimulovat málokdo! Proto velmi vítám, pokud se to někomu podaří, a dokonce to vměstná do pouhých dvou hodin. Skot, jakož už u Synystru, pokračuje v audioexperimentech a jeho podkres, kdy tři čtvrtiny filmu slyšíme v levé bedně démonický tinitus, jak hlavnímu hrdinovi kape na karbit, to je rozhodně něco, co samovolně zbaví lůžka přebytečných nehtů a nerozhodné sebevrahy konečně přinutí odrazit se od okenní římsy. Vytváření hrůzných obrazů mu jde natolik přirozeně a s grácií, že prostě není pochyb, aby tím Košičanem už někdy nejel. Přešťastný divák je pak připosraně schopen přimhouřit žlutě svítící oči a bez problému mu odpustit těch pár momentů, kdy se ti démoni chovají tak, že by je i samotný Lucifer nakopal kopytem do prdele za alogičnost posedávání. (12.10.2014)

V mém hororovém týdnu patřil tento horor k tomu nejlépe zpracovanému, jinak příběhově mohl být, stejně jako v ostatních případech lepší. Atmosféra tu není úplně nervy drásající, ale určitou hladinu má. Trh je přesycen v poslední době démony a ďábly, proto už nemůže ani tento překvapit něčím převratným. Horší čtyři. (19.04.2015)

Tak nejdřív to připomíná pomatenou temnou mysteriozní kriminálku a pak - SPOILER !!! - je to zas nějaký vymítání kdo ví čeho z kdo ví koho -- KONEC SPOILERU. Všechno už tady bylo milionkrát, o těchhle věcech tvůrci věděj prdlajs, nebaví mě to a nudí... Ale hezkej vizual docela a tak nějak to v pohodě uteče. Ale celý to jede tak na čtvrt plynu a ne a ne ho pořádě sešlápnout ... Tuctovej průměr. (13.10.2014)

Propojení kriminálních thrillerů z let devadesátých a exorcistického horroru Derricksonovi asi nevyšlo tolik, jak si představoval. Děsivých momentů je minimálně a s ubíhající stopáží tak nějak víc a víc ukecanější. Je to škoda, když si vzpomenu na dvě scénky v dětském pokoji, při kterých příjemně mrazí. Lahůdková je práce se zvukem a kamerou, jejich týmovou hru si člověk doslova vychutná v první půlhodině, co je divácky nejvděčnější. A přesto, že zdejší napětí postupně povoluje, pořád je tu sympaťák Bana, jeho kolega srandista a několik chuťovek v podobě mrtvoly prolezlé rojem much a ukřižované kočky. Bzzzzz, mňaaauuu... (60%) (12.10.2014)

Uff, tak asi takto: Najväčšou chybou sú už otrepané ľakacie scény, všetko je tu predvidateľné. Zo začiatku som sa do deja nemohol vžiť, chýbala tomu hustejšia atmosféra. Tak film to nie je zlý, je precízne natočený, no niečo tomu chýba. Vyzdvyhnem záverečný exorcizmus, asi najlepší čo som videl, dokonca s hudbou od The Doors. No a happyendom sa to tiež nemuselo skončiť. Od Derricksona som čakal veru viac. Horror roku to veru nebude. (03.07.2014)