Pianistka

Isabelle Huppert předvádí životní výkon a je v roli rezervované konzervativní paní profesorky, která po nocích navštěvuje pornokina a řeže si pohlaví žiletkou, vážně nedostižně famózní. Celkově se mi líbila hloubka, do jaké se tenhle film ponořil. Když jsem v Cabiriiných nocích psal, že nikdo nenatočil lepší psychologický portrét jedné ženy, bylo to proto, že jsem neviděl Pianistku. Co mě ale zklamalo je obyčejnost (až nuda - i jako milovník klavírů uznávám, že statických pohledů na hrající ruce tu bylo až moc) tohohle filmu. Nejsou tu žádné vychytávky, příběh je nasnímán suše, s odstupem, jako by ho ani nenatočil režisér Funny Games. S hlavními postavami jsem se moc nezžil a ani mi jich nebylo líto, což není problém hlavních představitelů. A co musím uvést jako hlavní mínus je konec. Byl jsem napjatý a těšil se, čím mě Haneke šokuje, ale skončilo to tak nějak.. divně. Jako kdyby vám kamarád vyprávěl vtip a neřekl poslední větu. Škoda, materiál tu byl, ale nějak to nezafungovalo.. (23.12.2008)

O rok neskôr vyšiel Pianista a jeho smutný psí pohľad bolo niečo, toto je veľmi čudná historka o neukojenej dáme. Neukojenej do tej miery, že sa radšej reže a keď rezanie nestačí, odbavuje sa sledovaním aktov iných. Potom príde mladý pán, čo by aj ukojil tú starú rárohu, ale ona má mindráky, takže ho stále len fajčí a najlepšie ani nie do konca, aby zajac pribehol znova. Nuž a toto Natalie Portman označila za skvelý film, ktorý ju ovplyvnil už v dvanástich rokoch, keď ho videla. Nuž, keď takýto príbeh sleduje dieťa, nečudujem sa. Film o mizernej žene a jej mizernom živote. (22.05.2023)

Syrový existencialistický film se strhující Isabelle Huppertovou v roli masochistické a sociopatické učitelky klavíru. Zkoušel jsem číst i knižní předlohu, ale zvláštní styl psaní Elfriede Jelinekové mi příliš nesedl, zato tohle filmové zpracování její knihy mi přijde dokonalé. Vynikající je také zestárlá Annie Girardot v roli Eričiny matky, která má s dcerou poněkud nezdravý vztah. Úžasné těžkotonážní sexuálně-psychologické drama, ve kterém Isabelle Huppert zahrála postavu deviantní pianistky naprosto geniálně. Tleskám! (10.04.2013)

V době vzniku filmu, před 19 lety, musel v divákovi vyvolat buď velké znechucení nebo nadšení. Určitě ho ale nenechal v klidu. Dnes, kdy se na nás sexuální úchylky ve smyslu LGBT valí horem dolem, není film nic mimořádného. Zkrátka jen další sexuální úchylka, popsaná a "zlidštěná". Isabelle Huppert ovšem hrála skvěle, stejně tak její matka v podání Annie Girardot. A taktéž mladý milovník v podání Benoita Magimela hrál bezvadně. (08.06.2020)

Vubec jsem nevedel co od toho cekat, navic podle nazvu se Pianistka tvari jako vcelku poklidny, umelecky zalozeny film, piano a hudba zde nastesti dostanou spoustu prostoru, to chvalim, ale to co se skryva pod povrchem v temnych zakoutich mozku tehle klavirni profesorky je az prekvapive politicky nekorektni zvracenost. To, ze jsou umelci prevazne totalne ujeti je znamym faktem, ale jestli se podobny chaos odehrava v myslich vsech profesoru na hudebnich konzervatorich, tak tam musi mit asi hodne veselo. Kdyby Pianistka vysla nekdy pred 15ti lety, mohl z toho byt i docela solidni shocking material. V dnesni dobe internetu a vsudypritomneho sexu uz to maji tyhle filmy trosku slozitejsi. Kdyz se 15ti lety klucina dneska podiva na proslulou ziletkovou scenu z Pianistky, kterou chtel Haneke ocividne sokovat, tak mu to prijde naprosto bezne, protoze si hodinu predtim prohlizel fotky Suicide Girls nalozenych v krvave vane, pro ktere jsou podobne interakce vaginy a ziletky kazdodennim ritualem. To ale nic neubira celkovemu efektu, ze Pianistka je stale velmi pusobiva a narocna psychologicka hra a excelentni one-women show Isabelle Huppert. Nejvetsi "WTF?" feeling jsem mel uplne na zaver pri sledovani zpusobu, kterym to Haneke cele zakoncil, ale nechci spoilerovat, takze si to pekne zcheknete sami, stoji to za to. 8/10 (28.11.2008)