Love, Rosie
Love, Rosie - Für immer vielleicht
S láskou, Rosie
Režie:
Christian DitterScénář:
Juliette TowhidiKamera:
Christian ReinHudba:
Ralf WengenmayrHrají:
Lily Collins, Sam Claflin, Tamsin Egerton, Jaime Winstone, Lily Laight, Christian Cooke, Nick Lee, Suki Waterhouse, Jamie Beamish, Aris Athanasopoulos (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Vědecké výzkumy tvrdí, že pokud se lidi znají jako malé děti, něco jim brání, aby se do sebe jako dospělí zamilovali. Rosie a Alex, hrdinové romantické komedie S láskou, Rosie, se znají už od školky. V době prvních lásek a sexu svoje zážitky s patřičnými detaily samozřejmě probírají, tomu druhému to ale není vždy úplně po chuti. Proč? Ať je to jak chce, Rosie zůstává v Dublinu, zatímco Alex jede na Univerzitu do Bostonu. Mezi nimi stojí oceán a v průběhu života i jiné vztahy, aféry, dokonce jiná manželství, závazky a děti. Na oba čekají méně i více bláznivé a zábavné momenty, občas se potkají a spadnou spolu do bazénu a zase vplují zpět do svých životů. Rosie se dokonce povede dohodit ztepilou blondýnu Alexovi za ženu . . .no to by si asi nejradši nafackovala. (Bontonfilm)
(více)Recenze (494)
Nemám moc rádá takovyhle filmy, které až příliš sladké, ale zrovna tenhle byl pěkný. Dávám jemu pět hvězdíček, protože naprosto obdivuju Lilli Collins a Sama Clafflina a jejich uměleckou hru. Zadruhé jistě příběh o lásce dvou kamarádů, kteří se nějak drží v průbehu celého svého života ale furt se rozlučovají. Vím, že ve knize příběh trochu jiný a jenom v padesaté letech pochopí, že by měli být spolu. Ale co se dá říct je to fakt krásná romantická historka se svými realními problémy a velké dramaty. Natočeno to velmi profesionalně v tomto žánru, humor tady také fajn a hra herců je jasně naprosto úžasná. Viděla jsem tenhle film asi 5x nebo 6x a stejně mám chut' na něj kokat dál. ()
Člověk se zasměje, ale do komedie to má daleko. Pro mě to je spíše "slice of life" .. drama ze života. Skrytá myšlenka se mi líbila nejvíc. Film krásně ukazuje co se stane, když budete mít špatné/falešné priority, lhát sami sobě a nepřijmete zodpovědnost za svůj život. Emmo53 .. zvítězil rozum. ()
První projekce mě zcela odrovnala. Nečekal jsem nic a dostal jsem pořádnou nálož emocí. Samozřejmě, film hraje nehorázně na city, ale tak milou formou, že jsem neměl problém se tomu poddat. Rád se k tomuhle počinu vracím, mohu si ho pustit kdykoliv. 80% ()
Lily Colins zodpovedá mojej predstave Rosie podľa knihy, Alex menej, ale je to možno tým, že vždy, keď niekde vidím Sama Claflina chodiť a používať svaly, niečo mi tam nehrá. Suki Waterhouse bola poslabšia a väčšina scén s ňou ma dosť štvala. Príbeh inak hodnotím ako mierne osviežujúci, lebo nie všetko predsa klapne na prvýkrát. ()
Změna v mých Top ten. Ať si je to příliš romanticko dojákové, přeci jen je to britské a tudíž ne zas tak cukrkandlové. Že to spěje k happyendu, je zřejmé z označení "komedie/romantický". Pokud by to bylo romantické drama, tak se nakonec rozejdu, či spíše nesejdou. Jediný úlet je putování Rosie do školy s rámem od postele. Já však nakonec měl pocit, jako bych si něčeho šlehnul. Koukal jsem na titulky do konce a pak si je dal ještě jednou. Vychutnával jsem si tu jedinečnou chvíli, kdy se ve mně rozlévá hřejivý pocit nádhernosti světa. Díky za to, tvůrci filmu ! ()
Než nastane S láskou, Rosie, Love, Rosie, a současně i s láskou Alex, uteče mezi Dublinem a Bostonem, a mezi nimi, i s časovým posunem přesně dvanáct let. Aneb co se v osmnácti pokazí, lze ještě ve třiceti spravit. Pokazit znamená mezitím spát s jinou, mít dítě s jiným, prý být otcem, ale nebýt otcem, oženit se, jenže špatně, vychovat dítě, vyhodit jeho otce a ztratit svého otce. Pak to může na mořském břehu ve vlastním hotelu skončit, vlastně začít. Publiku s láskou Juliette Towhidi podle knihy Cecelie Ahern. https://www.macguffin.cz/ ()
Definice romantického filmu. Britové umí. ()
Krásný film, po kterém ve mně zůstal velice hřejivý pocit. Dokázal mi, že pustit si sem tam pohádku rozhodně není na škodu. Dle mého názoru je totiž nejpřesnější definicí tohoto filmu - pohádka. Což rozhodně není na škodu, protože každý někdy potřebujeme ujištění, že všechny příběhy mají dobrý konec, i když nám někdy může, obzvlášť jako v tomto případě, trvat spoustu let, než se k němu dopracujeme. Jediné, co mi na filmu vadilo, bylo to, že to bylo až příliš nereálné. Kdybych tento film posuzovala bez porovnání i s tou nejzářivější verzí života, byl by to film téměř dokonalý. Bohužel mi to ale nejde, a i přestože si uvědomuji, že tento typ filmů nemusí ani zdaleka odpovídat realitě, musím uznat, že dokonce i ta nejidyličtější představa vytvořená přes velice silné růžové brýle je proti tomuto příběhu jen nudně šedavý náčrt. Mezi hlavní hrdiny tvůrci staví stále další a další překážky a přestože jsem s nimi díky tomu o to víc soucítila, ke konci už se mi zdálo, že toho bylo trochu moc. Na druhou stranu, jak říkám, je to krásná pohádka pro chvíle, kdy vaše nálada dosahuje bodu mrazu. V takové chvíli vám ji totiž téměř jistě přivede na velmi příznivé hodnoty. ()