Režie:
Vittorio De SicaKamera:
Carlo MontuoriHudba:
Alessandro CicogniniHrají:
Lamberto Maggiorani, Enzo Staiola, Lianella Carell, Gino Saltamerenda, Vittorio Antonucci, Giulio Chiari, Carlo Jachino, Emma Druetti, Nando Bruno (více)Obsahy(1)
Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.
Film polemicky zdůrazňuje sociální rozdíly poválečné italské společnosti, poukazuje bez nejmenší stopy proklamativnosti na drobných, ale nanejvýš věrohodných útržcích každodenní reality na stav, kdy je člověk člověku vlkem, na situace, ve kterých vládne dravý zákon džungle, jenž odpírá méně schopným lidem právo na práci a důstojnou existenci. Autenticitu sociálně laděného snímku podporuje výběr představitelů hlavních postav, které našel režisér doslova na ulici mezi nezaměstnanými. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (225)
Taliansky neorealizmus viac-menej obchádza pole môjho záujmu, pretože mám dojem, že jednotliví režiséri len prezentujú krutú neľútostnú spoločnosť a živoriacich ľudí na jej okraji, no celé je to zahladené do seba. Do istej miery si vážim posolstvo, ktoré sa režisér bez prikrášlenia snaží načrtnúť a určite má toto sociálne ladené dielo čo povedať aj súčasnému divákovi, lenže pravdou zostáva, že čo aké významné sú tieto čiernobiele ,,vykopávky", po emocionálnej stránke ma to nechalo absolútne chladnou a utrpenie hlavnej postavy ma nezasiahlo. Gemini to naznačil dobre, pre "významných" teoretikov filmového umenia je to zrejme esteticky-umelecko-sociálny skvost, no nemienim filmy velebiť a uctievať len preto, že sú všemožnými filmovými spoločnosťami označované za dokonalé. ()
Antonio Ricci a jeho souboj se sebou samým. S morálními zásadami a svědomím. Jeho bezstarostnou svobodu dnešního dne i světlé zítřky náhle střídá zoufalství a beznaděj, jeho boj začíná...před zraky vlastního syna. Film o jedné velmi rušné neděli v reálném prostředí poválečného Říma, plného ukřičených lidiček, bicyklů a životních nadějí. ()
Tento film se letos dostal v prestižním žebříčku magazínu Sight and Sound do desítky the best filmů všech dob. Je zde na 10.místě. Tož tak, nějak. ;-) Co na to asi říká zdejší uživatel, Zloděj kol (kterýžto společně s Ej Hlemýžď) má pro mě, tu nejftypnější přezdívku vůbec. Jen doufám, že ta přezdívka, nevyjadřuje jeho pracovní náplň dne.:)))))))))))))))))))))) Nic proti němu. ()
Ač moc neorealismu neholduji a už vůbec ne snímkům, jež jsou obrazy sociálních poměrů, Zloději kol jsou přesto vyjímečné dílo. Naprosto obyčejný příběh, absolutní otisk reality, naprosto vyjímečná režie. De Sica udivuje poutavostí jednoduchého a o to silnějšího snímku, při kterém můžete vypustit mozek z hlavy a o to víc se projektovat do jeho reálného světa. Tak malé a tak strhující. Bellissimo. ()
Je neuvěřitelné jak Zloději kol fungují i více než 70let po premiéře. Několikrát jsem tomu (s arogancí ostříleného filmožrouta, kterého takovej filmovej pravěk přece nemůže překvapit) zcela naivně sednul na lep.. a jediné na čem zub času lehce zahlodal (pokud nepočítáme zápletku, která se z dnešního pohledu může jevit zcela absurdní) je už poněkud rozvrzaný soundtrack. ()
Galerie (85)
Zajímavosti (24)
- De Sica zdôvodnil výber robotníka z továrne, Lamberta Maggioraniho, do roly otca takto: "Jeho pohyby, to ako si sadal, jeho gestá rúk pracujúceho človeka a vôbec nie herca, to všetko na ňom bolo dokonalé." (Biopler)
- Na plakátě ve filmu můžeme vidět Ritu Hayworth ve filmu Gilda (1946). (džanik)
- Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Luigiho Bartoliniho. (Hans.)
Reklama